Slečny neprodávám

Vůbec se nejedná o nějaké rizikové pracoviště, nebo místo kde je radiace, či cokoli jiného, a přesto sem ženy jen tak z ulice víceméně nesmějí. Tedy, vyjma těch, které jsou tu zaměstnané. Prostřednictvím jedné takové, vás sem zavedu… 

A s čím že to dělám takové tajnosti? Je to prosté. Slečna Eva totiž pracuje v luxusním nevěstinci v centru Prahy.

A opravdu, pokud nestojíte za barem, nebo nenabízíte sexuální služby před ním, neprojdete přes ochranku.

Slečny neprodávám, prodávají se samy

„Když jsem tam přišla jako servírka poprvé, jakási slečna v sexy bílém oděvu se mě zeptala, zda jsem nová, jestli už jsem to někdy dělala, zda „s tím“ mám zkušenosti, a kdybych se chtěla na cokoliv zeptat, tak se nemusím bát a přijít za ní.

Vyděšeně jsem zamumlala, že ale nastupuji jako servírka.

Omluvila se a odešla.

Víte, nemyslím si, že pracovat v „bordelu“ je něco špatného, nebo něco, za co bych se měla stydět (i když se tím na potkání nechlubím).

Je to práce barmanky jako v každém jiném baru, jen pracovní náplň zahrnuje navíc i věci, které jinde barmanky jaksi neznají.

Nalévám panáky tak, jak bych to dělala jinde. K tomu ale je mým úkolem tak nějak obhospodařovat „seznamování“ slečen s klienty, vybírám, které pojedou ke klientovi domů, vyřizuji objednávky tohoto druhu a podobně.

Říkejte tomu, jak chcete, ale přesto, že je to druh obchodu já slečny neprodávám, ony se prodávají samy“, vysvětluje Eva.

Má doma dvě děti a tady…

„Udělala jsem si na klienty vlastní kategorie. Někteří mi vadí méně, jiní hodně“, pokračuje Eva.

Ženáči – „Vždy jsem byla asi malinko naivní a myslela, že do takovýchto podniků chodí pánové, co mají problém najít si ženu, a tak jim nezbývá nic jiného, než si k nám zaskočit. Takové i chápu. Překvapením pro mě bylo, jak často zde obsluhuji takové, co mají doma děti a šťastné manželství, přijdou sem a ještě si z toho dělají legraci. Na to jsem si ještě nezvykla”.

Baviči – „Ti na pokoje se slečnami nechodí. Přijdou, dají si panáka a povídají servírkám nejrůznější příběhy. Možná si přijdou zajímavější, nevím“.

Klasika – „Jsou to stálí klienti, co také servírkám vykládají nejrůznější příběhy, ale na pokoje se slečnami chodí vždycky“.

Mazaní byznysmeni – „Nikdy by mě nenapadlo, kolik seriozních obchodních smluv, kontraktů a různých velkých obchodů se uzavírá v bordelu!

Naprosto běžné: Pán v kravatě přichází s  klientem, objednají si sekt a chvíli rozprávějí. Klient váhá. Pán se usmívá a volá dívky. Za chvíli klient cupitá se společnicí na pokoj. Když se vrátí, většinou podepíše úplně všechno.

A ještě perlička: Obchodník se vrátí do firmy a ta mu veškeré výdaje proplatí!

Holky se občas poperou

I na slečny, které má Eva pod sebou, má škatulky.

„Slečny jsou také různé a i na ně mám vlastní kategorie. Někdy je skutečně složité najít u mnohých něco, čeho bych se chytla a lidsky to pochopila. Jejich životní příběhy bývají dílem bizarní a dílem někdy těžko uvěřitelné.

Spíš ale často působí, jako pokus o alibi.

Pomalu je přestávám řešit”, dodává.

“Mám tu slečnu, která si takto vydělává na školné, a když nemá klienty, tak se učí. Jiná tu vyšívá dítěti do školy dečku a těší se na manžela a další by dala nevím co, kdyby měla alespoň sourozence, nebo mámu, přítele, kohokoli a tak dále…”

Mám tu leccos…

Studentka – Nebude to dělat dlouho. Nejspíš má dojem, že je to nejjednodušší cesta, jak si vydělat na vzdělání a pokládá způsob dokonce za „bohulibý“.

Mamina – Nemohla sehnat práci a doma vykládá, že tančí.

Chuděra – Vyrostla v děcáku a nějak se to s ní zamotalo. Nemá kam jít a není schopná sedět za kasou. Potřebuje prachy a hlavně – nemá se před kým stydět.

Trubka – Zamilovala se do pasáka, a věří, že si jí vezme. Udělá pro něho cokoli. Není způsob, jak jí vysvětlit, jakému bludu právě propadla.

Natáša – To je kategorie sama pro sebe. Nejčastěji v ní jsou Ukrajinky a hlavně Rusky, které bez ohledu na to, co dělají, mají tak daleko k realitě, že se nosí jako primadony, všechny jsou to prý šlechtičny, ale nevidí si na špičku nosu.

Značkové oblečení, litry voňavky, nánosy make-upu a …. špinavé nohy. Pohrdají vším a všemi, tvrdí, jak jsou na úrovni, a pak se tady servou jako zvířata, pro plešatého dědka, který přijel drahém autě“.

Eva mi pak vyprávěla zajímavé příběhy, několika slečen. Snad vás v příštích vydáních budou zajímat.

Míša

[sexy_author_bio]