Návštěvy: 89
Má to něco do sebe.
V dospělosti si zkrátka prodlužuji dětství.
Takový flash back má i svá úskalí.
Na rodné hroudě můžete zakopnout třeba o spolužáky.
Já tu narazila na dva.
Ten první se vrhl napřed na dráhu a po neúspěšné kariéře železničáře se rozhodl pro dráhu provozovatele pohostinství.
Už tenkrát nám byl výběr povolání u českých drah podezřelý, protože spolužák byl proslulý svou schopností prodat komukoliv cokoliv. Chvíli to zkoušel i s ojetými auty, ale když půda v okolí jeho vrakoviště nasákla provozními kapalinami, místním došla trpělivost. Chystaný lynč odvrátil, vrakoviště-bazar zavřel, a že nechodil daleko, otevřel si hospůdku hned na návsi pod památnými lipami.
Aby se nezdálo, že tady na vesnici zakrsl kulturní a společenský život, rozhodl se osvěžit žhavou letní noc beach party.
Místní přijali tunu písku a dva dětské nafukovací bazénky celkem s nadšením a přes celkem vysoké vstupné s radostí přišli juchat na náves.
DJ se snažil a kdyby se nesnažil být i vtipný, Michal David by to zachránil.
„Táááák, teď si dáme poslední tři songy,“ jsem toho večera slyšela několikrát.
Vlastně potom ještě po půlnoci, ve čtyři ráno a v šest oznámil několika nadrátovaným slečnám, že tahle je fakt poslední.
A my mohli jít v klidu….vstávat.
Druhý den jsem dotyčného spolužáka potkala na koupališti, jak spokojeně odpočívá po probdělé noci.
Chtěla jsem mu v teatrálním monologu vylíčit jeho psychiatrickou diagnózu a v růžovém vylíčit následky, pokud by chtěl pokračovat ještě další noc, když tu mne zmerčil docela jiný chlapec z mé bývalé třídy.
Vlastně vynikal celý druhý stupeň základky tím, že mne dokázal vyhmátnout kdekoliv a kdykoliv. I když jsem se fakt snažila.
Dneska už to není tedy chlapec.
I když ho o to chlapectví žádná ještě nepřipravila, táhne mu na kristova léta a bydlí u rodičů. Nebudu si hrát na věštící Libuši, ale to jsem tenkrát tak nějak předvídala.
Tenkrát, když se na mne v sedmičce přilepil.
Tehdy mi všichni chlapci zírali na prsa, ale on jediný proto, že byly v úrovni jeho očí.
Ale už tehdy mi připomínal psa, co loví auta. Když je dožene, neví, co s nimi. Byl zoufale nudný, ale urputný a vytrvalý.
Je takový dodnes.
Kdybych jen jednou smočila na koupališti nohu do vody, narazím tam na něj. I po nějakých osmnácti letech je stále tam, kde tenkrát skončil.
Jako bychom se neviděli týden.
Zatímco já považuji tři děti za dostatečný repelent na kohokoliv, Ládík je naprosto rezistentní. Dokonce nepřeruší své vyprávění o výhodách soužití s rodiči po třicítce, ani když projevím pochybnost, zda se mi děti během konverzace s ním náhodou nezalykají chlorovanou vodou kdesi u dna.
Zkoušela jsem být ještě únavnější než on a tropický žár pravého poledne v jednom.
Ale byl jak moucha u lustru.
Tedy jsem zcela mimo téma zavedla řeč na můj spokojený manželský a rodinný život.
Ta odvaha, nenechal se vůbec vyvést z lajny a pokračoval vzpomínkami na osmou třídu. Mě už se od sluníčka celkem slušně škvařil mozek a v duchu jsem přemýšlela, jak se podhrabu pod ručníkem k bazénu.
Jemu se patrně také začal lepit žárem mozek na lebku, protože se zacyklil a začal své „úžasné vtipné životní moudrosti opakovat chrochtavým smíchem.
Konsternovaně jsem mu zírala na bradu, která podnes odmítá obrůst můžným vousem a snažila se nerozdmýchávat jakoukoliv reakcí další rozhovor.
Nakonec jsem prostě vstala z ručníku a šla do vody.
Ještě chvíli bylo slyšet, že dokončuje svůj monolog, než se přesunul k brouzdališti. Umlkl, ale pochybuji, že pochopil.
Zajímavé je, že někteří z mých spolužáků přestali překusovat žížaly za dvacetník nebo rozbíjet primitivní třaskaviny o katedru a dospěli.
Jiní nikoliv.
Ten jeden u večerníčku přemýšlí, jak se mu vrhnu do náruče až se můj manžel a děti rozplynou v antihmotě, dáme to dohromady a budem šťastná rodinka Homolkových.
Já coby Helena Růžičková, aby zůstala názorová i hmotnostní bilance vztahu zachována.
Ten druhý si užívá s kolečkem a lopatou.
Ačkoliv teploty po západu slunce neklesly příliš pod třicet stupňů, odklízí tunu mokrého písku, který získal teprve tu správnou hmotnost a konzistenci, když někdo z ovíněných vzal nůžky a bazénky vypustil.
Pro jistotu se mu budu vyhýbat, nebo si vzpomene, že jsem mu celou základku psala slohy a bude po mně chtít sesmolit vysvětlení starostovi, proč hospůdka po beach party vypadá jak po řádění tornáda.
ToraToraTora
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
Tyhle taky napsala:
Dům a Byt18.06.2019O šípkových růžích
Tělo13.06.2019Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
Společnost08.06.2019Všechny vůně léta
Rodina a Drobotina24.05.2019Záhady kolem nás
Nahrávání ...
