Těžko bych juchala po boku suchara

Bezkonkurenčně nejstrašnější model je, když se zanícením, patřičnou gestikulací a obrovským nasazením vyprávíte naprosto geniální vtip. Mácháte rukama, měníte hlas, vstanete dokonce ze židle, aby vaše etuda dostala patřičnou razanci. Přichází pointa – velkolepý závěr.

Očekáváte očekávanou odezvu.

Tedy stejný výbuch, kterým jste napoprvé a vlastně i napodruhé reagovali vy.

A… NIC.

Posluchač se na vás dívá s jedním zdviženým koutkem jako na blbce a vy si náhle stejně, ne-li o něco „líbivěji“, také připadáte.

Trapas.

Raději byste dostali cihlou do hlavy.

První myšlenka, která zákonitě musí následovat má jedno slovo.

„Debil“

Zůstává otázkou, kdo se v tu chvíli ten větší.

Uklidním vás – on. Navíc nemá v těle ani kousek soucitu a možná ani taktu.

Prostě je to SUCHAR.

Humor je možná důležitějším, než si myslíme a člověk, kterému chybí, ten, který se usměje jen tehdy když se potřebuje oholit, vpravdě nemá život snadný.

A za pravdu nám dává věda hnedle z mnoha oborů.

Psychologie, neurologie, interna, onkologie, chirurgie, ale dokonce i gynekologie či genetika.

Smích a schopnost produkovat či jen pasívně chápat a prožívat mumor, je jedním ze základních předpokladů schopnosti lidského těla léčit samo sebe, nebo při léčbě výrazně pomoci.

Nebudu zatěžovat studiemi, které v průběhu posledních padesáti let nabízí snad stovků nejrůznějších příkladů kdy a jak efektivně jsou schopni ,bojovat s nemocemi lidé, kteří se častěji smějí a naopak.

Je zajímavé, že veselé ženy jsou například i plodnější.

Že děti veselých matek méně pláčí.

Byla prokázána souvislost humoru a vrozených vývojových vad.

Jen pro formu: Mozek, oční nervy, mimické svaly, pružnost sluchových orgánů, trojklanný nerv, prsní svaly, plíce, žaludek, slinivka. (o bránici netřeba mluvit), pružnost střev, pohlavní orgány …snad celý člověk je svým zdravím přímo spojený se schopností se smát – se smyslem pro humor.

Je celkem jedno, jaký důvod si najdeme, důležité je, že ho hledáme a že ho umíme najít.

Juchala, nebo suchara?

Můj bývalý manžel se nesmál téměř nikdy. Když jsem se zkraje pokoušela vyloudit na jeho kamenné tváři alespoň náznak úsměvu, snažila se, pitvořila, divže jsem sebou nemlátila o zem ve snaze co nejlépe zapůsobit, sklidila jsem :„No vidiš.“

Vyhodnotila jsem, že je mimozemšťan, a přestala jsem bažit po blízkém setkání třetího druhu.

Brzy jsme se rozvedli.

Naproti tomu mám známou, která se řeže od chvíle, kdy vstane z postele.

Stačí jí říct „ahoj“ a pomalu se válí po zemi. U Scary Movie skoro zkolabovala. Mě tam pobavilo jen „Už zase umíráš“.  Je to možná „levné“, ale ve svých pětatřiceti vyhrála boj s rakovinou uzlin.

Věděli jste, že lidé s vráskami od smíchu jsou pokládáni za důvěryhodnější?

Překvapuje vás, že muži, kteří se často smějí, mají zdravější spermie?

Spolehlivě mě rozesměje černý humor

Směju se příšerně, nahlas a je mi to jedno.

Když smích zadržuji, chrochtám.

Spolehlivě mě dostane, když se od srdce směje někdo jiný.

Když se směje dítě.

Směju se, i když je to nevhodné.

Například na vlastní svatbě, protože oddávající koktal. Nechtěla jsem, ale nedalo se to. Bylo to horší, koktal o to víc. Já chrochtala. Máma do mě dloubala.

Manžel rudnul a funěl.

Smích je nakažlivý.

Víte, že v Argentině museli kvůli „epidemii“ smíchu vyklidit školu na dvě hodiny?

Prosím smějte se!

[sexy_author_bio]

V ranní kávě vám řeknu, proč tento článek a proč zrovna dnes, 7.3.2012.