Míša (Finč): Zprávy z první urologické linie „Univerzální Omáčka Bulovka“

Na ORL, kam mě odeslal onen velice zkušený Ukrajinec, mající službu na pohotovosti po té, co jsem mu povyprávěla o tom, že mě bolí záda, jsem potkala velmi pohledného, mladého a naopak ochotného pana doktora. Mluvil k mé radosti česky a projevoval se jako opravdový lékař. Díky zkušenostem vyhodnotil, že angína to nebude. 

Poslal mě na neurologii, kde jsem měla pocit, že mi konečně pomůžou.


1193MjA.jpg

To potěší...

 

60 píchanců do zad? To nepoteší!

Po zlomení zad doktorem asi na dvaceti různých místech, vyndaného a zase zandaného těla z pánve a vykroucené hlavy dvakrát na obou stranách, jsem ještě dostala asi tak milión injekcí do zad.

Libovka, fakt!! Když jsem opouštěla úplně oslintané, posmrkané a slzami nasáknuté lehátko, prožila jsem pocit nirvány. Ovšem doktorovi a velmi milé, ale trochu bezcitné sestřičce jsem poděkovala.

 

Při příjezdu domů, jsem čekala uvolnění bolestí, ale bylo spíš hůř.
Teď mě ještě k tomu všemu začalo bolet dost nepřehlédnutelně v boku. Ale dostala jsem spousty prášků proti bolesti a na spaní, takže když jsem měla pocit, že jde na mě zimnice, tak jsem spolykala těchto pár zázračných pilulek a šla spát.

Jenže za dvě hodiny jsem byla už zase vzhůru a bylo mi o dost děsivěji, než před návštěvou v nemocnici.

 

Myslela jsem si, že je to nějaká reakce na opichy co jsem dostala a snažila jsem se zase usnout. Jenže to moc nešlo se zimnicí takovou, že jsem sebou škubala jako při nějakém záchvatu.

 

V neděli ráno, už jsem se vzbudila s horečkami.
Den jsem tak nějak přežila, i když se škubání ze zimnice s pár modřinami. Večer už horečky a bolesti v zádech a hlavy byly nesnesitelné. Takže opět pohotovost, ale na tu sobotní už jsem nechtěla.

Jely jsme tedy kousek od nás na polikliniku, kde mi zjistili ještě pár dalších negativ, které se paní doktorce nezdály. Napsala mi tedy spousty doporučení na spousty vyšetření pro mého obvodního lékaře, ke kterému jsem se chystala den na to. Ale? Chyba lávky. V noci pořád horečky ke 40°C a třesavky a zimnice.

 

V pondělí ráno jsem se už nezvedla.
Mamka mi tedy našeho rodinného lékaře zavolala domu. Okamžitě mě poslal do nemocnice na sonografii ledvin. Přijely jsme, hnedka mě vyšetřili a už mě nepustili.

 

Pěkně mu zpívají, když ptáčka lapají.

No, upřímně, nechtěla jsem zůstat v nemocnici. Zkoušela jsem všechny možné variace, jak abych se vyhnula hospitalizaci.

Když mě ale paní doktorka ujistila, že akutní zánět ledvin, léčený jako namožený záda nejsou legrace, a že budu sice v malém pokojíku, ale budu tam sama, přesvědčila mě a já tedy s ubytováním souhlasila.

 

1194MDg.jpg

 

Mám problémy se spaním, chodím spát velmi pozdě a ještě k tomu mám menší, nepatrný DEFEKT a to ten, že musím usínat při televizi, takže, že budu sama na pokoji, mě utěšovalo v tom, že si pustím na notebooku film, budu si číst a pobyt v nemocnici, budu mít jako takový odpočinkový program.

 

Ráno jsem se vzbudila a moc se mi líbilo, jak se o mě všichni starali.

Sestřičky byly velmi milé a hodné, skákaly kolem mě a různě mě obletovaly.

Mé nadšení se trochu zmenšilo, když mi těsně před obědem přivezli do opravdu malinkatého pokojíku spolubydlící. Paní je velmi milá, i když občas trochu hlasitěji prdí se slovy, jak jí to dělá dobře, ale pořád jsem se usmívá.

 

Úterní oběd docela ušel.
Nějaká bílá omáčka s jakýmsi masem a už méně chutnými brambory, které kdyby kuchař nechal ještě tak 19 minut vařit nic by se nestalo.

 

Odpoledne jsem měla už od paní vedle mě, lehce provrtanou hlavu různými historkami.
Dozvěděla jsem se kdy se vdávala, kdy se jí narodilo první a kdy poslední dítě, jak prožila komunismus, jak se rozváděla, vím snad úplně všechno o všech jejích nastávajících vztazích. Pak samozřejmě, kdy se jí narodilo první vnouče, kolik vážilo, měřilo, jak vonělo….

Jo, a to jsem zapomněla dodat, že vše jsem měla samozřejmě fotograficky zdokumentované. Pak jsem asi usnula. Nebo omdlela.

 

Konečně byl čas návštěv a já čekala mamku s horou předepsaných věcí, které jsem jí zapomněla nahlásit, aby mi přivezla. Přijela a – nic nepřivezla „bože, čemu já se vlastně divím, mamka!!

 

Druhý pokus, kdy všechno nenechá na botníku a nepřiveze jen svojí lepou postavu, snad zvládne.

 

Mou spolubydlící navštívil její 85 letý dědeček.
Moc milý a starostlivý pán. Každou věc paní opakoval nejméně třikrát. Asi aby si to zapamatovala. Zapojovali do svého rozhovoru i mě. Taktně jsem se usmívala a odpovídala.

 

Večer už jsem měla veliký hlad a těšila se na večeři jako Somálec.

Úplně rozvařená kolínka s omáčkou, jež silně připomínala tu z oběda, jen o něco řidší.

Vlastně mám tuto UO (Universální  Omáčku) každý den.
Jen je to jednou jako svíčková, po druhé zase s bramborem a masem.

 

Dnes už to byl ale vrchol.

Tato UO už neměla skoro žádnou chuť, byla v tom na hodně velké kusy nakrájená mrkev a celer a byla řídká skoro jako polévka, která mimochodem, až moc nápadně chutnala  zase jako tato UO.

Takže miluji každou mou návštěvu, která mi donese něco k jídlu.

Vždy každému hypnotizuji ruku a sleduji, co vyndá z tašky. A pak se ani nemůžu soustředit na rozhovor s mou návštěvou, jak moc se těším, až ten dlabanec zhltnu. 

 

Jinak, další večer probíhal docela v pohodě.
Paní sousedka byla ráda, že pouštím filmy, že prý usíná také při televizi, takže aspoň jsme se tak sešly. Ale spát jsem šla asi až ve tři ráno.

 

Tuším, že něco kolem páté, mě probudilo otevírání oken, dveří a rozsvěcování světla. Otevřu oči a má drahá kolegyně si to štráduje do sprchy. Asi mi to potřebovala říct, protože o tom pořád mluvila. Když odešla, znova jsem usnula.

 

Snídaně jsou báječné, na ty se vždy nejvíce těším. Rohlík, máslo, džem. Paráda.

 

Středa probíhala podobně jako předešlý den, jen asi ještě nemocnice nezažila tolik lidí na jednom patře, když mi přišla návštěva.

Seděla jsem právě na chodbě s kamarádkami Kamilou a Aničkou, když vidíme, jak se blíží nějaké veliké GHETO. Aha má rodina pohromadě!

Bylo nás dohromady asi 15 a zabrali jsme snad všechna místa k sezení. Než jsme se všichni olíbali, trvalo přes 10 minut. Hezké.

 

1195MmU.jpg

 

Večer nám do našeho vééélikého pokoje přibyla ještě jedna dívka.
Ráno samozřejmě budíček se sprchou. Nechápu, jak se sem i s věcmi můžeme všichni vejít.

Dnes měla nová slečna návštěvu o dvou lidech a má starší kolegyně také návštěvu o dvou lidech, včetně 85letého dědečka. Musela jsem z pokoje odejít. Dusila jsem se.

 

No, zítra mě už snad pustí domů.

 

Nemůžu se dočkat mého pokoje. A klidu, i když v naší rodině, je to poněkud relativní pojem.

 

Všechny moc zdravím z první urologické linie!

 

Míša(Finč)
t.č. na oddělení urologie, fakultní nemocnice Bulovka v pokojíčku 2x 2 metry, spolu s dvěma kolegyněmi, které vydají za dvacet lidí, živena rozčvachtaným papundeklem, co jen pravidelně mění konzistenci. 


 

michaela sykorova vizitka



Hodnocení článku

Hodnotilo 8 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Deset pravidel pro hubnutí do plavek 
Marcela Zlatohlávková: Mudry. Kniha, která osvěží bioenergii těla 
Těhotenská cukrovka – a co dál? 
Všichni jsme „hysterky!“ Jde o to, v jaké formě 
Z plavek na lyže 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 11.09.2011 21:28
 

Tak hlavně,že už je to v pořádkuSmile

 
Avatar
post Zaslal: 10.09.2011 13:00

Odpověď na příspěvek #5643
Uživatel: Michaela Sýkorová

No, je pravda, že to vnitřní zařízení je jak z roku 1,2,3   ...
 

S lékaři tam nemám moc zkušenosti, ale to je to hlavní - když jsou dobří doktoři, ostatní člověk přežije i  nestravitelnou stravu.

Hlavně na sebe buď opatrná.

Ještě je dobré, že dnes člověk má s sebou mobil, můžeš mít notebook, že má trochu kontakt se světem, dřív to bylo stráášně dlouhé - den v nemocnici jako venku týden.

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 21:44
 

Shodou okolností jsem se před týdnem vrátila z nemocnice, kde jsem pobyla 6 dní, "jen" se zánětem v oku, nebylo to zdaleka tak bolestivé jako tvá diagnóza. Yell

 

Sžívání se se spolupacientkami bylo chvílemi docela náročný, ale nakonec jsme to všechny zvládly. Jídlo - ale jo, šlo to. Když měl někdo nějaký řeči, sanitárka razila heslo "nejste na hotelu, ale v nemocnici!". Laughing Klimatizace, vybavení, personál, odbornost... nemůžu si stěžovat. 

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 20:35

Odpověď na příspěvek #5635
Uživatel: Kaylie

Sláva vlasti! Oni teď v nemocnici moc nezdržují, 60 korun vytáhnou z...
 

No, je pravda, že to vnitřní zařízení je jak z roku 1,2,3  Surprised   

Ale dokud jsou tam dobří lékaři, tak jde nábytek stranou. 

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 18:31

Odpověď na příspěvek #5630
Uživatel: Michaela Sýkorová

Rozkaz..    Nadlábnu.   Jinak děkuji, také jsem ráda, že...
 

Sláva vlasti! Oni teď v nemocnici moc nezdržují, 60 korun vytáhnou z každého, to je přece fuk a lůžka ruší. To není jako dřív  - nejméně 3 neděle...jak slezeš z postele, už Tě pakují pryč.

 

Mně operovali (1 operace- menší rozsah) v 22 hodin v noci a v 6 ráno mne vyhodili za dveře a šup domů...nebýt manžela, tak jsem tam omdlela a ležím tam dodnes, byla  jsem slabá jak moucha a ještě zfetovaná! To je dnes přístup a bude určitě hůř, lepší to nevidím.

Já dostala upřímný šok, když jsem na Bulovce byla před pár lety za synem, dostal ošklivou mononukleózu, měl 40cítky taky, venku bylo 30 stupňů, svítilo mu na hlavu! a pod oknem hlučel bagr, hic, řev, smrad, jídlo když jsem viděla jídlo - dieta na játra, nebudu raději komentovat.

 

Stejně nejedl, ani nemohl mluvit, měl krk širší jak hlavu, děs!

 

No a když jsem uviděla plechové skříňky, ktzeré jsem měla v nemocnici já před padesáti lety!!!!! upřímně jsem se rozeštkala, to mne už dorazzilo, takže jsem slzela pro skříňky.

 

Než na Bulovku, raději si zalezu do křoví a v klidu umřu....Run

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 16:43

Odpověď na příspěvek #5630
Uživatel: Michaela Sýkorová

Rozkaz..    Nadlábnu.   Jinak děkuji, také jsem ráda, že...
 

Laughing

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 16:41

Odpověď na příspěvek #5619
Uživatel: rak177

Mišulo,je dobře,že už jsi doma.Koukej se pořádně...
 

Rozkaz..  Smoke  Nadlábnu.  

Jinak děkuji, také jsem ráda, že už jsem doma. Ok

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 15:00
 

Mišulo,je dobře,že už jsi doma.Koukej se pořádně nadlábnout.Článek jsi napsala vtipně.Opatruj se.Love it

 
post Zaslal: 09.09.2011 14:18
 

Po přečtení super článku děkuji za to, že jsem nikdy nebyla v nemocnici. Míšo, ona už Ti maminka navaří nějaké dobroty Love it Tak ať Ti chutná!!

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 13:02

Odpověď na příspěvek #5542
Uživatel: Quentinová z Montargis

Kouzelně napsané a velice luxusní foto s informací o automatu na poplatky i...
 

ROFL   Smart evil

 
post Zaslal: 09.09.2011 13:00

Odpověď na příspěvek #5542
Uživatel: Quentinová z Montargis

Kouzelně napsané a velice luxusní foto s informací o automatu na poplatky i...
 

OkROFL

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 13:00
 

Už jsem dnes dorazila domu. Připadám si sice trochu jako cedník, jak jsem všude propíchaná, ale jinak je mi líp.  Invalid

No, na personál si stěžovat nemůžu. Všichni byli moc fajn a hlavně, když jsme tam s mamkou v pondělí přijely, okamžitě paní doktorka věděla, že jsou to ledviny a né namožená záda. Po jedné noci tam, se mi omnoho ulevilo. Jediné co opravdu nešlo, byla to strava. Puke Až na snídaně!!! 

 
post Zaslal: 09.09.2011 13:00

Odpověď na příspěvek #5550
Uživatel: Kaylie

bez bolestí a nemocnic! Hezký článek, ale já jak...
 

ROFL

 
post Zaslal: 09.09.2011 12:59

Odpověď na příspěvek #5542
Uživatel: Quentinová z Montargis

Kouzelně napsané a velice luxusní foto s informací o automatu na poplatky i...
 

Jo, nás omráčila ta pravdivost. Žádné výmluvy, prostě milí pacienti, díky blbovi, se proběhnete až na vrátnici.

Tom se ptal, jestli má ty "dodatky" retušovat, pak jsme se shodli, že jen ať je to autentický :-))) 

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 12:09
 

Upřímnou soustrast. Mně uplně stačí ty návštěvy, které vykonávám při manželově občasné hospitalizaci. Ten lékařský moloch, nelogické odpovědi, nechutné jídlo, stojící čas a pocintaný automat na kávu a sušenky.... hnus, být tam týden, napíšu šestisetstránkové drama končící smrtí hlavního hrdiny, demencí hrdinky a emigrací jejich rodin na Sibiř.

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 09:15
 

no aspoň, že máš humor, holka... hlavně ať Tě daj do kupy, to ostatní musíš nějak přežít. Stejně jako Kaylie mám s Bulovkou jen špatné zkušenosti a celá moje veeliká rodina taky, tak držim palce, abys tu péči přežila...Kiss

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 08:45

Odpověď na příspěvek #5542
Uživatel: Quentinová z Montargis

Kouzelně napsané a velice luxusní foto s informací o automatu na poplatky i...
 

ukazatel na gynekologii ROFL

není to spíš stručně a jasně sděleno, kde je ten automat?Tongue out

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 08:16
 

bez bolestí a nemocnic! Hezký článek, ale já jak slyším o Bulovce, naskočí mi husí kůže  po celém těle! Já s nimi prostě měla celé roky jen neblahé zkušenosti...

Když jsem měla jít jen na pár dní na Gynekologické oddělení, lékařka mne výslovně varovala, ať  nelezu na Bulovku, ale do Brandýsa, tam to bylo luxusní a to zacházení opravdu na úrovni.

Je to asi tak 6 let zpátky. Bulovka je můj strašák a Aramark, který tam vaří, se v poslední době po mnoha a mnoha stížnostech, co vím, prý hodně polepšil. Byl už naprosto nejedlý! Nevím jak teď, nemám chuť a nechci to testovat....Run

Ale ukradený automat na poplatky, to fakt nemá chybu !!!!!ROFL

Nechce někdo ukrást ještě ministra zdravotnictví, mně už ukradený je ....HammerToilet

 
 

Kouzelně napsané a velice luxusní foto s informací o automatu na poplatky i s dodatkovým ukazatelem - KUDY TUDY NA GYNEKOLOGII...ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 07:48
 

Moc na Tebe myslím a držím palce! Doma se uzdravuje rychleji, tak ať tam už brzo seš!

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 07:28
 

jj š pitály, ale to přežiješ, hlavně ať jsi v pořádku, doma si vše vynahradíš, držím palce Míšo.

 
Avatar
post Zaslal: 09.09.2011 07:02
 

tak hlavně, abys ve zdraví zvládla nejen zbytek pobytu v nemocnici, ale hlavně svoje spolubydlící. Kiss

 
 

krásné, krásné, krásné... tedy krásně napsaný článek, jinak nic moc, samozřejmě...Undecided tak ať jsi brzy doma ve své posteli!!! a na domácí stravě!!!

Jinak ta papundeklová strava má jednu výhodu - krásně se po ní hubne, naprosto úžasně, to je asi schválně, aby jim ležící pacienti moc nekynuli...

Jednou jsem takhle ležela v nemocnici a záměrem bylo, abych po této stravě přibírala....celou noc se mi honilo hlavou, kde je nějaký závaží nebo něco, co bych mohla schovat pod jazykem nebo spolknout, abych PŘIBRALA. Bojovala jsem o reverz jako LEV!!! Vybojovala, ale doktoři byly hodně, hodně hnusný....

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist