Jak “snadné” to má bílá vrána?

Vzácné dědičné onemocnění, které se vyznačuje nedostatkem pigmentu melaninu v těle a projeví se až tehdy, je-li poškozen gen na obou chromozomech,  to je albinismus.

Jak k tomu jeden přijde?

Lidská DNA obsahuje dvě sady chromozomů. Od matky a od otce. Absolutní absence pigmentu v těle je nemocí zvanou albinismus.

Co je vlastně pigment?

Pigment je barevná látka, kterou obsahují buňky. Podle toho jakou barvu pigment má, je zbarvená i tkáň, která ho obsahuje. Například rostliny jsou zelené, protože obsahují zelený pigment chlorofyl. Tělo medúzy může být úplně průhledné, protože neobsahuje žádný pigment.

Lidské tělo pak obsahuje pigment zvaný melanin. Ten je  hnědočerný a nejvíc se vyskytuje na hlavně v kůži, vlasech, chlupech a také v očích. Takže logicky lidé, jejichž kůže obsahuje pigmentu víc, mají tmavší pleť.

Mezi nejhlavnější funkce melaninu patří to, že brání ultrafialovým paprskům ze slunce, aby pronikaly hlouběji do lidské kůže. Tu by tím poškodily. Melanin je tedy v kůži velmi potřebný stejně jako ve vlasech a chlupech, které také stíní dopadající světlo. Obdobnou funkci pak zastává melanin i v oku. Různá barva očí je podmíněna právě množstvím melaninu, které obsahuje duhovka.

Teprve když se v lidském těle poškodí gen na výrobu melaninu na obou chromozomech, tehdy se teprve projeví nemoc zvaná albinismus..

Postiženo je zhruba jedno z 20 000 narozených dětí.

Vlasy i chlupy takových lidí mají téměř čistě bílou barvu. Oči mají červenou barvu, což je způsobené tím, že v duhovce také prosvítají kapiláry a větší krevní cévy. Proto je duhovka růžová až červená.

Bohužel nejde jen o vzhled

Mezi další velké problémy albínů patří snížená zraková ostrost, dále škubání očí, šilhání, porucha trojrozměrného vidění, fotofobie (alergie na prudké světlo). Dále nejsou ojedinělé výpadky zorného pole.

Albínů ale existuje vícero druhů

prof. Mudr. Samuel Medo, Oddělení genetiky a molekulární biologie (OGMB) v Praze:

Rozpoznáváme tři základní druhy albinismu, tedy vrozené absence enzymu tyrozinázy, který je nezbytný při tvorbě melaninu.

Generalizovaný, který se vyskytuje po celém těle, postižena je celá kůže, vlasy a oči.

Okulární je forma, kdy jsou postiženy jen oči, přičemž kůže i vlasy mají normální barvu.

A nakonec parciální, kdy stačí jen jeden poškozený chromozom k projevu onemocnění. Ten se projevuje jen na ohraničených, různě rozsáhlých úsecích kůže a okrscích vlasů.

Oči nejsou postiženy.

Jak se žije bílé vráně?

Je zajímavé, že albinismem může být stiženo stejně dobře zvíře, člověk, ale i rostlina. Například některé rostliny mají na listech bílé fleky či žíhání, kde bílá místa neobsahují chlorofyl. To je také porucha pigmentů.

Albinismus můžeme nalézt i mezi živočichy. Velmi častý je například u bílých pokusných králíků a myší, ale vlastně úplně u všech živočichů.

Kdo spatří v lese bílého jelena, tomu se splní přání.

Spatří ovšem albína, který to v životě rozhodně nemá lehké.

My jsme například soudní tvorové, a tak víme, že takto postižený člověk si zaslouží pomoc, nikoli pohrdání nebo vyobcování. Když nepočítám neštěstí, jaké se přihodí takovému člověku, který patří například do kmene někde v Africe. Není to ojedinělé a tam jsou albíni opravdoví chudáci.

Mezi zvířaty je integrace takového tvora, který už tak má dost svých problémů, velice problematická. U některých druhů nepřežívají tito jedinci od narození dlouho, neboť je společnost buďto nepřijme, nebo rovnou zahubí.

Takže, chdák bílá vrána…

Albinismus je dle lékařů nezvratný a léčba neexistuje.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]