Jak je důležité naučit tělo zpívat

Jo, to je ta perlička a já myslím, že se vám bude nejen líbit, ale taky hodit, a že vám pomůže. Je to strašně jednoduché, a jak už to bývá u těch věcí, které jsou v zásadě jednoduché, je to mimořádně efektivní. Nic, naprosto nic k tomu nepotřebujete. Jen sebe a vesmír. A ten nemusíte hledat, ani na něj čekat. Ten už máte. Nejlepší doporučení je vlastní zkušenost. Tak tady je…

Už mnohokrát jsme se bavili v nejrůznějších kontextech o tom, že lidské tělo a mysl a duše jsou jedno a není moc dobré to oddělovat, protože jedno navazuje na druhé a samostatně to nefunguje.

Jde o součinnost mysli, pocitů a úhlu pohledu při působení na fyzické tělo i věci, které se nám dějí.

To všechno jsme probrali a je to známá věc, takže se nemusím vypisovat s dlouhými větami v rámci uvedení do obrazu, protože vy v něm jste.

To znamená, že když teď napíšu slovo „čakry“, zase není třeba napsat milion písmenek. Ne u vás.

Máme sedm základních. Jasně.

Strašně nemám ráda ona zprofanovaná hesla typu „harmonizace“ a působení jednoho člověka na druhého v rámci harmonizování zcela jiného těla a jsem velice opatrná na nejrůznější placené služby u těchto věcí a to proto, že vím, jak snadné je rozhodit člověka i třeba v dobré víře.

Co se ale většinou nestane, je, abyste rozmontovali svou energii svou energií, pokud ji pouze bez jakéhokoli invazivního působení ponecháte, aby pracovala s vámi, pro vás a ve vás.

Je to bezpečné.

Absolutně.

Jen vy, země a vesmír.

Tedy všechno, čeho jsme nedílnou součástí, z čeho pocházíme, co námi prochází, co známe každou buňkou vlastního těla, DNA pamětí, prostě my jsme tím a To je námi.

Víc na úvod netřeba a teď ono doporučení.

Už je to hodně dlouho, co mi Pája (dcera) donesla papírek s takovým strašně příjemným cvičením, které má za účel dostat tělo a mysl do rovnováhy, kterou pozbylo.

Pokud nepozbylo, nic se nemůže stát.

Ale mě tehdy pozbylo.

Bylo to náročné období, byla jsem rozmontovaná, úplně jasně jsem cítila, jak jsem divně zablokovaná na jedné straně a přespříliš otevřená na druhé.

Cvičila jsem si asi 14 dnů a nejenže jsem se strašně zklidnila, srovnala, ozdravila, ale začaly ke mně logicky přicházet i jiné věci. Některé naopak zcela odešly a odešli i někteří lidé, jiní přišli, nebo se vrátili a já jsem odněkud pojednou odešla… prostě fůra změn, které vůbec nebyly zatěžující a byly jednoznačně krokem kupředu na mnoha úrovních a v mnoha oblastech.

Pecka!

Ten papírek s návodem jsem pak při stěhování ztratila a nehledala jsem ho.

Vzpomněla jsem si na něj, když jsem vám tady naznačila problém s maminkou.

Mám za to, že člověk pozná, i kdyby podvědomě, že je mu něčeho třeba.

Naštěstí měla Pája ten svůj původní a hned mi ho poslala.

Pěkně jsem si ho opsala.

Cvičila jsem od té doby třikrát.

ZMĚNA?

RAPIDNÍ!

Nic nezmizelo do úplna, problém, který řeším, nezmizel zcela jako nějakým kouzlem. Nic takového.

Jen já se srovnala a tím pádem měním některé věci postupně bez toho, abych lezla po čtyřech a nebyla schopna ani usnout, myslela na ptákoviny, které člověku odstřelí mozek až k myšlenkám na marnost bytí, což mi fakt není vlastní.

Přišly ke mně najednou v tak krátké době i věci, ve které jsem ne, že vůbec nevěřila, ale pokládala jsem je za více méně nedostupné.

Vida!

Myslím, že momentální nachlazení je tak trochu v souvislosti s tím, ale protože v tuhle chvíli je mi mnohem líp, byl to vlastně jeden den, nějakého nastartovaného procesu, který s sebou tohle vzal a asi je to součást procesu.

Zjevně to není po fyzické rovině nic tragického a možná je to dobrý, protože člověk i zvolní.

Ale hlavně změní přístup k vlastnímu myšlení, jinak věci hodnotí, a jinak na něho působí, jinak a jinde se ho dotýkají.

Když plavec spadne do vody, bude to ta stejná voda, do které spadne neplavec.

Chovat se v ní ale a přemýšlet, budou každý zcela odlišně.

To jen takový příměr, protože příměry jsou dobré. (Tohle měl Ježíšek vychytané).

A teď už asi cvičení, ne?

Ten zázrak, co funguje …

Tady jsem vám to vyfotila, protože si myslím, že by si to člověk měl prostě opsat, že by se to nemělo tisknout a nějak mechanizovat a digitalizovat.

Pocitově, prostě. (kliknutím se dá zvětšit)

Začínáte od shora, takže vlastně od sedmičky, k jedničce.

Dobré je sedět u toho venku, pokud je to možné, aby se člověk tou první čakrou dotýkal země.

Čistě kvůli tomu spojení, ale i kdybyste byli doma na koberci, tak si vás to najde, protože to kouzlo je v rezonanci!

Jednotlivé hlásky říkejte nahlas, protáhněte je a „m“ také protáhněte.

Jakoby dlouhé em.

Jde o to, abyste cítili, jak to vibruje – rezonuje.

Tam, kde budete kýhat, nebo se seknete, nebo to neudýcháte, jako u jiné čakry, tam si klidně můžete uvědomit, že je nějaký blok, problém a podobně, což je všechno.

Víc dělat nemusíte, cvičením se to upraví samo a půjde to čím dál líp, což je dobrá zpětná vazba, že se zlepšuje i ta daná oblast.

Není to o ničem jiném, než dostat tělo a duši do rovnováhy, souhry, která je mu vlastní a která je kompatibilní se Zemí a vesmírem.

Vesmír totiž rezonuje, hraje, zní durovým akordem a Země rezonuje v molovém a tohle není nic jiného, než koncert nás, Universa a Země tak, že to není nikde falešně, ale je to písnička.

Nejde o nic jiného, než naučit své tělo zpívat stejné tóny jako Země a Vesmír.

Jako když lidi zpívají, jako když se sladí kytary …

Jistě, že může přijít problém.

Kouzlo je v tom, plavci, co spadl do vody.

Prostě netopí se, jen plynule plave zase na břeh. Bez strachu, stresu, paniky a akorát je mokrý.

Jednoduché, logické, přirozené.

Ale zázračné.

Jsem zvědavá na vaše poznatky.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]