Hele! Veš, jak tramvaj!

A naše dítě vypadá, jako stižené tancem svatého víta, protože se neustále odrbává.

Vši se rády stěhují.

Veš moc nemiluje stereotyp, a tak se často stehuje, což jí činí radost ze života, který má pevný a hned tak něco jí neskolí.

K přestěhování používá pochopitelně jiné hlavy, nejraději dětské (miluje děti), ale nepohrdne ani pěknou, dobře udržovanou hlavou dospělou. Nejraději přestupuje ve školách, případně jí ke štěstí postačí rodina předešlé hlavy.

Věš je velice čistotná.

Pokud si může vybrat, což často činí, nejraději má hezké, čisté, voňavé a dobře myté prostředí. Bývá velice uražená, pokud se o jejích prioritách k bydlení hovoří jako o hlavách těch, kteří o sebe nedbají. Tak to by si vyprosila! Pokud není zbytí, pak ano, přece nezhyne, ale je-li možnost, vždycky dá přednost čistotě.

Pokud byste chtěli kamarádku veš zabít například Difusilem, akorát jí namíchete.

Může umřít vtzeky, ne však na Difusil.

Zkusila jsem i přípravek jiný, o dvou lahvičkách a smradu jako z ponožek řidiče kukavozu a veš se smála, div nespadla. No, nespadla dík těm drápům.

Lít svému dítěti na hlavu petrolej se mi nechtělo.

Mohla jsem vší bývák i vypálit, ale Johanka mě umluvila, ať to nedělám.

Napadl mě litr cyankali místo šamponu.

To veš vyděsilo, Johanu taky.

A pak přišel můj profesionální likvidátor vších rodin, Hitler všech vší, Romana.

Romana je kadeřnice.

Veš na Johanině hlavě po Romanině příchodu znejistěla a začala balit. Romanu zřejmě u vší populace přechází pověst.

„Víš, co udělá kysličník se vší?“, zeptala se.

„Ne, ale vim, co udělá veš brzo se mnou“, povídám nešťastně.

„Puč mi veš a hnidu“

„Johááánkoooo!!!“

Po delší štvanici jsem lapla veš a vejce. Ne, nesmála se.

Romana vyndala z tašky zesvětlovač.

„Dívej“

Zázrak. Rozpusila se na kaši i s hnidou!!

Můžete to pokládat za návod poněkud drastický, ale odbarvila jsem Johanu i celou rodinu, sebe, všechny, kromě dědy.

Opravdu se ze vší i hnid stala pasta, která šla i dobře dolů.

Ať si říká kdo chce, co chce, jediné, co mi loni zabralo po všech peripetiích, a momentech, když přípravky sice zabily vši ale ne hnidy, byl drsný odbarvovač na principu silného kysličníku.

Kentánko, a všichni komu se to hodí, to je můj radikální návod, který jsem použila dvakrát, a pokaždé bylo po vších. (Možná by stačilo u napadené hlavy jen hlasitě vyslovit “Romana” a třeba by to taky zabralo, ale to nemám vyzkoušené.)

Všimla jsem si dokonce, že veš se po určitou dobu kysličníkové hlavě striktně vyhýbá.

Michaela

[sexy_author_bio]