Chladírna (kdyby zase náhodou…)

Většinou se na léto těším. Nejoblíbenější způsob, jak zaháním žízeň, je totiž večer na zahrádce hospůdky s pivem v ruce. Pokud nemusím do práce, pak samozřejmě ležím na břehu písáku jak vyvržený vorvaň. Jsem typické letní ohnivé znamení a teplo a sluníčko, to je moje. Když se mi minulý týden zcela z ničehož nic zamotala v zelenině hlava a já málem padla v bezvědomí do kedluben, došlo mi, že letošní teplo je asi už opravdu přes čáru. 

Jsem poměrně zdravý a vitální člověk, kterého nevyvrátí z kořenů ani rodinná dovolená.

Jenže pak se mi zamotala šiška ještě na poště.

Hrůza, že sebou fláknu a poštovní úřednice mi věnují stejnou péči jako mé doporučené poště-tedy projeví hluboký nezájem – mne vyděsila. Bylo na čase přistoupit k aktuální předpovědi počasí zodpovědněji.

Česko si zapsalo minulými dny primát jako nejteplejší místo z celé Evropy a není radno tento fakt podceňovat.

Pivo zas tak nechladí.

Lépe řečeno: v tom hicu na něj ani není chuť. Přestala mi chutnat káva. Dokonce jsem skončila i s vínem. Zvlášť po koštu jakéhosi červeného, které měla mamka v zásobě. Jedna sklenka mne rozhicovala jak dubové poleno v krbu. Ovšem ani ve vedrech není nutno ihned žít asketicky.

Zvlášť pokud třeba jako já rádi usednete se skleničkou něčeho příjemného na zahrádce, abyste mohli zálibně z pod pergoly pozorovat západ slunce nebo sousedy při práci.

Nikdy nezapomenu na knihu Jeho království Mika Waltari.

Vypráví příběh ukřižování Krista a odehrává se jak jinak v Jeruzalémě nějakých dva tisíce let dozadu. Vojáci tam pitný režim udržovali vínem. Od rána do večera. A ve službě.

Já bych po víně na jeruzalémském slunku netrefila ani do dveří natož ukřižovat spasitele. Než jsem se dočetla k zásadní informaci, že šlo o „octové víno ředěné vodou.“

Světě div se, funguje to.

Protože neznám přesný poměr ředění vinného střiku a při teplotě 37°C bych nerada komukoliv doporučovala byť rumovou pralinku, zkuste ocet.

Voda s kapkou jablečného nebo lihového octa ochladí lépe než voda samotná. Navíc zažene žízeň. Z tohoto hlediska se jeví jako nejlepší oběd například okurkový salát s okurkovou zálivkou.

Taková ta klasická voda z okurek.

Pamatuji si maminku, která si pravidelně v takovémhle horkém dni, když pracovala na zahradě, pravidelně připravovala právě tuhle zálivku jako první pomoc proti přehřátí. Jako zahradnice si moc nevybere, ale tenhle koktejl z vody, octa, cukru soli a pepře spolehlivě užívá již léta.

Pekelné vedro celých dvanáct měsíců mají v práci například skláři.

Pokud holdujete exkurzím za výrobou echt českého skla, určitě víte, že v historii a mnohdy i dnes měly všechny sklárny své pivovary a sládky. Primárně tyto pivovary připravovaly speciální sedmistupňové pivo pro skláře.

Toto slabé pivo totiž funguje jako naprosto jedinečný iontový nápoj.

S potem totiž neztrácíme jen vodu, ale i cenné minerály. Lidé si ve vedrech zpravidla hlídají pitný režim a z ruky nedají lahev s vodou. Málokdo však myslí na doplnění minerálů. Klidně vás tak mohou potkat křeče končetin, srdeční arytmie a podobné nepříjemnosti.  Pokud si rádi vychutnáte v létě pivečko, zkuste se poohlédnout ve specializovaných obchodech právě po sklářské sedmičce.

Samozřejmě není žádnou výjimkou v těchto horkých dnech ani nachlazení. Nemusíte notně sedět u klimatizace stažené na dvacet stupňů. Horký vzduch vysušuje sliznice, které jsou prostupnější pro infekce především horních cest dýchacích. Normálně by se nachlazený člověk šel s horkým čajem vypotit.

No, to pocení jde celkem samo. Potím se od rána od sedmi do večera do devíti. Ale na čaj nedám dopustit. Černý čaj má unikátní schopnost snižovat teplotu. Teplé nápoje samy o sobě pak umožňují tělu nastartovat mechanismy, aby se samo začalo ochlazovat.

Takže ráno v poledne i večer začínám s velkým hrnkem zeleného nebo černého čaje a piji pokud možno za tepla.

Ačkoliv mnoho z nás spíš v těchto dnech láká vidina chladné orosené sklenice, věřte mi, že je to jen o zvyku. Čaj je příjemným osvěžením v kteroukoliv denní dobu.

Beduíni v Africe to vědí.

Ještě můžeme zkusit autosugesci a namluvit si, že je venku dvacet nad nulou a mrholí. Nebo vzít brigádu jako průvodce Punkevními jeskyněmi.

Výše popsané tipy na ochlazení sice nezaručí tělesnou teplotu vychlazené dvanáctky, ovšem pomohou překonat extrémní venkovní teploty bez úhony na zdraví.

Dní, které s chutí zakončíme pivkem, nebo skleničkou vína na zahrádce jistě bude dost.

Při pohledu na teploměr letošního léta (a ta další budou horší) je podstatné, se těchto dní dožít.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]