Schwarzwaldská šunka. Voňavá delikatesa!

Tato šunka tak trochu připomíná tu parmskou, která je ovšem považována za královnu sušených šunek.  I schwarzwaldská je chráněna zeměpisným názvem a svádí to k pomyšlení, že maso pochází pouze z vepřů chovaných v oblasti kolem městečka Schwarzwaldrauch. Pravdou je, že na produkci masa pro tuto šunku se podílí nejrůznější farmy v Německu. Kvalita masa ovšem musí být exceletní. Jemné plátky této šunky totiž  mají úžasnou hnědočervenou barvu a výraznou strukturu.

 Německá delikatesa je jen jednou z dalších masových šunek v pořadí. Kromě holštýnské, koburské, westfálské je tu i ta schwarzwaldská. Na našem trhu jich najdete několik druhů a vybrat si můžete od libových až po ty, jež zdobí elegantní proužek tuku.

Nejlepší maso se snoubí se speciální směsí koření

Směs koření je  samozřejmě tajná, ale údajně v nich má být jalovec, česnek, koriandr a pepř. Dále sůl a další  bylinková směs, kterou za žádnou cenu nikdo z celého Německa neprozradí. V této výtečné voňavé lázni se nejlepší místní vepřové povaluje úplně nahé a vykoštěné asi čtyři až pět týdnů.  Jde mu to k duhu!

Kořeněná vůně je pouze doplňkem toho, co přijde poté a do dodává typickou chuť. Uzení.

Udí se na jedlovém dřevě

Nejčastěji dřevo z jedlí, v nejlepším případě – je používáno k uzení této delikátní šunky, jejíž tradice je založena právě na silné uzené chuti.  Zapovězeno není ale dřevo z jiných jehličnatých stromů, důležitý je obsah pryskyřice, která dodává tu pravou příchuť.  Není to však jen dřevo, upravené do formy hoblin, ale také se přidávají šišky a drobné větvičky.  Teplota při uzení nepřesahuje 25 °C. Ochucená a okořeněná šunka  stráví v jedlové kouřové lázni velmi příjemné okamžiky, aby se potom všechny chutě snoubily zhruba dva až tři týdny ve fázi konečného zrání, tedy dosušení na vzduchu.

Právě ona výrazná kouřová chuť je typická pro schwarzwaldskou šunku.

A tak jsem se vydala do obchodu nějakou zkusit.

Ta od Schwarzwaldrachu původem z Německa je opravdu výborná. Řekl by možná nadšenec do  podobných dobrot a kochal by se obrázkem.

Titulek pod fotografii obalu šunky:

Tuto šunku jsem koupila v květnu 2012 v LIDLu, stála něco přes 30,-Kč (100g balení) (akční cena se pohybuje někde kolem 20,-Kč).

Podívejme se nejprve na složení:

Na 100g šunky bylo použito 145 g vepřového masa. To je dobré skóre.

Složení: vepřová kýta, jedlá sůl (max. 6,4%), koření, cukr, konzervanty: dusitan sodný, dusičnan draselný, kouř. Obsah tutku max. 16%. Baleno v ochranné atmosféře.

Upozornění: Pro lepší rozvinutí chutě otevřete obal 5 minut před konzumací. Skladujte při teplotě do + 7°C.

Jako nový chuťový zážitek se to opravdu vyplatilo…

Šunka se tváří jako šunka špičkové kvality s chráněným zeměpisným označením. Masný výrobe je tepelně neopracovaný. Ručně soleno, jemně kořeněné s aroma jedlového kouře. Co tedy objevíme pod obalem? Maso vypadalo hezky, vůní taky nešetřilo.

… ale není to jídlo na každý den

Můj dojem. Nebyla špatná, ale na mě příliš „aromatická“, přeuzená. Nebo je jedlový kouř na mě moc síla. Její vůně nešla jen tak smýt z rukou a ono avízované otevření před konzumací  by přilákalo půl města. Každopádně i s tím ručním solením někomu trošku ujela ruka.  V kuchyni jistě najde své uplatnění jako ingredience, kterou cokoliv dochutíme.  Ale opatrně, aroma je opravdu silné.

A mě osobně tam dosti vadí ty všechny dusitany sodné a dusičnany draselné… mor to dnešní doby.

Ale od dalších experimentů se šunkami mě to rozhodně neodradilo.

[sexy_author_bio]