Návštěvy: 36
Představte si potěchu pro duši. Virtuální galerii originálních obrazů a fotografií , kde se doslova můžete brodit v emocích a úžasu nad talentem mnoha úplně obyčejných lidí a třeba si i něco za přijatelnou cenu koupit. Díla nikoliv pouze vystudovaných umělců. A o tom to je.
Radim Kacer stojí za Projekt Baraka, který v tuto chvíli běží již dvanáctým rokem a má mezinárodní ambice. A není jen šéfem, sám tvoří výtečná díla a živí se jako designér. Baraka je jeho láskou a na celé galerii je to znát. Velmi ráda jsem ho pro vás vyzpovídala a otázky mne napadaly občas velmi netradiční.
Nemáte rád rozdělení umělců na amatéry a profesionály? Proč?
Dříve měli autoři na Baraka možnost si vybrat, zda se považují za amatéry nebo pokročilé umělce, ale
k tomuto kroku jsem tehdy přistoupil z historického důvodu, kdy jsem chtěl zachovat pojem Amatérská Obrazárna a přesto dát prostor i těm, kteří by neradi byli pod takovým označením. Na umění by se mělo nahlížet jako na projev člověka, který nelze dělit na dobrý a špatný. Proto bych už nerad dál pokračoval v rozdělení na amaterské a profesionální umělce. Ani lásku nelze dělit na amatérskou a profesionální. Jedná se o tvořivý proces, který vždy odpovídá danému člověku ze kterého pramení.
k tomuto kroku jsem tehdy přistoupil z historického důvodu, kdy jsem chtěl zachovat pojem Amatérská Obrazárna a přesto dát prostor i těm, kteří by neradi byli pod takovým označením. Na umění by se mělo nahlížet jako na projev člověka, který nelze dělit na dobrý a špatný. Proto bych už nerad dál pokračoval v rozdělení na amaterské a profesionální umělce. Ani lásku nelze dělit na amatérskou a profesionální. Jedná se o tvořivý proces, který vždy odpovídá danému člověku ze kterého pramení.
V tuhle chvíli mám tedy tak trochu pochybnost. Vystudovaný umělec by teoreticky měl být dokonalý, protože předpokládám jeho talent zachytila talentová zkouška a dále ho rozvíjel právě studiem. Tedy 100% dokonalost?
Vystudovaný umělec?.. hmm .. myslíte asi toho člověka co získal papír a společnost ho považuje za oprávněného být umělcem. S dokonlostí to určitě nemá nic společného. Tady bych asi řekl jedno. Zapomeňme na tituly, na školy, na profese, na jména a tvořme co cítíme, jak se cítíme a co máme rádi. Podepisovat se pod své díla není potřeba, dílo je podpisem samotným.
Vy sám pracujete jako designér, to je také v podstatě hodně tvůrčí činnost. Kreslení a malba taky… jedním relaxujete od druhého nebo někdy toužíte jít do lesa, pokácet strom a naštípat třísky, aby ta odpočinková činnost byla diametrálně odlišná?
To co dělám nevnímám jako práci. Je to činnost o které přemýšlím v průběhu dne a postupně realizuji a plním úkoly. Určitě si rád zajdu do lesa nebo jen projdu po městě, kde se zastavím v kavárně a klidně udělám potřebnou práci. Nemám život rozdělen na práci a volný čas nebo zábavu.Projekt Baraka několik let znám pod názvem Amatérská obrazárna a bohužel došel do fáze, kdy jste se společně s dalšími majitely rozhodl ho ukončit. Poté Vám to nedalo a vzal jste vše na sebe a z popela povstal Projekt Baraka. Proč? Proč ten risk? Je to snad ta láska k umění… ta „baraka“?
Láska, víra, odhodlání… a ano.. i risk, ten je vždy součástí naší cesty a rozbíjí ho odvaha. Myslím, že mnoho lidí by rádo zkusilo hodně z toho co mají na srdci, ale bojí se že neuspějí a ani to nezkusí. budu vědět, že jsem žil pro své sny a nebál se je naplňovat. Úspěchy střídají neúspěchy, to je přirozené, skutečná škola života, sbíráme zkušenosti a pokud něco vzdáme, tak jsme vyhodily i to nejcenější co jsme často přes velké komplikace získali.
Principem fungování Projektu
Baraka je poskytnutí virtuálního výstavního prostoru pro talentované fotografy, kreslíře i malíře, umožnit jim najít člověka, kterého jejich dílo potěší na duši a třeba ho navíc i koupí.
Význam slova “baraka”: duchovní síla, esence života, nepopsatelná energie všeho bytí. Těžko se ochutnává, v této galerii však máte možnost jí alespoň spatřit.
Vím, že máte ambice být velmi slušným mezinárodním projektem a že o díla českých umělců je zájem
i v zahraničí.
i v zahraničí.
Myslím, že o díla může být zájem po celém světě a stojí za to otevřít dveře možnostem a podívat co příjde. Projekt Baraka je v současné době v českém a anglickém jazyce. Nově jsou stránky také v arabštině. Neznám cestu na kterou se tímto vydávám, ale právě proto je pro mě lákavá a zajímavá.
Proč právě cesta arabským směrem?
Moc se mi líbilo, jak jste mi popisoval působení obrazů na člověka,to, že to není jenom zreprodukovaná realita, ale že do obrazů může autor vložit i jemné niance emocí, skrytých věcí a tajemství, které působí až na úrovni jemných energií, jež dokáží prostoupit člověka naprosto cele…
Arábie je Radimu Kacerovi blízká…Autor: Gjermund Gusland Thorsen
A tady jedna z Norska…
Když začnete něco tvořit, víte hned, že „to bude nabito právě touhle energií?“
Když si sednu někde venku, vezmu papír, tuš a pero, tak v tu chvíli vůbec netuším co z toho bude a ani jestli se to povede. Je to tvorba která zahrnuje i proces objevování, které je vždy spojené s rizikem, že se něco nepovede a chyby které uděláme na papíře zůstávaní a my s nimi pokračujeme dál v naší tvorbě. Je to jako cesta života, žijeme se vším co jsme udělali.
Kresbu nebo malbu se jde naučit a přistupovat k ní jako k rutině a tvořit v zaběhnutých kolejích podle všech pravidel. Záleží na člověku. Já osobně rád porušuji zaběhnutá pravidla a raději si více užívám toho objevování a tvoření zrovna jak se cítím a podle toho kde jsem. Chce se to vždy uvolnit, nechtít to mít „krásné“ a netvořit za účelem vyrobení obrázku do kuchyně. Důležitejší je proces samotný (tvorba), jeho výsledek (obrázek) je jen vizuální vzpomínkou na tento proces.
Kresbu nebo malbu se jde naučit a přistupovat k ní jako k rutině a tvořit v zaběhnutých kolejích podle všech pravidel. Záleží na člověku. Já osobně rád porušuji zaběhnutá pravidla a raději si více užívám toho objevování a tvoření zrovna jak se cítím a podle toho kde jsem. Chce se to vždy uvolnit, nechtít to mít „krásné“ a netvořit za účelem vyrobení obrázku do kuchyně. Důležitejší je proces samotný (tvorba), jeho výsledek (obrázek) je jen vizuální vzpomínkou na tento proces.
Tak tohle je hodně krásná “vizuální vzpomínka na proces tvoření”…
Když jsme u těch energií a působení obrazů, tak mě teď napadá, že jsem se jako dítě velmi, ale velmi bála obrazu Mony Lisy, který visel na chodbě.
Dodnes z něj mám husí kůži a NECHÁPU, co na něm kdo vidí. Možná, že Mona Lisa je vážně chlap, jak tvrdí některé senzacechtivé teorie, ale to je vcelku jedno. Z toho obrazu cítím zlo… A tak se zeptám Vás. Monu Lisu zná asi každý,
jak na Vás působí?
Dodnes z něj mám husí kůži a NECHÁPU, co na něm kdo vidí. Možná, že Mona Lisa je vážně chlap, jak tvrdí některé senzacechtivé teorie, ale to je vcelku jedno. Z toho obrazu cítím zlo… A tak se zeptám Vás. Monu Lisu zná asi každý,
jak na Vás působí?
Ano, je tam jistá temnota ve které lze cítit napětí, které na lidi může působit strašidelně. Na tento obraz jsem viděl a slyšel plno názorů a teorií o tom jak byl dělán a co všechno znamená. Ve skutečnosti se to asi už nikdo nedozví. Nutno podotknout, že Leonardo da Vinci byl skutečně mistr a tímto dílem dokázal.
Van Gogovi Slunečnice je další taková věc. Rozechvívá ostrou nepříjemnou energií, která mi připomíná stavy při vysoké horečce… Odkvetlé slunečnice tam jsou poskládány do tvaru do strany šmejknutý lebky… a samy mají
taky takový podivný tvar. Vyzařuje z nich temno, zlo…. a to tříští ty žluté, ještě živé slunečnice. Ten obraz je jako zářič negativní energie….A vůbec, nejsem první, na koho působí prý velmi nepříjemně.
Co vy a tento obraz?
taky takový podivný tvar. Vyzařuje z nich temno, zlo…. a to tříští ty žluté, ještě živé slunečnice. Ten obraz je jako zářič negativní energie….A vůbec, nejsem první, na koho působí prý velmi nepříjemně.
Co vy a tento obraz?
Tak to nevím, zda se ptáte toho pravého. Mě slavné obrazy nějak neoslovují, nechodím ani do galerií a z tohoto pohledu se o umění vůbec nezajímám. Lidskou mysl bude vždy fascinovat tajemství a kontrasty.
Pozn.: nechci tady tříštit tu pohodu a tak odkaz na Slunečnici dávám TAKTO. Můžete se podívat.
A tady jich je opravdu hodně. A co Vy? Kreslíte sám třeba někdy cíleně obrázky, do kterých dáváte vztek, zlost, frustraci a hněv na cokoliv, prostě nějakou takovou van Gogovu Slunečnici po Kacerovsku?
Kdepak. Snažím se tyto stavy mysli kontrolovat a ne ventilovat na veřejnost nebo vkládat do obrazů. Obraz může obsahovat napětí a klid, kde člověk ucítí střety přírodních sil nebo jejich klidný stav. Poměr mezi napětím a klidem je na autorovi a já často nechám rád mysl diváka v jisté neurčitosti, aby se zamýšlel nad tím, zda je to „lebka nebo slunečnice“. Ale vztek, hněv a jiné stavy do kreseb nedávám.
Když teď ale přejdeme k něčemu zaoblenějšímu a příjemnějšímu na pohled, když jsem se do galerie dívala, nestárnoucí a věčné téma – nahé ženské tělo. Protože jsme na stránkách pro ženy a názory mužů tu jsou poměrně vzácné – leč o to vítanější – zajímalo by mě, jestli k aktům tíhnou spíše umělci-muži, nebo jestli je to oblíbené téma i umělkyň žen?
Ano to je poměrně věčné a oblíbené téma. Myslím si že i u žen. Pojato je velmi různorodě. Někdy se autor snaží diváka zaujmout prostřednictvím vulgárního projevu, což se někdy podaří, ale většinou se jedná jen o prvotní šok diváka, který je na malý moment překvapen z toho, že se na veřejnosti objevilo něco tak nevídaného. Ale je to jen krátkodobý šok, který odezní a dílo, které v sobě nemá trvalé hodnoty bude zapomenuto. Jsou ale také lidé, umělci (nerad tento pojem používám), kteří dokáží prostřednictvím ženského těla přivést mysl diváka k pocitu zvědavosti. To dokáže poměr mezi tím co je odkryto a tím co je skryto. Pak se nejedná o pouhé pozorování ženského těla a nahotu, ale o zvědavost, o touhu po poznání, která je nesmrtelná.
A vůbec máte v galerii převahu mužů nebo žen?
To jsem nikdy nezkoumal, sám nevím.. 
Co je těžší, kresba nebo malba?
Určitě kresba. Tam se nic neschová a také nás mnohému naučí. Já říkám, kdo neumí kreslit, neumí malovat..
Možná máme skryté talenty každý, někdo se je snaží „probudit“ třeba na kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou? Jak se díváte na tohle, nejsou to vyhozené peníze?
Z mého pohledu to jsou vyhozené peníze.. ale když někdo chce slyšet takové teorie, tak ať klidně probouzí za co zaplatí… Ještě jsem třeba neviděl kurz vaření pod sloganem „Naučíme vás vařit pravou mozkovou hemisférou“.
Třeba se lépe vaří tou levou, co my víme?
Děkuji Vám za rozhovor a přeju hodně úspěchů nejen Vám, ale také té skvělé galerii, do které jsem neodolala přispět
svými naprosto amatérskými obrázky, ale kdoví. Třeba se budu lepšit a jednoho dne v tom náhledu obrázků uvidím ZLEPŠENÍ.
svými naprosto amatérskými obrázky, ale kdoví. Třeba se budu lepšit a jednoho dne v tom náhledu obrázků uvidím ZLEPŠENÍ.
Renata
[sexy_author_bio]
Foto: archív a tvorba Radima Kacera
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_.jpg)
Nahrávání ...
