Proč zima? Protože hiems 🙂

Když jsme si nedávno osvětlili, jak vznikly dnes užívané názvy měsíců v roce, kdy něco mělo smysl a něco bylo poměrně překvapující, řekla jsem, že možná nebude špatné podívat se i na názvy ročních období a dnů. A tady tedy Bůh suď…

Zima je prý původně indoevropsky „gheim“, nebo pak z latinského „heims“, což ať se snažím jak chci, vůbec zimu nepřipomíná, ale tak jsem to našla v naučných slovnících.

Zvláštní.

Hledala jsem v překladači, co by bylo podobnější a třeba kurdsky se řekne zima zivistan. To už je lepší, akorát zase nemohu najít souvislost mezi námi a Kurdy.

Na Maltě prý říkají xitva, což bych pochopila.

Když to člověk vícekrát řekne a chce si to ujednodušit, může z toho být i zima. Pořád spíš, než z heims.

Jaro – Tak to prý říkáme, protože původní název tohoto ročního období je ze středohornoněmeckého jar (nyní Jahr). Praslovanský výraz pro jaro je ale vesna a bylo odvozeno z latinského ver (jaro).

Dobře, středohornoněmecký kořen se hledá lépe, avšak vesna jaro nepřipomíná.

Tedy s těmi názvy měsíců to bylo jednodušší a mělo to víc logiky.

Alespoň, že nezklame léto a podzim.

Léto – je z latiny, jejíž průchod námi logiku má a léto tedy říkáme z latinského „laetus“, což znamená „radost“.

Jediný podzim je nakonec ryze český, ačkoli je tam zase ta bůhvíjak vzniklá zima, ale díky Bohu, že pod – zim lze pochopit a přijmout.

Ono přijmout musíme všechno z toho, ale myslela jsem, že to je víc jednoznačné.

Kdo ví, jestli my nemáme nakonec blíž k těm Kudrům.

Spolehlivě nejlepší je to ale v sinhálštině.

Za prvé nevím co to je, za druhé mě to uráží, řekl by klasik, (jdu se podívat, kde se mluví sinhálsky a hledat Sinhálsko na globusu) ale rozhodně je to zvučné.

Hele:

Hmmm? A to písmo vymalované!

Tak snad ty dny v týdnu budou lepší.

Ve slovníku se předně člověk dozví, že dříve začínal týden nedělí, což je důležité vědět a je to zásadní.

Nám začíná pondělím, protože jdeme do práce.

Ale, dny v týdnu počítáme tak, jako bychom začínali tou nedělí.

Neděle – den odpočinku, nedělá se (logické, super)

Pondělí – den po neděli (pochopíme snadno)

Úterý – druhý den po neděli, slovansky vtorij děň (dobře, no)

Středa – prostřední den týdne (skvěle)

Čtvrtek – čtvrtý den po neděli (klidně to mohl být postředník a nemusí se to odpočítávat)

Pátek – pátý den po neděli (nevím, proč couvat, když to mohla být  předsobota)

Sobota – židovský svátek, Shabbat (no vida – Sabbat – to je dobrý. V tuhle chvíli jsem cele pochopila, z čeho vycházeli zakladatelé skupiny Black Sabbath. Černá sobota.)

Nebo to může být i černý židovský svátek, což také není od věci, protože ortodoxní Židé chodí v černých šatech a také mají lokýnky.

O tomto svátku se nesmí pracovat a je to přímo v Bibli, protože Bůh taky sedmý den odpočíval. Ovšem my si myslíme, že to bylo v neděli, jenomže když týden začíná nedělí, a ne pondělkem, tak odpočíval fakt o sobotě, čili o Sabbatu.

To znamená, že čarodějnický sabat, je vlastně přímo biblická věc a někdo se před nějakou dobou moc a moc pletl a blbě četl, nebo neuměl počítat a já být čarodějnice, tak jsem dost uražená.

Vidíte, jak se člověk může totálně ztratit ve světě, a všechno se mu popřevrací, když jenom vlastně chce vědět, proč se v jeho vlastní zemi něčemu nějak říká?

Nakonec má ta sinhálština něco do sebe. Ta písmenka vypadají jako sněhuláci.

No a sinhálsky mluví Sihnhálci, kteří žijí nejvíc na Srí Lance, a v překladu znamená tohle etnikum „lví krev“. To je docela sympatické.

A mají hezké písmo a řeč co zpívá …

Malý kvíz: Jak se řekne sinhálsky „smajlík“? 

Jinak ten článek byl ale o původu českých názvů ročních období a dnů v týdnu. 

Míša

[sexy_author_bio]