Pomáhat nebo chránit? Podle toho, v kterou hodinu…

Nikdy jsem nevolala policii. Naštěstí jsem k tomu neměla žádnou příležitost. Nikdy jsem nebyla svědkem přepadení, nějaké rvačky a překvapivě, ani vraždy. Do nedávna jsem si, ale myslela, že jsem svědkem hrozné loupeže. 

S Pavlínou a Míšou jsme zrovna byly v baru.

Docházelo pití a asi v půl dvanácté v noci jsme rozhodly, že spolu s Pavlínou zaběhneme do večerky pro nějaké nealko. Vyběhly jsme jen tak v tričku a probíháme ulicí vedle obchodu s drahými oděvy.

V tom jsme se zastavily.

Přes výlohu jsme si všimly, jak nějaký chlápek s taškou přeskakuje pult a obchod začal houkat. Schovaly jsme se za dům a šmírovaly. Chlápek se někam vypařil. Šly jsme to zkontrolovat.

“Viděla jsi to? Ten chlap Normálně vykradl ten krám!?“

„Třeba to byl zaměstnanec“, dávala jsem dohromady všechny možné situace, ale bylo mi to taky divné v půl dvanácté v noci, když zavíračku mají v šest.

Každý den zatahují roletu přes všechny výlohy a teď byla zatáhnutá jen jedna.

V roletě byly díry jakoby po páčení, ale zámky byly v pořádku.

“Zavoláme policii Noho, mě se to nezdá.“

Nákup jsme hodily do baru, vzaly jsme si bundy a šly to ještě zkontrolovat.

Snažily jsme se vzpomenout na všechny loupežné scénky z kriminálky Las Vegas a vžívaly se do rolí Willowsové a Grisoma.

Vytočila jsem 158 a vylíčila jsem trochu nepříjemnému, nejspíš ospalému policistovi všechno co jsme viděli.

Zdůraznila jsem při tom, že si nejsme jisté na sto procent, díky nepoškozeným zámkům.

„Někoho tam pošlu“, řekl mi.

Vrátily jsme se do baru a asi za deset minut přijeli dva policisté.

Vešli do Popelek s rozsvícenými baterkami a svítili nám do obličeje.

Nutno podotknout, že v baru bylo světla opravdu dost.

Vyšly jsme s nimi k tomu obchodu, a policista se nás zeptal, kolik máme promile, když nevidíme, že zámky jsou naprosto v pořádku.

Ještě asi dvakrát jsme mu vysvětlily, co jsme viděly, připomenuly jsme, že jsme do telefonu hlásily, že si nejsme jisté na sto procent, a taky jsme byly ochotné dýchnout, jelikož v práci nepijeme. (Opravdu jsme nepily).

Otočily jsme se a dotčeny jsme šly zpátky do práce.

Po deseti minutách ale přijelo před Popelky obří policejní auto a z něj vyskákalo asi deset policistů v kuklách.

Ven už jsme nešly.

Za chvíli přišli dva dotčení policisté a oznámili nám, že to byl majitel, který tam zůstal do půlnoci.

Jak to sakra máme vědět? Tady jsme na Palmovce, což je Bronx Prahy 8, a majitel si skáče z pultu s taškou, nechá houkat obchod a ani nezatáhne roletu!!

Tak co si sakra mají kolemjdoucí myslet?

Až někde uvidím vraždu, mám zavolat, nebo si říct, že se tam třeba natáčí horor?

Doufám, že se k ničemu už nepřipletu a nebudu muset zvažovat, zda zavolat policii, neb jít dál.

Ach jo…

Pája (Noha)

[sexy_author_bio]