Neměníme se. Jen ztrácíme obaly

Podstata člověka a to, čeho je, či není schopen, se nemění. Člověk je prostě nějaký a takovým zůstane. Co se mění, jsou situace, ve kterých se ocitá a na které reaguje. Jestliže je někdo patnáct let příkladným partnerem a v době rozchodu se zachová jako s odpuštěním prase, pak je to proto, že kdesi uvnitř byl prasetem vždycky. Nezměnil se. Jen okolnosti.

 

19619NWU.jpg

 

Velice oblíbená věta „Takového, nebo takovou ho neznám, strašně se změnil/a“.

 

To souhlasí.

 

Nepoznáme člověka třeba za třicet let, pokud nepřijde situace, která má ten který povahový rys prověřit, odkrýt.

 

Nepoznáme, jak se člověk umí zachovat v mezním momentu, pokud třeba za celé roky nenastane.

 

Ono okřídlené „LÁMÁNÍ CHLEBA“ může přijít kdykoli.

 

A pak přichází také věta „naprosto jsem nevěděla, s kým jsem žila. Jak se mohl takhle změnit“. (platí oboupohlavně).

 

Nezměnil se. Vždycky takový byl.

 

Jen prostě nenastala situace, která by odkryla skutečnou tvář.

 

Jako když se otevře krabice.

 

Nastane-li ta chvíle, můžeme být značně překvapeni.

 

A to i příjemně.

 

KRABICE „A“

 

Představte si, že máte vedle sebe člověka, se kterým se zhádáte pomalu třikrát denně, jeho názory vám přijdou zcestné, jeho projev vás popouzí, chování je s vaším neslučitelné a jeho charakterový kredit byste hodnotili v mínusových číslech. V zásadě nabudete dojmu, že to je strašný lump, blbec, nedá se s ním fungovat a kolo byste si o něj neopřeli.

 

19616NjA.jpg

 

KRABICE „B“

 

Milý, vždycky slušný, s vámi kompatibilní. Má názory, se kterými se ztotožníte, s ohledem na to, co říká, je pro vás důvěryhodný, a jste přesvědčeni, že pokud byste měli hledat někde oporu, bude to právě jeho adresa.

 

19615ZTM.jpg

 

A přijde lámání chleba.

 

S oběma lidmi se třeba ocitnete v situaci, kdy v rámci případné pomoci vám, vyžaduje takový akt i oběť ze strany pomáhajícího, jinými slovy i on se dostane do komplikací, nebo nelehkého postavení.

 

Zcela automaticky očekáváte statečnost, férovost, pomoc, oporu … (přijde na to) od „béčka“.

 

Jenomže tu pomocnou ruku a dokonce zastání, ohled, odpovědnost i ochranu vám poskytne „áčko“.

 

19617ZWU.jpg

 

A béčko?

 

Nepochopíte, co z něho poleze, jaký zvrat v chování nastane, jak neuvěřitelně bezohledně, sobecky a zle se zachová osoba, do které byste „to v životě neřekli“.

 

Že by se změnili?

Něco je změnilo?

 

Kdepak.

 

Ti lidé byli vždycky stejní.

 

Jednoduše jste neměli možnost tu skutečnou a zásadní tvář objevit.

 

Hoďte ty dvě krabice do krásné zahrady, hoďte je do smradlavé žumpy, jejich vnitřní prostor se nezmění.

 

Otevře se hezká krabice v zahradě a zasmradí ji tak, že z ní tu žumpu udělá.

 

Hoďte ji do žumy a obsah po otevření nepoznáte od okolí.

 

Hoďte do zahrady špinavou krabici a po otevření zůstane obal, zatímco obsah splyne s okolím.

 

Hoďte ji do žumpy, a byť na obale nepoznáte rozdíl, po otevření udělá z žumpy zahradu.

 

Překvapeni?

 

Vždycky.

 

Existuje na to velká spousta pořekadel, jsou notoricky známá, znají je všechny jazyky i kultury, zná je každý z nás.

 

Přesto jsme pokaždé v údivu.

 

Inu, v nouzi poznáš přítele a tak to skutečně je.

 

Vůbec se přitom nemusel jevit jako přítel.

 

A ten, kdo se jím zdál být…

 

Nikdo nepřišel a nevyměnil obsahy krabic.

 

Jenom prostě nastala chvíle, která je otevřela.

 

To je celé.

 

Člověk má základní charakter.

Je prostě uvnitř nějaký a to se nemění.

 

Může nabýt zkušeností, zklidnit se, dojít vyšších hodnot a třeba změnit názory či taktiku a přístup … to všechno ano. To jde s věkem, se zkušenostmi, s duchovní dospíváním.

 

Ovšem jeho krabice má stále tentýž základní kapitál.

 

A jednou se otevře.

 

Zahrada, nebo žumpa?

 

Neznáme obsah svých vlastních krabic, dokud se neotevřou.

 

Natožpak těch ostatních.

 

A nemusíme to zjistit po celý život.

 

Jednoduše proto, že ta situace nikdy nepřijde.

 

19618ZTY.jpg

 

Protože i kdybychom si dávali sebevětší pozor, pokud nastane ten moment, zachováme se přesně podle toho, co v nás je.

 

Tu krabici totiž neotevíráme my, ale onen moment.

 

 

Michaela Kudláčková


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 18 čtenářů průměrem 4.56 bodů z pěti


Čtěte také:

Barbara? Nikdy neříkej „nikdy“… 
Ještě se mi směj. X. kapitola 
Muži, pište nám a o nás klidně víc! 
Srdceboly srdce bolí... 
Víte, kdo jsem? SOUTĚŽ - 5.3.2013 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 17.01.2016 15:33

Odpověď na příspěvek #173447
Uživatel: ToraToraTora

Já jsem na tohle hluchá. Věřím v lidi. No a za blbost se platí  
 

Toro, uklidním Tě.

Je to nevyléčitelné.

Stokrát jsem se spálila a spálím se po stoprvé...Undecided

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 19:45
 

ono i vlivem stáří a nemoci se zvýrazňují negativní vlastnosti-ty tam ale vždycky byly

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 17:06

Odpověď na příspěvek #173469
Uživatel: Michaela Kudláčková

Něco na ten způsob :)))  Uuuuž to mám 
 

Cool a je to jasné, to budeme koukat Laughing

 
post Zaslal: 15.01.2016 17:03

Odpověď na příspěvek #173462
Uživatel: vercini

Místo pracovny, jedna obrovská voliéra.... Pro všechny, lidi i...
 

Něco na ten způsob :)))  Uuuuž to mám Laughing

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 16:48

Odpověď na příspěvek #173462
Uživatel: vercini

Místo pracovny, jedna obrovská voliéra.... Pro všechny, lidi i...
 

ROFLROFL a uprostřed bude mít budku Míša Cool. U ní člověk nikdy netuší, neboť je to žena netušených možností a umu Wink

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 16:47

Odpověď na příspěvek #173461
Uživatel: vercini

Ešlivá ona to ta Míša nemyslela tak, že některý...
 

Jooo to určitě myslela, protože i také ženské jsou mezi námi, nééé mezi námi dvěma, protože já patřím do té samé skupiny co tySealed, nějak jsem nenašla toho tvárného chlapa OMG, no hele možná ty první dva roky zamilovanosti se ještě snaží a to dost, ale jakmile ukážeš, že něco zvládneš i sama, už s tím rovnou pro příště počítají.. Já to také neumím a myslím si, co myslím, vím...že to ani umět nebudu. Mám hrdost a tvrdou palici Tongue out a obtáčet se jako břečtan kolem božského bych uměla, ale přijde mi to falešné ...

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 16:05

Odpověď na příspěvek #173462
Uživatel: vercini

Místo pracovny, jedna obrovská voliéra.... Pro všechny, lidi i...
 

jedna velká voliéra :) jo! :) taky to tak nějak vidím !

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 16:01

Odpověď na příspěvek #173454
Uživatel: Michaela Kudláčková

Já jsem taky starej trouba, Toro... a vlastně mi to ani nevadí.   ...Jinak,...
 

Místo pracovny, jedna obrovská voliéra....Wink

Pro všechny, lidi i ptáky.....ROFL Ok !

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 16:00

Odpověď na příspěvek #173457
Uživatel: Hadatko

Moc hezky napsáno a je fakt, jak je tu dole již napsáno ( Najáda ), že...
 

Ešlivá ona to ta Míša nemyslela tak, že některý ženský jsou natolik šikovný, že z toho chlapa nenápadně , fikaně dokážou ,, vymlátit " z chlapa veškerý potenciál, který v nich je..., což není můj případ, bohužel.....

Já si pořádně ani neumím o něco říct, o něco požádat, kohokoliv....

Radši jedu na plnej plyn, sama.....

Závidím ženským, který tohle umí.....! Ok

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 15:30

Odpověď na příspěvek #173454
Uživatel: Michaela Kudláčková

Já jsem taky starej trouba, Toro... a vlastně mi to ani nevadí.   ...Jinak,...
 

Are you crazy Nooooo tak to vidím na další nábytek do hnízda buď domů, nebo pro Mománka Wink....pořádný výběh

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 15:27
 

Moc hezky napsáno a je fakt, jak je tu dole již napsáno ( Najáda ), že hajzl zůstane hajzlem, i když se usmívá....Sealed A k Verunce o tom stromu, také jsem o tom přemýšlela, ale jak psala Míša, musíš mít pořádný křovinořez a rovnou ty větve utnout, když Ti začnou přerůstat přes hlavu...no ale na to musí mít ten sadař i patřičnou povahu a nedat se přerůst....Takže rovnou raději začít podřezávat...Cool

 
post Zaslal: 15.01.2016 15:07

Odpověď na příspěvek #173447
Uživatel: ToraToraTora

Já jsem na tohle hluchá. Věřím v lidi. No a za blbost se platí  
 

Já jsem taky starej trouba, Toro... a vlastně mi to ani nevadí.

 

...Jinak, holky, už mám zase tady řemeslnnou dílnu ... to budete koukat! Tongue out A Moman taky.

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 14:21
 

Tohle je tak trefný. Jak už jsem psala jinde,prošla jsem si nechutnou pracovní situací. Všichni se na mě vykašlali (i ti, co se tvářili jako krabice B), a člověk, do kterého bych to neřekla, mě podržel. 

Skvělý článek

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 13:01

Odpověď na příspěvek #173446
Uživatel: benja

...z prdele xicht neuděláš... LOL (ale znám některý, který...
 

No, asi ano, ale to by bylo na přeeedlouuuhou diskuzi ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 12:57
 

Pěkně a pravdivě napsáno , já mám takové svoje heslo , sice ¨trošku drsnější, ale platí - " Hajzl zůstane hajzlem, i když se na tebe bude usmívat " , prostě to, co je v člověku tam prostě je , jen se to maskuje nebo přetvařuje , naštěstí mám takový malinký radárek, který mi ve většině zabliká právě před takovými lidmi a dávám si odstup a jsem ve střehu , učím  to i  svoje děti akorát manžel je typ, co sedne všem podvodníkům a vyčůránkům na lep a kolikrát si říkám, jak je to možné, když už je to na první pohled patrné, že tam jde o vyčůranost , ale doma to je borec.....někdy se i u něj otevře ta krabice a divíme se, co je uvnitř Surprised

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 12:28
 

Já jsem na tohle hluchá. Věřím v lidi. No a za blbost se platí

 

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 12:24

Odpověď na příspěvek #173445
Uživatel: hyenka

Míšo díky! Potvrdila jsi mi to, za čím si už spostu let...
 

...z prdele xicht neuděláš... LOL ROFL (ale znám některý, který by si touhle záměnou docela vylepšili exteriér... Wink)

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 12:09
 

Míšo díky! Potvrdila jsi mi to, za čím si už spostu let stojím, pěkně to řekl klasik- tuším, že pan Čapek- "Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví".  A i proto se snažím žít tak, jak to cítím, i když na to občas doplatím, prostě jsem to já, a když se budu nějak stylizovat do jakési "role", je to o ničem. Aneb-" Z prdele xicht neuděláš" Laughing

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 12:01
 

Jo, přesně tohle téma řeším poslední týden dva. Přesně ta věta "tak tohle bych do ní/něho nikdy neřekla!".  A řeším to na hned několika frontách.

jednoho člověka sem znala doslova od školních lavic, byli jsme hodně dobří kamarádi a pořád mi vrtalo hlavou, proč se k tomu dotyčnému chová spousta jeho vlastních kamarádů s takovým despektem - chovali se k němu jak k prašivému místy.

 

Pak jsme se jednou, už jako dospělí, setkali mimo náš obvyklý okruh - každý s jinou skupinou kamarádů a společně jsme všichni strávili víkend. A já nebyla pomalu schopná slova. ten kamarád, kterého jsem znala jako naprosté zlatíčko, byl totální zmetek. Rozeštvával lidi, pomlouval ostatní za zády, chlubil se cizím peřím... Roky jsem to nemohla pustit z hlavy, jak to, že jsem si toho za tolik let kamarádství nevšimla! A je fakt, že on měl vždycky exkluzivní balení, tenhleten dáreček... Wink

 

JJ, říká se, že aby člověk někoho opravdu poznal, musí s ním sníst sud soli. (A já se celý dětství děsila toho, že se ten sud musí sníst na posezení Ha Ha)

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 10:52
 
Misanku....tady by se hodil ten dopis adresovaný te krabici B....ten dlouhý vserikajici.... Presne tohle co ted pises jsem dnes potřebovala cist. Protože porad je v mem srdci... A ty to chápeš...
 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 10:46
 

Myslím,že velice dobře se obsahy krabic provalí v případě dědictví, při jeho projednávání. To potom krásná zlatá krabice rychle ztratí své pozlátko a vyvalí se z ní špína překvapující "jakosti".

Moje zkušenost. A.

 
post Zaslal: 15.01.2016 10:08

Odpověď na příspěvek #173417
Uživatel: vercini

To je přesný!!! To je vlastně přesně to, kdy o někom řekneme, když se ,,...
 

Protože strom je, Veru vždycky tak vysoký, jak ho necháš vyrůst. A ta druhá je asi v určitém ohledu lepší sadař. 

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 09:39

Odpověď na příspěvek #173417
Uživatel: vercini

To je přesný!!! To je vlastně přesně to, kdy o někom řekneme, když se ,,...
 

Taky znam tyhle situace, kdy je clovek s nekym jinym lepsi. Jako by toho nebyl schopen s puvodnim partnerem.

Ano, extremni situace vzdycky ukaze. :)

 
post Zaslal: 15.01.2016 09:36
 

Mám stejný názor, co v sobě kdo má je dané.

 
post Zaslal: 15.01.2016 09:10
 

I dobrý obsah krabice se zkazí vlivem drog nebo nemoci. Naopak člověk například týraný v dětství nemusí mít správné hodnoty, k nim může dospět později a obsah krabice mu zkrásní, když zjistí, že svět není tak špatný a začne si vážit sám sebe. Ale ve většině případů to asi bude fungovat tak, jak je to popsané v článku.

 

 

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 08:06
 

To je přesný!!! To je vlastně přesně to, kdy o někom řekneme, když se ,, projeví! ,, cože, tenhle? tak do toho bych to v životě neřekl/a " . To většinou v tom negativním tedy....

Co mi ale vrtá hlavou, a to je asi trochu jiné téma, že se tentýž člověk chová jinak s určitým člověkem, a úplně jinak s člověkem jiný. Třeba v partnerství. Moje kamarádka měla manžela, asi 5 let. Nikdy se moc nehrnul do práce, spíš se tak nějak vezl....společné podnikání atpod. , kdy ona makala, seděla u kožešnického stroje od rána do večera, a on jen jakoby zboží nabízel, děsná dřina na chlapa, samozřejmě, že takto finance nestačily, a byl problémy existenčního rázu.... Vyučen je malířem natěračem. Když se rozvedli ( on si našel jinou) začal okamžitě vykonávat svou původní profesi, a pravda je, že je ve svém oboru dost šikovný, ještě svou působnost rozšířil o jiné stavební a zednické práce, a daří se mu dobře....

Tak to mi vysvětlete, proč to  dříve nešlo, a potom  s někým jiným  ano?????

 
post Zaslal: 15.01.2016 00:50
 

Svatá pravda,nejde než souhlasit OkAwesome

 
Avatar
post Zaslal: 15.01.2016 00:14
 

Je to svatá pravda! Máš, Míšo, úžasný dar slova a umíš to skvěle podat. A poslední obrázek na mě dost zapůsobil... Love it

 

Sobotní příloha

Poslední vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist