Návštěvy: 64
V rámci seriálu o zvláštních povoláních, jsem vám TADY představila slečnu, která „neprodává slečny“. Pak jste si mohli přečíst příběh jedné z žen jejíž tělo je právě to, které je na prodej. Bylo to TADY. A zbývá ještě rozhovor s představitelkou nejstarší profese. Pečlivě jsem pro ní připravovala otázky. Snad jsem vystihla, na co byste se takové ženy zeptali i vy.
Se slečnou Lenkou jsme si daly sraz v kavárně v centru Prahy. Prý sem chodí občas relaxovat. Když přicházela k mému stolu, vůbec jsem si nemyslela, že je to ona. Neměla na sobě ani kousek make-upu. Byla přirozeně krásná, vypadala tak na 17 let a měla příjemný hlas.
Objednala si frappé a medovník.
Jak jste se k této práci dostala, Lenko?
Hledala jsem na internetu práci a nějak narazila na inzerát, kde hledali společnice, tak jsem zavolala a zkusila to.
Vypadáte velmi mladě, kolik vám je let?
Je mi dvacet tři.
Lenka se opravdu jmenujete, nebo používáte přezdívku?
Některé slečny používají svá jména, ale většinou pracujeme anonymně, takže používáme jména jiná.
Co si myslíte o práci společnice?
Asi to není nejsprávnější věc, co dělám, ale vím, proč to dělám. Jsem mladá a předešlý vztah mě dostal do spousty dluhů. V jiné práci bych si asi nevydělala tolik, abych to mohla splácet a ještě mi zbylo na normální život.
Takže je tato práce o hodně lukrativnější, než jiné profese?
Ano, o mnoho.
Je vám nepříjemné bavit se o těchto věcech?
Ani ne.
Jak dlouho pracujete jako společnice?
Asi půl roku.
Skutečně byste se jinak neuživila?
V oboru v jakém jsem se vyučila je minimálně volných míst. Když už narazíte na volné místo, tak chtějí stejně pracovníka s praxí, nebo vám nabídnou jako začátečnici takové peníze, ze kterých se nedá žít.
V čem jste vyučená?
Květinářka-aranžérka.
A přemýšlíte o tom, že byste šla dělat něco jiného?
Určitě časem ano.
Máte určený nějaký osobní časový limit, kdy tohle řemeslo pověsíte na hřebík?
Tak to zatím nemám, ale časem začnu stárnout, tak o mě už nebude takový zájem a asi to i poznám sama, kdy si řeknu dost.
Co říkáte Lenko na své kolegyně?
Jsou zde holky, co mi přirostly k srdci, ale jsou tu i takové co mě pomlouvají a dělají mi naschvály, protože vydělávám peněz více než ony.
Co řeknete o mužích, co k vám docházejí?
Chodí sem hodně druhů mužů. Cizinci, Češi, bohatí, arogantní, občas i zlí. Někteří si myslí, že když si zde zaplatí holku, tak si s ní můžou dělat, co chtějí. Jako třeba „extrovky“.
Co jsou to „extrovky“?
To jsou sexuální praktiky, co nejsou v ceně. Za které si musí muži připlatit. Jako třeba sex a oral bez ochrany, nebo anální sex. A další věci, co se týkají sexu.
Jsou drahé tyhle věci?
Každá slečna si určuje své ceny. Já osobně to moc neprovozuji. Jen občas, když potřebuji peníze.
A nebojíte se, Lenko, že mohou být muži, co to vyžadují, nemocní?
Tak to je jasné, že bojím. Chodím ale pravidelně na testy.
Kdybyste ale onemocněla, tak by vám testy už asi moc nepomohly.
(smích) No to asi ne.
Na testy chodíte sama ze své vůle, nebo to po vás vyžaduje club, kde pracujete?
Chodím sama, ze své vlastní vůle. Jsem na tohle opatrná.
Jak často chodíte na testy?
Co dva měsíce.
Ještě bych se vrátila k té otázce o mužích. Mluvila jste o arogantních a zlých pánech. Chodí k vám i hodní muži?
Jasně, chodí k nám i hodní a milí muži, kteří nás neberou jako věc, co si koupili, ale berou nás jako lidské bytosti.
Proč si myslíte, že chodí páni do těchto clubů?
Buď mají problémy doma s partnerkou, nebo jsou osamělí a zde hledají ženskou přítomnost. Chodí sem i ženatí muži, kteří chtějí vyzkoušet něco jiného a vypadnout na chvíli z každodenního stereotypu.
Svěřují se vám muži se svými problémy?
Ano, svěřují. Co mají doma s manželkou za starosti a tak.
Proč si myslíte, že k vám docházejí ti bohatí, o kterých jste mluvila?
Ti se k nám chodí jen pobavit. Ukazují, že ty peníze mají, a že si nás můžou koupit. Nebo jsou to už stálí známí, co ani za námi nechodí. Ale chodí sem třeba kvůli majitelům nebo barmankám.
Máte vy sama nějaké stálé zákazníky?
Ano, mnoho.
Jak berete v osobním životě sex? Baví vás?
S tím nějak problém nemám. Sex dělám v práci za peníze a s člověkem, kterého mám ráda, se miluji.
Zamilovala jste se někdy do zákazníka?
Ano, zamilovala, to je právě on (smích)
Řeknete nám k tomu něco víc?
Víte, on je jiný. Je hodný, milý, slušný a nebere mě jako věc. Je to stálý host. K ničemu mě nenutí. Bere si mě třeba na celou noc ven. Procházíme se. Povídáme si. Bere mě na večeře. Je prostě super.
On opětuje vaše city?
Ano.
A kde jste se potkali? Odkud se znáte?
No, odsud z clubu.
Bavíte se spolu o vaší situaci, nebo společném životě?
Ano, bavíme. Teď to nějak překousává, že dělám to, co dělám, ale po čase si najdu jinou práci a budeme jen spolu.
Tolik mu věříte?
Jistě, on je jiný…
Jaká je vaše nejhorší zkušenost se zákazníkem?
Přišel pán, jestli bych byla schopná udělat mu to na způsob sado-maso, jenže se situace na pokoji nějak obrátila a začal mlátit on mě.
To je nepříjemné. Nechalo to na vás nějaký následky?
No, tehdy jsem se z toho psychicky zhroutila. Ale už je to v pohodě.
Chodí k Vám do klubu i ženy- zákaznice?
Ano už jsem jich tu pár zažila.
Jaké s nimi máte zkušenosti?
Já žádné. No tohle nejsem.
Můžete odmítnout zákazníka?
Samozřejmě. Nikdo nás do ničeho nenutí.
Zvládáte tuto práci psychicky?
Jsou chvíle, kdy už toho mám dost. Musím vypadnout za blízkými a vše vypustit. Není to jednoduchá práce.
Ví někdo z Vašeho okolí o Vaší práci?
Ne. Jen má mamka. Nebylo jednoduché přijmout fakt, co dělám, ale mamka už se s tím smířila. Je to dnes ale jediný člověk, který mě dokáže psychicky podpořit a pomoci, když jsem na dně.
Co byste řekla ženám, co se rozhodují, zda jít nebo nejít dělat práci společnice?
Aby pořádně zvážily pro a proti. Aby si rozmyslely, zda na to mají. Opravdu to občas není jednoduché. A hlavně, minulost nám nikdo nevymaže. Budeme s tím muset žít navždy.
Budeme krásné a možná i trochu naivní slečně Lence držet palce a přát štěstí.
Bude ho potřebovat.
Míša (Finč)
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
- Komerce13.02.2024Technické zajištění akcí: Pronájem kvalitní audiovizuální techniky
- Ranní kávy18.10.2023Demystifikování cen letenek – jak najít nejlepší nabídky kdekoli?
- Společnost08.10.2023Dagmar Valová: Proč věřit. Erotický román 29. a 30. kapitola
- Komerce19.09.2023S RC modely aut si vyhraje celá rodina. Nevěříte?