Detail příspěvku: Lovili jsme bobříky, teď lovíme bobry

Lovili jsme bobříky, teď lovíme bobry

autor: | Říj 2, 2012 | Společnost | 0 komentářů

Návštěvy: 109

Včera večer, když mě moje dcera stižená již dlouhou dobu letákománií vlekla do Tesca s tím, že zde mají plnotučné mléko za 9,90,-, jsem zahlédla něco, co mě přeneslo o desítky let zpět. Stál tam veliký plastový hlodavec a u něho nápis „SBÍREJTE BOBŘÍKY!“. Tutově už jsem o tom někdy někde mluvila, ale když to jsou pro člověka tak silné vzpomínky…. Kdo z vás, jste byli jako děti na táboře?

7142ODQ.jpg

 

A jaké jste byly děti?

A jací jste jako dospělí?

 

Když si připomenu sebe, byla jsem takový hrdý trouba, a asi jsem jím zůstala. Jen Bobříky už nesbírám.

Nebo ano…sbíráme je všichni, jenom se jinak jmenují a obtížnost získání každého z nich je mnohonásobně vyšší.

 

Je to jiný level.

Zamyslela jsem se cestou domů na tím, že tehdy byli bobříci pro mě stejně nároční, jako ty dnešní.

Měla jsem po získání každého z nich stejně blažený pocit.

Docela bych si je dala dneska, ale to by už bylo moc jednoduché.

 

7140ZDA.jpg

 

Ty dnešní, jsou mnohem těžší.

 

Bobřík mrštnosti: Jednou z disciplín byla vybíjená. Jeden se musel vyhnout letícímu míči. To mi šlo. Jednak jsem se vcelku úspěšně zvládla schovat za vlastní stín, a jednak, i kdybych žádný nevytvořila, což také při mých proporcích nebylo nemožné, se do mě stejně nikdo netrefil. Bohužel se vše potom v rámci pravidel muselo otočit, což už nebo ono. Míčem jsem nikoho neohrozila – vyjma sebe.

 

Dneska  – Letících míčů je spousta a mnohdy letí i najednou. Sehnout se člověk nemůže. Ohýbat hřbet se nám přece příčí. Přesto musíme, někdy. Nechat se vybít nikdo netouží. A ne každý je nastavený chytit míč a mrštit jím zpět. Zbývá doufat, že člověka kolotoč životních ran nevybije docela.

 

Bobřík plavce: Z loďky umístěné cca 20 metrů od břehu bylo nutno se dostat ke břehu. Plavat jsem se naučila až v sedmnácti, což jsem cudně zamlčela, nevědouc o plánované disciplíně. Ono by se prakticky nic nestalo, protože v místech u loďky všichni stačili. Všichni, jen já ne.

I vydala jsem se směrem ku břehu po dně. Došla.

 

Dneska: Po dně chodíme celkem běžně, všelijak se odrážíme a bobříka chytíme v momentě, když se alespoň párkrát se štěstím vynoříme, nadechneme a chvíli plaveme. Je to cenný bobřík.

 

Bobřík odvahy: Má cesta k oběšenci, který tam nebyl, skončila za stanem, kde byl namaskovaný praktikant s baterkou pod bradou. Mělo to být vtipné. Jak pro koho. Stižena šokem jsem mu poškrábala obličej a baterkou mu způsobila vyjmutí čtvrtky předního zubu.

 

Dneska: Byla bych byla vděčná, za praktikanta za stanem, ale bohužel. Náš bobřík odvahy se jmenuje život, naše okolí, šéf, práce, zdraví našich dětí, jejich výchova. Naše vztahy, zklamání…Vyrazit zuby životu v dospělosti není snadné. Každý den, po každém úspěšném jednání, při každém usínání s vědomím, že moje dítě má své zuby všechny, a že zbytek mojí rodiny stále existuje, že já ještě existuju…je to jeden těžce vydřený bobřík.

 

Bobřík velkého mlčení: Bohužel – přistihli mě, spíš napráskali, jak se ve stanu ze zoufalství bavím se škvorem.

 

Dneska: Zlatí škvoři. A mlčeti zlato. Jeden z nejtěžších a nejnevděčnějších bobříků, zvláště při lovení dospěláckého bobříka odvahy. Téměř nemožné.

 

Bobřík síly: Odnést kládu z bodu „A“ do bodu „B“ jsem také nezvládla a tehdy se projevila má zasunutá Lví hrdost i smysl pro fair play, neb jsem odmítla lehčí kládu.

 

Dneska: Pořád stejné, jen nevím, proč všichni dobrovolně odmítáme lehčí klády a bereme si ty, které sotva dokážeme unést. Mnohdy i na kolenou jsme rozhodnuti donést kládu do bodu “B”, třebaže často nevíme, kde se vůbec nachází. Snad za to jednou získáme megabobra.

 

7141NGM.jpg

 

A aby tohle zamyšlení nekončilo bobrem, který je možná nezískatelný, a protože humor je jediný bobr, který je dostupný a také cenný:

 

Mlíko měli drahý jako v ESU, sleva platila až ode dneška, prodavačka na nás koukala jako bychom to mlíko chtěli od ní z ledničky, koupily jsme jeden šampon, který se před domem rozbil, zmokly jsme a Ječmen v době naší nepřítomnosti sežral tři syrové houby plus jednu houbu na nádobí, ale dvacet šest jich vyzvracel systematicky odshora domu až ke sklepu.

 

Takže, jeden megabobr za ovládání, protože všichni i Ječmen stále žijí.

 

Pěkný den!

 

Michaela


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna ubývá Co to znamená?
a nachází se ve ŠTÍRU. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Taťana se narodilo latině a matkou se mu stalo slovo „tattó“, které jazykem starých Římanů znamenalo „ustanovit“, ve smyslu rozhodnout. Věhlas pak jménu zařídil římský rod Tattiů. Taťána znamená „ta, které patří právo rozhodovat“. V ČR žije aktuálně 4787 nositelek tohoto jména.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Ponechali byste název pásky proti smrti pro reflexní prvky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 0
  • 383
  • 17 701
  • 368 475
  • 2 399 364
  • 3 792
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet