Krásný Boží Hod velikonoční! S vajíčky, zajíčky, beránky... kde se to všechno vzalo?

Velikonoce jsou dnes opravdu pro všechny křesťany skoro důležitější než Vánoce. Připomínají si Kristovu smrt na kříži i zmrtvýchvstání. Jenže jak sem zapadají vejce či zajíčci? No, protože svátky jara se nám do Ježíškovy oběti na kříži tak trochu zamíchaly a teď může být leckdo zmaten, jak jenom souvisí Kristova smrt s barevnými vejcemi a zajíci.

 

Ale není to tak složité. 

 

Dělalo se to tak už dávno a pomalu po celém světě.

 

Každá kultura to měla maličko jinak, ale mytologie se hodně potkávají. Jiná jsou jen jména bohů.

 

Pro nás jde o Bohyni Eostre.

 

Ta, která je pannou se v těchto dnech vydá na lov do lesa.

 

Zcela náhodou tady potká Boha lovce. Do toho se hned zamiluje a on se zamiluje do ní.

 

13632ZGU.jpg

 

Že to tak dělá každý rok a že každý rok coby panna?

 

Že to je každým rokem stejná náhoda?  

 

Inu, je to přeci Bohyně s přídomkem panenská, tak to neřešme, Bohyně tohle mají zřejmě jinak.

 

A mě v tuhle chvíli napadá, že to není vůbec špatná filozofie, mít schopnost, nebo to štěstí, se každým rokem hezky zamilovat do toho stejného člověka, jako bychom ho viděli prvně, že? Jen to umět, nebo chtít, nebo cítit…

 

V zásadě, co nám brání?

 

Ale jdeme dál.

 

Eostre věnuje svému vyvolenému své panenství a pak se spolu budou prohánět po lese, aby později ON odešel do podsvětí, ze kterého pak zase vyjde, aby JI v lese potkal a tak dále.

 

Ano, on si to užije taky každý rok.

 

A my zase máme co slavit. 

 

Symbolicky tedy nastává doba nových začátků a oslavy probuzení lásky.

 

Čas očisty po zimě a čas optimismu.

 

Stále jsme u našich předků, ale jako bychom ani nebyli, protože na procenta by mě zajímalo, která žena v tuhle dobu vlastně podvědomě nedělá pořád to stejné, co před stovkami let její předkyně.

 

Ženy v tuhle dobu totiž před samotnými oslavami vymetly všechny kouty březovými větvičkami, aby vyhnaly zlé síly, nemoci, negativní energie, smutek i ošklivé myšlenky.

 

Umyly, co se dalo a vyzdobily všechno kolem.

 

Taky jsem smýčila a rozhodně ne jediná.

 

Holt DNA si to pamatuje.

 

Bohyni Eostře lidé také věnovali dary.

 

A ty se nám vlastně do dnešní doby také pěkně přenesly a křesťané s nimi problém nemají, přestože celý zvyk je hluboko pohanský.

 

Hlavním dárkem a teď přijde ta informace o původu oné základní velikonoční věci, byla...

 

BAREVNÁ VAJÍČKA

 

Lidé je věnovali bohyni proto, protože vajíčko bylo  a stále je  symbolem nového života, požehnaného stavu Bohyně (no jasně, že otěhotněla) a nových začátků.

 

Obzvlášť nabitá silou byla vajíčka červeně obarvená!

 

27789MjE.jpg

 

Většinou si dívka nechala červené vajíčko pro chlapce, který se jí nejvíc líbil. Je tu symbolika onoho věnování pananenství.

 

Bohyně pak také přijímala květiny a večer u ohně, kterým se dříve slavil každý velký svátek, také koláčky a drobné pečivo.

 

Ženy se během oslav bohatě ozdobily barevnými kusy látek a ve vlasech měly květiny a větvičky břízy.

 

To aby se Bohyni co nejvíce podobaly.

 

Dalším velikonočním tvorem je tolik oblíbený...

 

ZAJÍČEK

 

Předně pro svou vysokou plodnost. (přirovnání „je jako králík“, je trefné).   

 

Zajíčka najdeme také skoro na všech podobiznách Eostry.

 

Je také jeho patronkou.

 

13633MWZ.jpg

 

Pohané viděli v plození a plodnosti život, jeho zachování i obnovu, a vůbec to pro ně nebylo nic nemravného.

 

Naopak, akt plození pokládali za nutný a hlavně radostný.

 

To bychom si mohli ponechat, také mám pocit, že tyhle věci patří k těm příjemným.

 

Kde se vzal BERÁNEK?

 

27787YWY.jpg

 

Na našem stole se objevuje ten sladký od té doby, co se lidem nechce zařezávat tolik živých jako oběť bohům za dobrou úrodu.

 

Dříve se to ale tak dělalo.  

 

Je symbolem oběti a byl jí chudák, už před mnoha stovkami let.

 

Klidně dnes i té Kristovy, ale původně šlo o obětování života jednotlivce, pro zajištění života jako celku.

 

No a POMLÁZKA vůbec nebyla za trest

 

Šlehání proutky, které musely být čerstvé, vrbové, nebo lískové a které se zpravidla pak zase zasadily zpět do země, souviselo především se schopností žen otěhotnět.

 

I tady se lidé točili k přírodě a k tomu, co prožila Eostre.

 

Ztráta panenství spojená s drobnou bolestí a následně těhotenství.

 

Jednoduše, muži symbolicky šlehali ženy po zadečku čerstvými proutky proto, aby jim zajistili plodnost.

 

Však se na ně ženy za to nezlobily, ale naopak je obdarovaly.

 

Čím?

 

Nejčastěji zase vajíčkem, což asi už netřeba vysvětlovat.

 

Jen je možná dobře se na tomhle místě zamyslet nad tím, jak neuvěřitelně vychytané, promyšlené, logické a praktické tyhle zvyky vlastně byly a jak málo z toho máme dnes na paměti, když je držíme.

 

27788NTI.jpg

 

Přestože jsou dnes Velikonoce hodně křesťanské, je to vlastně jedno.

 

Vždyť i Ježíšek je moc prima a máme ho rádi.

 

Je ale myslím dobré nezapomínat na původní podstatu Velikonočních svátků a zvyků.

 

Jinak bychom my a hlavně naše děti mohli být značně zmateni z toho, jak vlastně souvisí osoba Krista se zajíci a s barevnými vejci. 

 

Jo a ještě něco!

 

Velikonočními barvami jsou zelená, žlutá a červená!

 

Krásnou neděli všem!

 

Michaela Kudláčková


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 16 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Čím víc holení, tím víc Yetti – věříte? 
HAARP – napadlo vás, že by to mohlo být i obráceně?! 
Ještě se mi směj. XIV. kapitola 
Můj sloupek V 
Tajemné rány vyhání obyvatele z Clintonville: Proč stále neexistuje jediný záznam!? 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.

> >|
> >|

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist