Když Ježíšek, tak Pražské Jezulátko

Ježíšek přece nemusí být na kříži. Nemusíme se dívat jen na Jeho utrpení a s tím si ho spojovat. Ani Jemu samotnému by se to jistě nelíbilo. A pokud chceme dát této, tak dobré osobnosti podobu, třeba pro naše děti v období Vánoc, tak proboha … copak neznáme Jezulátko? No, navzdory faktu, že je naše, známe my, Češi o mnoho méně, než cizinci. A to je fakt škoda.

 

Líbezná tvář malého Ježíška přitahuje a člověk u něj má příjemný pocit. Pravicí žehná, zatímco v levé ručičce drží zemský globus nahoře s křížem - celý náš svět tedy leží v jeho ruce. To se tak říká. Pražské Jezulátko pochází ze Španělska a podle legendy zachránilo Prahu.

 

27418YTZ.jpg

 

Toto rozkošné a pozitivní stvoření má přes 40 šatiček!

 

Nejenže je mu připisována schopnost zázračně uzdravovat nemocné, ale roku 1639 zachránilo Prahu při obléhání Švédy. Malá, jen 47 centimetrů vysoká soška byla nošena jako poutník po pražských kostelích a v roce 1655 i slavnostně korunována pražským biskupem.

 

27415ZTE.jpg

 

Pražské Jezulátko je dřevěné.

 

Jeho povrch je tvořen barevným voskem. Připomíná malé děcko v dlouhé košilce, ze které vykukují bosé nožičky. V levé dlani drží symbol vlády nad světem, kterým je říšské jablko nahoře s křížkem.

 

V minulosti bylo Jezulátko ještě zdobeno drobnými šperky, které mu věnovali věřící.

 

Nejcennějším klenotem a majetkem Jezulátka bývala, dnes kdo ví, kam ztracená kopie řádu Zlatého rouna. Korunku,  která je připevněna nad Jezulátkem, vyrobili pražští zlatníci. Vlastně má dvě. Jednu z roku 1810 a druhou, straší z roku 1767.

 

Jako dítě jsem ho milovala

 

Chodila jsem se na něj koukat s babičkou do kostela Panny Marie vítězné na Malé straně, kde je k vidění od roku 1628.

A protože, ač nejsem Křesťan, chovám osobu Ježíše Krista v hluboké úctě, možná tak hluboké, že je mi proti mysli, spojovat si Ho pouze se smrtí, utrpěním a umírání, ale také s odkazem, Jeho učením a vším, čím se vyznamenal a co z Něho udělalo snad nejvýznamnější filozofickou ikonu, chtěla jsem, aby také moje děti, měly ke Kristu pozitivní vztah.

 

27417NzI.png

 

Říkám to tak proto, že nemyslím, že je úplně dobré, zásobovat děti smrtí, trýzní, umíráním a tak nějak celkově negací v momentě, když chci, aby na něco, nebo někoho nahlížely pozitivně, s úctou a hlavně, aby to dělaly třeba i rády.

 

Za mě, samozřejmě střízlivě a s mírou, rozumně a bez fanatického běsnění.

 

Poslední dítko, které jsem k Jezulátku, tedy ke Kristu v té podobě, ve které jsem chtěla, aby jim evokovala ony dárečky „od Ježíška“, vzala, byla Johanka, když jí bylo dvanáct.

 

Doufala jsem, že ji uchvátí tak jako mě, když jsem byla malá, tak jako starší holčičky.

 

 „Je to takový malý patron Prahy, Johanko, dokonce ji zachránilo před Švédy a umí uzdravit, když se hezky požádá. A představ si, že ta malá soška, kterou vyrobili ve Španělsku, má 46 vlastních šatiček a dvě korunky,“  to jí zaujalo.


„Oni tu věc převlékají?“ ptala se a já měla dojem, že se těší.

 

Přála jsem si, aby Johanka měla jednou k rodnému městu tak hezký vztah, jaký mně pomohla vytvořit babička, která mi ochotně vyprávěla a vodila po památkách. Znala jsem jménem všechny sochy na Karlově mostě, pověsti o chrámu sv. Víta, o strašidlech staré Prahy, (Průvodce, kterého jsem pak po letech napsala, čerpá z 90% z toho, co mi vyprávěla babička jako malé) o jejím založení, o Libuši ...

 

„Ano, Johanko. Oblékat malé Jezulátko je prastarý zvyk snad ze sedmnáctého století. Šatičky se mu převlékají podle období. Tuším desetkrát do roka. Tak například o Velikonocích má bílé, O Bílé neděli červené, o adventu má fialové. Jedny mu vyšívala dokonce sama Marie Terezie. Ty jsou zelené. Hodně šatiček Jezulátko také dostalo od různých panovníků a urozených lidí z celého světa. Má i jedny z Číny.“

 

Tuhle informaci Johanka komentovala slovy, že se diví, že se ty čínské tak dlouho dochovaly, když všechno, co je z Číny, vydrží maximálně půl roku.

 

Co ji dostalo, byla informace, že Jezulátko má vlastní šatnářky, které snad někdy od osmnáctého století musí být vybrané z řad anglických panen.

 

„Mami, já nechci vypadat, jakože si dělám legraci, ale jestli je tak vybírají i dneska, tak té oblékačce není víc, než čtrnáct!“

 

V kostele byla spousta lidí, a tak jsme dlouho čekaly. Nudila se. Nakonec to ale za to stálo.

 

27416ODc.jpg

 

Moje dvanáctiletá teenagerka zírala na malé Jezulátko stejně, jako kdysi já, jako Pája, Míša a Ája a vypadala zjihle.

 

„To je hezkýýý. Vypadá jako dítě, viď? A fakt má fialový šatečky. A proč nemůžu blíž? Mami, ty sis dala na sebe tu svěcenou vodu? To se může?“

 

Ještě jsem Johance vysvětlila, že svěcená voda neudělá díru do čela ani mně, ani jí, že kostely jsou naopak moc krásné pro atmosféru, vůni a také překrásné zdobení, které má historii a je působivé. Nakonec chtěla ještě k Tadeáškovi, ale já byla zmrzlá jako drozd. Tak jsem jí slíbila, že tam zajedeme jindy.

 

Kdo plánujete výlet a nevíte, čím oslnit svého potomka, nebo i sebe, jeďte se podívat na Jezulátko.

 

V roce 2009 dostalo Jezulátko i třetí korunku od Papeže.

 

Než jsme odešly, přály jsme si přání. Samozřejmě, že ho Jezulátko splní. Plní ho přece tisícům lidí ... heart

 

KUDY K PRAŽSKÉMU JEZULÁTKU?

 

27419ODV.gif

 

A ještě, ať máte v zásobě něco na vyprávění, až pojedete za Jezulátkem.

 

  • Pražské Jezulátko znají a modlí se k němu miliony lidí po celém světě. Můžete jmenovat Jižní Ameriku, Fidži, Filipíny, Ameriku, Středoafrickou republiku, Čínu, Španělsko, Kongo, Itálii... Kostely zasvěcené Jezulátku jsou i na Srí Lance, hodně je jich i v Indii.

 

  • Prasadoxně existují Češi, kteří o něm nemají tušení

 

  • Paulo Coelho si právě u Pražského Jezulátka vymodlil, aby se stal spisovatelem - dodnes na to vzpomíná

 

  • Sanit-Exupery, autor Malého prince, měl také vazbu na Jezulátko - stalo se jednou z inspirací k napsání onoho překrásného díla.

 

  • U Pražského Jezulátka uvidíte podle statistiky 90 % cizinců a jen 10 % Čechů

 

  • V kostele Panny Marie vítězné je celá výstava všech Jezulátkových šatiček

 

  • Když jsme byli v Holandském Harlemu, mnoho lidí vůbec netušilo, kde je Praha, ale znali Pražké Jezulátko. 

 

Pražské Jezulátko, mnoha jazyky říká:

 

"Měj se mnou soucit, a já budu mít soucit s tebou.

Podej mi dlaň a já ti dám klid.

Čím ve větší úctě mě budeš chovat, tím více ti požehnám".

 

 

Do kostela Panny Marie Vítězné, nebo také Kostela Pražského Jezulátka, se můžete vypravit:

 

Pondělí - Sobota 8.30 - 19.00
Neděle 8.30 - 20.00

 

Michaela Kudláčková


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 13 čtenářů průměrem 3.85 bodů z pěti


Čtěte také:

Drákula 
Jak malovali vejce faraoni? 
Kým byla zneuctěná, ale vznešená mumie? Je to syn Ramesse III.? 
Můj sloupek II 
Pojištění právní ochrany využijete v každé životní situaci 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
post Zaslal: 03.01.2019 22:24

Odpověď na příspěvek #217431
Uživatel: Bosorka

Děkuju za článek  Člověk nemusí být zrovna ...
 

Přesně tak... a navíc ještě s vědomím, že Bůh je žena. Ok

 
post Zaslal: 03.01.2019 14:50
 

Jezulátko má svoje kouzlo a vyzařování a ve světě je opravdu hodně profláknuté. Podle mne je to i tím, že například Španělsko, Portugalsko, Jižní Amerika je hodně katolické. A jesti tam začnou proudit ještě davy Čechů, tak ten kostel zkolabuje:-( už teď je tam těžké rozjímat.

Na dobu, kdy bude Ježíš sundán z kříže a víc oslavován za to jaký žil život se těším. Míšo, na tvé myšlence, že některé lidi přitahuje jeho trápení a dobíjí se tím... to sedí jak prdel na hrnec. Bohužel.

 
post Zaslal: 03.01.2019 12:25
 

Děkuju za článek Love it Člověk nemusí být zrovna  praktikující křesťan, ale u Jezulátka zjihne i dubové poleno Smile Z Jezulátka i z celého toho místa na Karmelitské ul. jde něco strašně krásného, klidného, utišujícího. A pokud je Bůh Láska, jaká jiná, než ta mateřská, pečující, ochraňující a utěšující by to měla být...

 
post Zaslal: 03.01.2019 12:09

Odpověď na příspěvek #217427
Uživatel: Nora

Vzdy mi vrtalo hlavou, co jsme to za lidi, ze jsme ho po 2000 letech jeste nedokazali z toho...
 

Mluvíš mi z duše. Občas mi lidi přijdou, že se tím Jeho trápením dobíjí, nebo je to přitahuje.

 

Při tom, to je tak výjimečná osobnost historie, tak moudrá a duchovně vyspělá, že omezit Jeho bytí na světě víceméně jen na Jeho drastický odchod (čert ví, taky, zda to byla pravda - existuje poměrně zajímavá vědecká téze, že na kříži nezemřel, ale každopádně trpěl) je snad i nevděčné. 

 
#217427
Jezisku na krizku

Nora
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 03.01.2019 11:55
 
Vzdy mi vrtalo hlavou, co jsme to za lidi, ze jsme ho po 2000 letech jeste nedokazali z toho krize sundat. Mam takovy pocit, ze az k tomu dospejeme, az uz ho nebudeme muset videt s hrebikama v tele... Az nas zacne tesit v uplne jine, klidne a stastne podobe - tak pak se neco stane. Nova faze. Nova kapitola. Tak mozna konecne docvaknem do vyssiho pochopeni...
 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist