Každý je vrah, ale jen někdo se jím stane – častěji muž

Představte si, že byste byli dlouhodobě vystaveny psychickému nebo i fyzickému strádání. Představte si, že byste nevěděly, co zase dneska bude, jestli bude jenom řev, jenom i jednu schytáte. Představte si, že by vás někdo dnes a denně třeba roky ponižoval. Představte si, že pokud nechcete problém, nebo modřiny, jste nuceny mít s takový člověkem i intimní kontakt…představte si, že se vám hnusí.

Ale představte si, že jste na něm nějakým způsobem závislé.

Ať už ekonomicky, nebo psychicky, nebo máte děti a víte, že v momentě, když ho opustíte, budete pod mostem a vaše děti v děcáku.

Představte si, že jste na tohle samy, protože navenek se ten člověk chová přímo ukázkově, takže nemáte ani odvahu, říkat o tom rodině. Nevěřili by vám a stejně vám nedokáží pomoci.

Představte si, že navíc máte důvod z toho mít člověka obrovský strach.

„Já kdybych chtěl, zničím tě,  ….. uvědom si, s kým máš tu čest, ……  nezahrávej si, nebo ti předvedu, co dokážu, ….. víš, jaké mám známé, ….. můžu se postarat o to, že hodně špatně skončíš…..“

Navíc, jste za ty roky tak pozbyly vlastní hodnoty, že jste skutečně uvěřily, že bez něho se o sebe nedokážete postarat, že by vás to, jak je obvykle předkládáno, naprosto zničilo, že na něho nemáte.

Víte, že pokud odejdete, zničí vás to, a pokud zůstanete, tak taky.

Dříve či později dojdete k tomu, že jediným východiskem, doslova záchranou, je pro vás smrt.

Existuje jenom málo lidí na světě, kterým někdy, v nějaké životní etapě nepřišlo na mysl, že by bylo lepší, kdyby někdo neexistoval, nežil.

Jste žena?

Pak bude vaším prioritním zájmem útěk.

Ideálně nalezení někoho, kdo vám pomůže k úniku. Budete čekat na příležitost, na záchranné lano, které vám třeba hodí jiný, kdo by byl schopen se o vás postarat, pomoci, zachránit, zbavit problému s ohledem na větší sílu.

Čím déle nepřijde, tím budete zoufalejší.

Předpokladem další existence se stává únik před likvidací.

Kdybyste byla muž….?

Budete přemýšlet, jak si pomoc sám, jak s problémem bojovat, jak se ho zbavit, jak ho eliminovat, zlikvidovat.

Čím déle to potrvá, tím budete odhodlanější.

Předpokladem úniku se čím dál víc jeví likvidace. 

Když to hodně přeženu, a paušalizuji, protože je to samozřejmě individuální, ale percentuálně a psychologicky to tak je, je muž lovec a žena kořist.

A stejně také přemýšlejí.

Kořist doufá v úspěšný útěk před nebezpečím, nebo zásah něčeho silnějšího na její straně.

Lovec chce nebezpečí zničit a doufá ve větší sílu vlastní.

Za vítězství pokládá převahu.

Pokud je na konci příběhu smrt, je to v případě žen mnohem častěji smrt vlastní. Útěk ze života. A ještě častěji demonstrativní.

Pokud jde o muže, je vražda mnohem častějším výsledným řešením.

Ačkoli vás čísly zatěžovat nechci…

• V roce 2011 bylo u nás spácháno 166 vražd. 19 z nich spáchaly ženy, z toho šlo jen o 2 skutky promyšlené.

• Během tří let bylo k trestu odnětí svobody nad 10 let odsouzeno 11 133 mužů a 56 žen.

Tím nechci na muže nasadit psí hlavu, chci mluvit o různosti a odlišném způsobu myšlení.

Žena se smrti a agrese bojí zcela podvědomě, protože ženské pohlaví v přírodě, není a priory vybaveno pro zápas, lov a zabíjení, ale naopak pro zachování a produkování života.

Pro muže je zabití součást nutné výbavy pro přežití a dominence i agrese jsou dány přírodou.

Každý člověk ale, bez ohledu na pohlaví, se někdy zabýval myšlenkou, někoho zbavit existence.

Avšak ne každý to skutečně takto řeší.

Důvod je v míře tolerance k násilí, vnitřním morálním mantinelu a stupni morálního vývoje, při čemž hranice těchto aspektů neznáme ani sami u sebe, natožpak u druhých.

Známe ale to, co ony hranice mnohem častěji rozkládá.

Testosteron.

• Ze stovky smrtelných zranění v rámci domácího násilí, tvoří 85% ženy.
• Ze stovky obětí vražd ze žárlivosti tvoří ženy 69%.
• Ze stovky sexuálních vražd v rámci dospělých osob tvoří ženy 98%.
• Ze stovky obětí sexuálního násilí na dětech tvoří 76% dívky do 15 let.

Bohužel.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]