Jak jste na tom se zbraněmi?

Mám na mysli skutečné střelné zbraně. Máte zbrojní pas? Na tohle zvláštní téma mě přivedla historka, o které moc nebudu mluvit, ale díky které jsem si uvědomila, že nejsem typ na cokoli, co překračuje kalibr praku…

10149Mjg.jpg

 

Nemyslím, že bychom na tohle téma doposud moc psali, protože nás to tady asi ani nikdy nenapadlo, ale na druhou stranu je to téma zajímavé, protože jistojistě jsou mezi námi i vyslovení střelci.

 

Vedle Střelců astrologických.

 

Jak bytostný mám odpor ke zbraním, a že je to se mnou horší, než před deseti lety, jsem zjistila včera.

 

Zřejmě jsem to v sobě někde měla, ale nikdy mi to úplně nedošlo.

 

Dokonce jsem si svého času, když jsem chvíli jezdila s taxíkem, což je skutečně nějakých dobrých patnáct let zpátky, udělala zbojní pas.

 

Udělala jsem ho celkem bez obtíží, v Karlíně a jen s drobnou úlevou. Totiž, neudržela jsem normální zbraň a tak mi na zkoušky přinesli bubínkový revolver.

 

Po tom, co jsem po každém výstřelu na terč nepřistála v náruči instruktora, jsem revolverem nastřílela potřební počet bodů.

 

Před tím to proběhly nějaké psychotesty, vcelku podrobné, které měly vyvrátit , že jsem zakuklený terorista, nebo magor, co by byl schopen odstřelit prodavačku za to, že je ošklivá.

 

Dostala jsem tehdy nákupní povolení a cestu jsem měla volnou.

 

Nikdy jsem si ale žádnou zbraň nekoupila, takže mi všechno zase propadlo a byl klid.

 

Nějak jsem si neuměla představit, že bych skutečně vlastnila a vozila s sebou opravdovou pistoli, kterou se dá někdo klidně zabít.

 

Tím jsem skončila.

 

10147YzA.png

 

Nevím, jak je to dnes, a jak podrobné a přísné je kritérium pro pořízení zbraně v této době, ale vím jistě, že to tady bude asi přísnější, než jinde ve světě.

 

A to i přes to, že u nás se většinou střílí kuličkami i v případě atentátu a to je dobře.

 

Ne, že by tady nikdo nikoho nikdy nezastřelil, ale myslím, že na to jednak nemáme úplně povahu a jednak ani tolik příležitostí.

 

10148MzI.png

 

To je v porovnání se světem, kde se nejčastěji za střelnice vybírají školy a ulice, dobrá zpráva.

 

Celý den, jsem po té zmíněné historce přemýšlela, jak jsem na tom vlastně s příchylností ke zbraním jako takovým.

 

Zjistila jsem, že blbě.

 

Bojím se nejen rachejtlí na Silvestra, ale bojím se i petardek, pomalu i práskacích kuliček a snad i práskacích bonbónů.

 

Na pouti jsem sice vystřelila pár růží, ale klidně bych je koupila, nebo vyrobila.

 

10150OWU.jpg

 

Nikterak jsem se ani nervala v minulosti o to, aby mi byla růže někým vystřelena, neb jsem nikdy nevěděla, jak je na tom dotyčný s trefou a tak mi mnohem větší radost udělaly na špejli tři cukrové vaty.

 

V zásadě mi každý, kdo si pořizuje zbraň a není policista ve službě nebo mu nějak není poplatná při výkonu povolání (vyjímám nájemné vrahy), přijde divný.

 

Moc jsem nad tím nikdy neuvažovala, takže až včera nějak hloubkově.

 

Řeknu vám, že sedět hodinu vedle člověka v civilu, kterého jsem nikdy neviděla a neznám ho, být s ním sama v místnosti a vědět, že má u sebe pistoli, není nic příjemného.

 

Jakkoli byl milý, hezký, nezávadný a jak řekl, ozbrojený v rámci svého povolání.

 

Málokdo chodí po světě s cedukou "Jsem cvok a dnes ráno jsem se rozhodl zastřelit pár lidí".

Ale hodně lidí chodí po světě se zbraní, protože jim to prostě přijde "cool".

 

Michaela Kudláčková


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotili 4 čtenáři průměrem 4.75 bodů z pěti


Čtěte také:

Hele! Bůh v létacím stroji! 
Chrástová májkosoutěž o limču 
Jak se vydělává s žumpou v hlavě? 
JE TO TADY! Zvu vás na křest mého papírového dítěte! 
Kill Bill: …aneb jak zachránit úchyla! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
#66261
Záleží na nositeli zbraně.

aronie
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 15.01.2014 21:03
 

Jak to zde dobře Michalka napsala. Těm, kdo někde pozbyli rozumu,  zbraň do ruky nepatří. Ale zákon lze plnit srdcem a zbraň není potřeba. Myslím tím Boží zákon. Desatero. Lze jej nalézti ve druhé knize Mojžíšově ve 20 kapitole. Ten je jednoduchý, srozumitelný a napsaný prstem Božím na dvě desty z kamene. Kdo jej ve svém srdci ctí a žije podle něj, nic nezkazil. A dobře udělal. Pozná to na svém sklonku života. Stane se třeba, že spadne někdo a poruší Boží zákon. A tam nám pomůže odevzdání a soužití ve víře v Pánu Ježíši Kristu. On za nás zemřel a my v bolesti a smutku(pokání) přicházíme k Němu a on nám utře slzu a podepře a dá šanci k nápravě. Je to tak zvaný Kristův šat. A ten nám dává skvoucí a čistý, když o to   duše a člověk prosí. 

Se zbraní je to takto: 

Kdo drží zbraň má mít v sobě.....

Slabé chraň, 

Silným se braň, 

zbabělých se straň, 

Cti zbraň. 

My doma každý běžně používáme také zbraň, a tou je nůž. A převážná většina lidí jej používá ke krájení chleba, másla masa, a jiných potravin. A slouží nám dobře. Záleží na nás, k čemu jej použijeme. Hezký den všem Aronie 

srdce a na srdci

 
Avatar
post Zaslal: 28.06.2013 22:16

Odpověď na příspěvek #36825
Uživatel: ToraToraTora

tO by tedy zasloužili,uplně mi to připomíná myslivce z mé rodné...
 

halali )))ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 28.06.2013 05:39

Odpověď na příspěvek #36824
Uživatel: peetrax

Párkrát už po sobě na návsi v noci i stříleli... Kdyby to...
 

tO by tedy zasloužili,uplně mi to připomíná myslivce z mé rodné vsi, ti by totiž dostali druhé místo za těmi tvými štamgasty

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 23:52
 

Párkrát už po sobě na návsi v noci i stříleli... Kdyby to bývali byli dokonali, zasloužili by si Darwinovu cenu... Smart evil

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 20:18
 

zbroják nemám, i když jsem o něm uvažovala. Střílím ráda a dobře. V dětství ze vzduchovky, pak malorážky, vzduchové pistole, naposledy jsem byla na střelnici na podzim, střílela jsem z devítky. Je to krásný koníček, jen poněkud leze do peněz.

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 10:19
 

Osobně jsem vyzkoušela brokovnici, samopal i vojenskou služební pistoli a mám ze zbraní respekt. Bližší mi jsou zbraně chladné. Ozbrojená nechodím. Stejně nedokážu kolikrát najít v kabelce ani vyzvánějící mobil natož pak kudlu, kdyby na mne někdo bafnul. Instinktivně se vyhýbám opilcům a magorům, protože člověk nikdy neví. není mi příjemné být v jejich blízkosti.

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 08:55

Odpověď na příspěvek #36801
Uživatel: átéčko

Manžel pistoli má a naučil mě s ní zacházet. Málem jsem ji jednou...
 

šmarjá, na opilce jen smetákem ( i váleček na nudle jde), bouchačkou néééé Surprised

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 08:27
 

Manžel pistoli má a naučil mě s ní zacházet. Málem jsem ji jednou potřebovala, když se mi nějaký opilec dobýval do bytu a já byla doma sama s dětmi.

Vzdal to, i když netušil, že stojím dva metry od dveří s odjištěnou zbraní a mířím mu směrem na kolena...Byla jsem kupodivu klidná a rozhodnutá...

 
post Zaslal: 27.06.2013 08:15

Odpověď na příspěvek #36791
Uživatel: Quentinová z Montargis

Na dvou pracovištích jsem se setkala s debilem, který střílel (...
 

ROFLROFL výtečný!!

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 08:14

Odpověď na příspěvek #36796
Uživatel: peetrax

Vím, že v případě sebeobrany bych ji nedokázala použít, měla...
 

SurprisedOMG

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 07:46
 

Vím, že v případě sebeobrany bych ji nedokázala použít, měla bych psychický blok, takže ne. Ovšem vím o několika lidech z naší vesnice, kteří nemají zbroják (třeba jim ho i zabavili kvůli psych. nezpůsobilosti) a nosí zbraň jen tak do hospody. Are you crazy

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 07:11
 

V 70. letech jsem měla služební zbraň a k ní průkaz. Bylo to spíš pro zlost. Musela být v zamčeném trezoru a klíče od trezoru jsem musela mít u sebe. Bylo to pro zlost, chodili policajti na kontrolu a počítali  náboje. Byla jsem ráda, když povinnost mít na pracovišti zbraň byla zrušena.  

 
Avatar
#36791
Nemám ráda vyzbrojené joudy ...

Quentinová z Montargis
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 27.06.2013 06:04
 

Na dvou pracovištích jsem se setkala s debilem, který střílel ( jednou přepadení obchodu a podruhé opilý host v hotelu) , nezapomenutelné.

  Mého bývalého přítele "kámoš" byl divný celý sám od sebe - hlučný, tlustý íkvoň, ten dělal na začátku 90tých let "ochranku" osobní jednomu pracháči u nás, chodil s pánem např. do banky nebo do restaurace na oběd, tzv. aby všichni viděli...

...měl vždy na sobě maskáčové tepláky s vyprděnou dírou v rozkroku, který věčně ukazoval při roznožce alá Van Damme ... stále nosil minimálně dva kufříky, takové diplomatky... a v nich měl ty svoje kvéry .

 

 Když k nám přišel dom na kafe za tim mým, byla jsem z toho člověka s kufříčkama v teplákách nervozní, navíc byl tzv. pidlovokej Cool   a nikdy jsem nevěděla, zda čumí jednim okem na mne nebo jen tak šejdrem a druhým okem na svoje kufříky a co se bude dít, když mu nebude chutnat kafe)

 

  Jeho bouchačka i za pasem byla prostě pověstná a skončila až v době, kdy seděl v restauraci na baru a vešla dovnitř skupina cikánů, ovšem tzv. slušných, chlapi normálně šli na kulábr a na pivko a protože tusťoch s bouchačkou zabíral dost místa i "do uličky", jeden ten cikoš do něj nerad drknul a stačil říct jen - promiňte - teplákáč neprominul, vytasil - vystřelil a kluk dodnes chodí o holích, měl prostřelené koleno.

  Osobně jsem měla trauma už na základce i ze vzduchovky na diaboly, nikdy jsem se netrefila, raději jsem na braňáku hledala fáborky a úkoly schované pod šutrem - typu udělej tři dřepy a odejdi směr sever, jednotlivě pravotočivě směrem za mnou, raz a dva )))

 
post Zaslal: 27.06.2013 00:39

Odpověď na příspěvek #36789
Uživatel: petorio

Dnes nejsou přísná pravidla, můj exmanžel měl zájem o zbraně, probral...
 

WOW

 
Avatar
post Zaslal: 27.06.2013 00:27
 

Dnes nejsou přísná pravidla, můj exmanžel měl zájem o zbraně, probral to se svým praktickým lékařem, během hovoru přišli na to, že má stejný koníček a hodně kamarádů a odcházel s razítkem, psychotesty se nekonaly...

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist