Ivana Hutařová: Jedna vražda stačí. Nebo ne?

Aneb jak to může dopadnout, když svoji čerstvou matku důchodkyni starostlivé děti vyšlou na dovolenou na Istrii. Počínající podzim života tam stráví též na podzim, tedy mimo hlavní sezónu, je to tak levnější.
Zato si Matylda Pekárková s sebou mohla vzít svoji dvouapůlkilovou minifenku Dorotku. Ovšem v jejím apartmánu si samoty, ba ani klidu neužije. Stane se svědkem podivným událostí…

Dokonce tam budou dva mrtví.

Příběh začíná velmi mile poklidným pohledem do autobusu – jak jinak. Jedeme na zájezd. Je sobota, den první a kromě milého vykreslení situace se nic neděje. Ovšem…. Jak se může taková důchodkyně přátelit se čtrnáctiletým puberťákem? Uvidíte a bude to přátelství spiklenecké a pro obě strany obohacující.

Dovolenkový klid rozčeří Matyldě nález zraněného muže a jakýchsi podivných řečech o čarodějnicích. A ještě podivnějších lidech kolem.

A víc už nebudu prozrazovat,protože je to  přece jenom detektivka a to by se neslušelo.
Snad jen, že tam bude podezřele silná sháňka po noži, jež je kuchyňskou proprietou v apartmánu.

Milá odbočení jako pavučinky z děje

Co je však velmi příjemné, jsou drobounká odbočení k spoluúčastníkům zájezdu, drobné nitky dalších nenápadných i nápadných dějových linií, které se někdy překvapivě, jindy zcela předvídatelně spojují jako pavučinky s hlavním dějem.
Taky tu nenajdete tak strašlivě napínavé části, že byste z toho  leknutím nespali a je tu také osobitý životní styl paní Matyldy, ten životní styl, který pohladí všechny pejskaře.

Psa nemám, ale už si umím představit to soužití, včetně rána, oběda, večeře, noci, venčení i společného spaní.

Bouřlivý noční život si užijete ve snech paní Matyldy, protože jak se zdá, podnebí na Istrii umí noční relaxaci
mozku notně oživit napínavým kinem. Možná to vše viděla jako “zjevy” z obálky knihy. Tajemné, temné a děsivé…

Matylda Pekárková je přirovnávána ke slečně Marplové. 

Tak trochu. Ale slečna Marplová je drzejší, nesnesitelná, rýpavá baba.

Matylda je sympatická česká dáma v letech.
Obyčejná, normální, přesně taková, jaká by mohla v reálu být.  Její pejsek má slabost pro dobrou skleničku
alkoholu, sýr a papriku.  A taky pro makrelu, které se také dočká, když panička rozhazovačně jednu koupí .

Příběh může být čtenářům blízký ještě z jednoho důvodu. Nejsou tu žádní angličani ani italští mafiáni, ale obyčejní čeští lidé, což dělá domáckou a pohodovou atmosféru, takže… Takže z toho plyne, že se to
na letošním dovolenkovém zájezdě může stát klidně i vám

Ne, že bych vám to přála…

Ovšem přála bych si, aby Ivaně Hutařové jedna vražda nestačila a pokud možno brzy vydala nějaku další, protože tohle je čtení pro slabé nervy. Tedy pro mě…. Takový lehce napínavý spletenec osudů a vztahů
pod milosrdným jadranským sluncem.

Knížka má příjemně otevřený konec, takže , kdoví, třeba se dočkáme… Časem se zeptám majitelky nakladatelství.

No i když…. (pozn.: sprostá slova jsou výjimka, jinak se vše nese ve velmi poklidném stylu, tohle je tak trochu výjimka).

„Ticho v koupelně Matyldu úplně ochromilo. Roztřásla se. Muž chodil chvíli po pokoji sem a tam.

„Kde je ten nůž,“ zeptal se konečně. Zase plynulou češtinou.

„Jaký nůž,“ pokusila se Matylda dělat nechápavou.

„Neser mě,“ muž mluvil tiše, skoro šeptal, tím děsivěji jeho slova zněla, „mně už je všechno jedno!
Chci ten nůž!“ Z kapsy vytáhl vystřelovací nůž a začal si s ním pohrávat.  Matyldin strach v tu chvíli dosáhl zřejmě vrcholu a začal nevysvětlitelně ustupovat. Konečně se pohnula, došla ke křeslu a posadila se.

„Ten nůž,“ řekla a dala si záležet na slově ten, „má policie. To snad víte, nebo ne?“

„Kurva,“ rozplakal se, „ten hajzl! Zase mě dostal!“

Z koupelny se najednou ozval zuřivý štěkot. Matyldě se trochu ulevilo. Zároveň jí začal
zvonit mobil. Zvedla se, ale muž s ní smýkl zpátky do křesla…“

Vydalo nakladatelství JaS, www.jasknihy.cz , 2011

Renata

[sexy_author_bio]

Chystám také rozhovor s celoživotní milovnicí knih, knihovnicí a spisovatelkou Ivanou Hutařovou, takže se můžete těšit.