Hokynářka

Máloco dokáže tak spolehlivě rozhodit jako protivná prodavačka. No znáte ty existence, které vás hned mezi futry poctí pohledem typu „zas další otrava“ a celou dobu vám dávají ostentativně najevo, že jste to svým nápadem nakoupit už fakt dost přehnali. Úsměv je pro ně sprosté slovo a pozdrav berou jako provokaci. 

10094NTZ.jpg

 

I když chápu, že to jsou také lidé se svými starostmi a s právem na únavu, pořád ještě mám v živé paměti, že jsem své peníze ani důstojnost nikde na ulici nenašla, takže když se chci prvého dobrovolně zbavit, nehodlám přijít o to druhé.

 

Pravidelný velký nákup jednou za týden v některém z u nás dostupných supermarketů mne v této skepsi může jen utvrdit.

 

I když existují výjimky.

 

Když jsem naposledy hledala párátka, neúspěšně, měla jsem z personálu, který jsem požádala o pomoc pocit, že mi celé balení flusačkou nastřílí do zad, abych vypadala jak dikobraz a odstrašující příklad pro ostatní, které by napadlo se také na něco ptát.

 

Pamatuji si, jak mne jako malou děsily prodavačky u nás v konzumu.

 

Skutečné královny pouště, které ve svých polyesterových zástěrách  oznamovaly  to své: „nemáme“ s diktátorským přednesem tak efektivně, že mne děsily víc než sousedův pes a školnice dohromady.

 

10092NTA.jpg

 

Paní vedoucí byla skutečně kvítko.

 

Její morálku nijak nevyviklala revoluce natož nastupující kapitalismus. Vlastně malý políček přišel časem ze strany hygieny.

Zrovna když už jsem si zvykla na myšlenku, že kultura prodeje v naší zemi kopíruje politickou kulturu, přišel velmi milý šok.

 

Nedaleko naší ulice začala válka zelinářů.

 

Na několika málo metrech vyrostly postupně tři prodejny. Je to po těch buticích a suvenýrech velmi milá změna. Již se necítím jako vyděděnec, že z centra města musím prchat na periferii, když mám chuť na salát z rajských jablíček.

 

Zvlášť jeden obchůdek z těch všech jsem si velmi oblíbila.

 

Mají velmi rozmanitý sortiment, nevnucují mi ohnilé věci a dokonce seženu super pálivé feferonky druhů, které nikde jinde ve městě nemají.

 

Ale hlavně tam mají perfektní prodavačky.

 

Vždycky mi odpoví s úsměvem na pozdrav.

 

Nikdy mne nevyhodí, i když jim tam vlezu pět minut před otevřením, protože spěchám do práce.

 

Umí prodat, ale takovým tím správným hokynářským způsobem, který pamatuji z černobílých filmů a mám ho spojený s postavou Antonie Nedošínské.

 

I když by se ta děvčata do její zástěry vešla všechna.

Ne, nejsou dotěrné, vlezlé.

 

Umí prohodit pár slov, nabídnout zboží či pomoc. Vyzpovídají zákazníka, který hmátl v regálu po ovoci, které v životě neviděly, aby dalšímu mohly směle poradit, jak se to jí, jak chutná a zda se hodí pro vaření nebo do salátů.

 

10093NTE.jpg

 

Když otevřeli poslední novou zeleninu, ze zvědavosti jsem tam nahlédla.

 

Lákali zákaznice celkem zajímavými cenami, tak proč ne. Když slečna za pokladnou konečně dosvačila a slezla z bedýnek, na kterých hřadovala, aby mi namarkovala zboží, neváhala se celou dobu bavit se závozníkem.

 

Družný hovor na téma rajčata přerušila jen na vteřinku, aby po mne vyštěkla cenu a pokračovala nerušeně dál.

 

Po víc pozornosti jsem od slečny ani nezatoužila.

Od té doby jsem tam nevlezla.

 

10095MmQ.jpg

 

O kousek dál byl nedávno otevřen nový sekáč.

 

Víte, mám spíš zkušenost, že zatímco vy se přehrabujete v hromadě oblečení za špatného osvětlení paní za kasou luští sudoku.

 

Když vlezete sem, dostane se vám péče a pozornosti, jako byste kupovali nejdražší kabelku svého života s těmi proklatými dvěma písmeny.

 

Jenže vy si jdete vybrat šaty za dvě tři kila maximálně.

 

Velice nerada bych to zakřikla, ale asi se začíná blýskat na lepší časy. Zdá se, že obchodníci konečně pochopili, že nejde jenom o ceny ale i o zákazníka.

 

Nebo snad prodavačky uznaly, že mají svůj podíl zásluh na výši tržeb?

 

Stále obdivuji ty, které den co den musí obsluhovat nás, unavené spěchající a kolikrát protivné zákazníky.

 

Nemyslete, také jsem si to vyzkoušela.

 

Ale o to víc obdivuji ty, které neberou povolání prodavačka jako potupu, ale umění a řemeslo.

Vždycky se mi nad filmy pro pamětníky trochu stýskalo po troše toho prvorepublikového závanu.

 

Asi se mi právě plní jeden sen.

 

ToraToraTora


9373OTY.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 7 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Doreen Virtue: Zbavte se svých kil bolesti. Kultovní kniha! Dobře, že jsou! 
Honza Tománek: Věřím, že jsme pány svého osudu." 
REPORTÁŽ: Paměť národa – oživena i nečekaně umocněna 
Víte, kdo jsem? 30.5.2012 
Začarovaná třída není rasistická - spíš naopak! Vychází znovu po deseti letech. 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
#66327

post Zaslal: 16.01.2014 00:38
 

Já jsem zoufalá. Nemám ráda velké obchoďáky. A z normálních krámků jsou herny, občas vietnamský krámek. Zmizely "mlíčňáky", bufety, Oděvy, není kde nakoupit potraviny a děs je, kdy potřebuju něco do domácnosti, ať už je to cedník, nebo záclona.

Byla jsem úplně v euforii, když jsem přijela do Telče a tam DVOJE!!!!! Domácí potřeby. Vlezla jsem tam s posvátnou úctou a brala do ruky plecháčky s puntíkama, struhátka různých tvarů, bucláčky, které tak ráda, všechny možné druhy talířů a hrnců a já měla chuť si to všechno koupit. Nemohla jsem se odtrhnout,. Jako bonus úžasná paní prodavačka, která byla nadšená mým nadšením, dělala mi milou společnost, byla vstřícná, věděla odpověď na každou moji otázku a nechtěla věřit, že u nás už žádné Domácí potřeby nejsou. Přišla jsem si na své, spoustu věcí nakoupila a ještě jsem odcházela s pocitem, že tak úžasnou prodavačku jsem neviděla dobře dvacet let. Loučily jsme se jako nejlepší kamarádky a já pořád čekala, kdy se probudím ze snu. Totéž bylo i ve druhé prodejně.

Teď mi odešlo takové to udělátko, kterým se promačkávají brambory na salát. A já lituji, že do Telče, k těm báječným prodavačkám to mám tak moc daleko. A zoufám si, kde to udělátko seženu u nás. V herně to asi nebude.

Všem milým prodavačkám a prodavačům chci poděkovat, Těm ostatním chci říct, že nejen oni jsou v práci. A milý přístup k zákazníkovi se jim vrátí milým úsměvem od zákazníka a k tomu i větší tržbou.

 
Avatar
#66264
Haleluja článku o obchodování a ženy za pultem

aronie
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 15.01.2014 21:20
 

Většinou ženy jsou za pultem. Já jsem sice už v důchodu, ale já se učila u bývalých soukromníků, kteří zůstali v obchodě a nás mladý potěr učili ještě starému způsobu, jak obsluhovat a pracovat v obchodě. Jsem vděčná za tu školu. Ty lidi jsem milovala, a že to neměli lehké, protože z majitele být pouhým vedoucím prodejny a mít učně na starosti, není nic moc co závidět. Dnes se musím pídit po marketu, abych našla nějakého pracovníka a mohla se jej zeptat, kde je co uloženo. Nestojím o to, trávit mnoho času pobíháním mezi regály. Ale jedno vím, .... "" Dobré slovo i železná vrata otvírá"" a držme se  této nápovědy a dobře převážně pochodíme. Aronie

srdce a na srdci

 
Avatar
post Zaslal: 24.06.2013 17:15

Odpověď na příspěvek #36723
Uživatel: Zázvorka

Lidl a v pohodě? Tak to neplatí u nás v HK. V Lidlu jsem byla jen 3x a vždy...
 

Ano, v našem opravdu je to tak, zrovna před hodinkou jsme tam "hupsly" a situace už pro nás běžná- dobrý den, jak se máte... chcete podat tohle tamto... hezký den... zase nashle atd., fakt jsou tady obzvlášť milé a je to jeden z hlavních důvodů. proč tam chodíme. Ok

 

 

 
Avatar
post Zaslal: 24.06.2013 12:24
 

A nejlepší recept na protivné prodavačky, ale i klienty zákazníky čehokoliv: usmívat se na ně první, být zdvořilá, slušná, poděkovat a pochválit, jak jsou hodní a jak mi pomohli! VŽDY to zabere a ten druhý se též chová alespoň slušně!

A v kanceláři řvoucího či jinak provokujícího klienta posadím na židli a ono ho to též zbrzdí!!

Vyzkoušeno, praktikováno, potvrzeno! Fakt to funguje! I got it

 
Avatar
post Zaslal: 24.06.2013 12:21

Odpověď na příspěvek #36697
Uživatel: Quentinová z Montargis

Čerstvě z Kréty - všude úsměvy a milá obsluha a všude do...
 

Lidl a v pohodě? Tak to neplatí u nás v HK. V Lidlu jsem byla jen 3x a vždy jsem měla výstup s protivnou pokladní. Největší ten, když jsem se zaslala starší nakupující paní přede mnou, když jí pokladní nechtěla vzít drobné, že prý se s tím nebude počítat! To byla voda na můj mlýn. To jsem tam "řvala"

 
Avatar
post Zaslal: 24.06.2013 08:53
 

Tak na to já mám,jednoduchou odpověd,když je na mě prodavačka nepřijemná:umyjte si přirození vlažnou vodou,prý to pomáhá,nazdar

 
Avatar
post Zaslal: 23.06.2013 10:36

Odpověď na příspěvek #36700
Uživatel: ToraToraTora

Jo takhle ty na nás, Kréta jo? tak to nás určitě oblažíš...
 

Cool hlavně ad ten obchod a ochotnotst ochotná, fakt jsem tam všude dostávala pořád panáky, jim to tam snad teklo z vodovodu))) ať v tavernách nebo v obchodě, kam se šlo, tam se lilo Smart evil

 
Avatar
post Zaslal: 23.06.2013 07:41
 

Jo takhle ty na nás, Kréta jo? tak to nás určitě oblažíš zážitky.

 

 
 

Čerstvě z Kréty - všude úsměvy a milá obsluha a všude do mne lili na rozloučenou Raki nebo Ouzo )

 

Jinak u nás chodíme rády do Lidlu, kde na obou směnách prodavačky nikdy nemají čurbes, vždy vše doplněno a označeno a vždycky, doslova vždycky, hezky zdraví, vždy ke všem prohodí pár slov během scannování, hezky se usmívají, jedna obzvlášť pěkně přeje pěkný den při odchodu, jediná, která to tam nedělá a je věčně nasupená, je jejich vedoucí, taková ranařka Cool  ale ostatní do jediné to bohatě vynahradí )Ok

 
Avatar
post Zaslal: 22.06.2013 02:02
 

Toro, pises cim dal lip!Rock

 
Avatar
post Zaslal: 22.06.2013 02:01
 

Hyenko, predevsim jsem se tady NIKDY! nesetkala s neochotou, nekym neprijemnym, nikdy jsem nemela pocit, ze obtezuju. V tech hodne drahych obchodech se zeptaji, jestli chces pomoct ci poradit a kdyz reknu ne, dostane se mi odpovedi : kdybyste prejen neco potrebovala, obratte se na me, jmenuji se .... Nekde daji i vizitku. V obchodech typu Walmart je nejlepsi se na nic neptat, jelikoz dotazany jde vetsinou neco hledat s vami. Ja umim hledat i sama, na to ho fakt nepotrebuji. Dalsi problem je, ze casto jsou za kasami lide, kteri umi anglicky jen pozdravit a par malo frazi, takze tam je taky nejlepe nekomentovat, neptat se, nevest rozhovor. Ale usmev a ochota je proste vsude. 

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 20:32

Odpověď na příspěvek #36681
Uživatel: M*artina

Přesně tak...já to mám v sobě nastavené až extrémně, i když...
 

Mě to taky hrozně vadí, jak z pozice prodavačky, tak z pozice zákazníka. Navíc na 80 procentech lidí vidím, jak je jim to nepříjemné. Kdy už sakra našim "podnikatelům" dojde, že tohle je  (aspoň v Česku určitě) zcela kontraproduktivní, ty lidi  možná jednou pod tlakem nakoupí, ale nevrátí se! Nebo se otočí, a nejspíš už nikdy nepřijdou.

 Moc by mně zajímalo, jestli je to tak i v zahraničí, a pokud ano, jak to vnímají zákazníci tam. Jsem totiž takový líný necestovatel...

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 14:16

Odpověď na příspěvek #36678
Uživatel: Ailbe

Jo jo, já vím, že to asi mají v popisu práce - ale mě tohle...
 

Přesně tak...já to mám v sobě nastavené až extrémně, i když vím, že to prodavačky dělat musí, neskuteně mě to vnucování vadí...já sama sebe považuji za svéprávnou, tudí sama nejlépe vím, co v tom obchodě chci a potřebuji...a když potřebuji s něčím poradit zeptám se...občas, když jsou moc vlezlé, jsem schopna se otočit a z obchodu odejít...

paradox je ten, že většinou, když se na něco zeptám, prodavačka neví, neb nemá vůbec potuchy jaké jsou vlastnosti zboží, které prodává...

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 13:12

Odpověď na příspěvek #36673
Uživatel: peetrax

K těm "vtíravým" - ony ty holky nemusejí být samy o sobě...
 

Jo jo, já vím, že to asi mají v popisu práce - ale mě tohle chování  spolehlivě odradí - a nejen mě.

Když někam vejdu a ani se nestačím rozhlídnout a už mám u sebe  nutiče - to mě fakt nebaví...a když mi začne nutit něco, o co ani nestojím, tak prchám ..tohle chování  mi připomíná podomní prodejce. Run

 

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 10:52

Odpověď na příspěvek #36665
Uživatel: Ailbe

V okolí máme fajnové prodavačky, docela ochotné a milé . ono...
 

K těm "vtíravým" - ony ty holky nemusejí být samy o sobě vtíravé, ale jsou povinné dělat to, co jim řekne zaměstnavatel. Jinak si můžou hledat práci v tom supermarketu. 

 
post Zaslal: 21.06.2013 10:24
 

Ještě jsem chtěla dodat, že s některými zákazníky to bylo dost těžký, ale mluvím o prodavačkách které byly neochotné a arogantní z principu nebo z nátury.

 
post Zaslal: 21.06.2013 10:20
 

V obchodě jsem byla od svých 22 let a  ať to bylo za komunistů nebo po, některé své kolegyně jsem měla chuť proplesk nout. To je o nátuře. V obchodě, na úřadě, řidiči veřejné dopravy,,, je to holt vidět. Jinde otravují jen své blízké. Do těchto profesí by se měli dělat testy na snášenlivost okolím.Wink

 

 
post Zaslal: 21.06.2013 08:09
 

Ono je to ještě o něco horší, kamarádka pracovala v supermarketu jako pokladní a po té šichtě, ve dvacet hodin, musela ještě dvě hodiny uklízet bez nároku na odměnu. Pokud by si stěžovala, mohla odejít, zaměstnavatel i za těchto podmínek sežene náhradu okamžitě.

Kamarádka už pracuuje jinde, ale já vím, že pro prodavačky je někdy těžké se usmívat, tak se raději usmívám první.

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 08:08
 

Pracuji u soukromé, poměrně velké firmy jako holka pro všechno, ale jinak se tomu říká vznešeně prodejce.Tj.převážně času za kasou, je fakt že někteří zákazníci přijdou už apriori nasr.. a tepou a tepou a tepou a vůbec je netankuje že ta co je obsluhuje by mohla bejt jejich máma.Pěkně buzerujou až do bezvědomí, ano pak jsem ta protivná hokynářka.Na druhou stranu přijdou strašně fajn lidi, kteří pokecaj, nakoupěj v pohodičce a s úsměvem odejdou.Je to těžký soudit, práce z lidma je fakt jen pro hooodně vyrovnané lidi.Jo a my zdravit a usmívat se MUSÍME!!

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 07:55
 

třeba konečně majitelé těch krámů a zaměstnavatelé těch prodavaček pochopili, že prodavačka má podíl na tržbě

ono, když dělá od nevidim do nevidim za minimální mzdu, tři práce a místo ocenění se dočká akorát nadávek a ponižování, tak se zrovna dvakrát nepřetrhne

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 07:46
 

V okolí máme fajnové prodavačky, docela ochotné a milé . ono to na vesnici ani jinka  nejde - pokud chce mít tržbu, nemůže se na zákazníky ksichtit a ještě být protivná Laughing

Ale vadí mi prodavačky, které se ke mně nahrnou jen co vlezu do obchodu , nestačím se ani rozhlédnout a už mi začnou něco nabízet ...takové ty vtíravé typy.

Tím pádem i nerada chodím do butiků a obchůdků, které jsou ve velkých obchodních řetězcícch (Olympie, Vaňkovka atd ) - člověk vleze například do parfumerie - a už k němu někdo přiskočí  a začne nabízet - a radit ( ne paní, tahle vůně se k vám nehodí, na vás se hodí spíše orientální vůně - které mimochodem nesnáším...).

Docela lituji prodavačky v supermarketech, kde jsou davy lidí a ony makají 12 hodin za minimální mzdu. To už je pakárna.

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 05:12
 

Já nakupuji i materiály a občas některé zboží do firmy. A protože žádný nevíme všechno,  tak to bývá docela sranda domluvit se na něčem, o čem nevím zhola nic. Ale o to víc mne skutečně baví lidé, kteří tomu řemeslu rozumí.  To je radost narazit na člověka na svém místě. A ještě si rozšířím obzory.  

 
Avatar
post Zaslal: 21.06.2013 00:23
 

Od té doby, co jsem si za studií "vyzkoušela" kasu i doplňování zboží, hledím na ně s respektem a víc si uvědomuju, že prostě třeba zrovna nemají svůj den nebo že toho mají už plné zuby... Ale je pravda, že na protivu jsem nenarazila už ani nepamatuju. Cool

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist