Harry Potter: Poslední z posledních - byl SUPER!

SOBOTNÍ PŘÍLOHA

Kdybychom nešli s Míšou (Finč) na Harryho Pottera, patrně by nás tento Potterofil zavrhnul do konce života. Naštěstí nesehnala vstupenky na středeční půlnoční premiéru. I když, čtvrteční návštěva kina se hodila úplně stejně. Plánovaný stres kolem spouštění magazínu jsme byli nuceni od 17:00 do pozdních večerních hodin prostě odložit. Už nelitujeme!

Bylo dobře se odreagovat, a navíc se Potter z našeho pohledu tvůrcům vydařil.

Co na tom, že na můj obličej vyrábí 3D brýle jen firmy na výrobu kojeneckých potřeb. Musela bych si zadrátovat uši, aby mi držely. Po té ale, co jsem chvíli rdousila podavače brýlí, i pro mě nalezl jedny ve čtvrtině normální velikosti.

Zavaleni popcornem, který, jak ví každý, nelze nejíst, dokud se v kornoutu nachází, a po té se nadále několik týdnů nachází po různých koutech dutiny ústní a se zapíchnutou colou po pravici, jsme dlouhé minuty sledovali brilantní výkon filmových grafiků, režie i herců.

Klobouk dolů i před invencí paní Rowlingové. I když si myslím, že ona sama si teď ráda od Harryho odpočine.

A bude se jí s ohledem na finanční ocenění jejího umu určitě velice dobře odpočívat.

Odbornou kritiku ponechme odborníkům

Hodnoceno laickým pohledem. Poslední ze série Potterů nezklamal stejně, jako první z posledních a jako díly před tím.

Dokonce může člověk postupně sledovat, kterak jdou rok od roku kupředu technické, grafické i trikové možnosti moderní kinematografie.

Zdá se to neuvěřitelné.

Ve  3D provedení je dojem už naprosto dokonalý. Po té, co se aktivuje racionální kapacita mozku, se člověk přestane vrhat na vedlejší sedadlo, ve strachu z vrženého kamení a jen obdivuje a smeká.

K úplné pocitové dokonalosti dnes v kině skutečně chybí už jen opravdový vítr, třepající se sedátka a smrad nebo vůně.

S ohledem na tryskový vývoj v této oblasti ovšem předpokládám, že brzy už budu v kině laborovat nejen s velikostí brýlí, ale i helmy, skafandru a nastavením bezpečnostních pásů na sedadle.

Jen s tím popcornem a colou to budou muset nějak pořešit, abychom se například při jízdě na splašeném koni nezakuckávali.

Harry byl bezvadný zážitek.

Dávám tomu dva roky a čekám první díl Harryho juniora. Pokud se ale bude paní Rowlingové ještě chtít.

A bylo by dobře, kdyby se jí chtělo, jinak naší Míše a mnohým jiným zarytým „bradavičníkům“, pokukujícím po nástupišti 9 a ¾, hrozí obrovská díra v životě .

Michaela