Duškovy Tvarytmy vám s něhou přeskládají duši...

Jak jsem slíbila, plním a ještě přidám epesní fotky ze křtu této jedinečné relaxační knihy. Jaroslav Dušek na sklonku loňského roku vydal Tvarytmy. Povídal, vyprávěl, rozvíjel své typické přemýšlení, které jde ze zdravého rozumu a srdce zároveň, a Pavlína Brzáková to vše sepsala. Netypické a velmi snivé až horečné, řekla bych, ilustrace vytvořil často netradičními metodami akademický malíř Dino Čenov společně se svými nevidomými a handicapovanými žáky.

Tento člověk má s Jaroslavem Duškem jedno společné. Také pobýval ve tmě. Pobyty ve tmě, to je několik dnů v absolutní tmě, kdy je člověk ponořen jen sám do sebe. Ve skromné chatičce strávil několik dní a vyprávění o tom, co zažil ve své  mysli, je samo o sobě nesmírně fascinující.

 

Jak tvrdí v knize, on šel na jistotu, ale nabídka pobytů ve tmě je různorodá. Vzala jsem tedy Google a začala googlit…. Měl pravdu.

 

Nabídka je široká a terapie tmou zdá se, nabývá na atraktivitě.

 

Zabýváme se léčením pobytem ve tmě. Zrak, jako dominantní smysl, zabírá ve spoléhání mozkem přes 70%. Pokud máme vyřešit naše osobní problémy, je potřeba se podívat dovnitř nás a tedy „klasický“ zrak vypnout. Terapie tmou je prováděna ve svatyni (chatce), která je absolutně tmavá. Pobyt ve tmě nám tedy pomáhá spojit se více se svým vyšším já, se svým osobním božstvím, které umí vyléčit naše problémy. Při pobytu ve tmě se neléčí příznaky, ale vytrhávají kořeny problémů. (Zdroj: lecba-tmou.cz )

 

Je to pravda, ale těžko si pod tímto pojmem představit něco více konkrétního. Osobní zkušenost Jaroslava Duška je uchvacující a v paměti mi zůstane navždy několik informací mezi které patří to, že se mu naprosto zpomalilo myšlení, vyčistila hlava od myšlenek, najednou poznal to meditační prázdno, vědomí „lenochoda nebo krokodýla“  a že ve tmě po několika dnech přichází příjemný jev, že po probuzení sen zůstává. Nezahlcuje ho světlo, realita, chvat kolem nás, ale sen s vámi ještě nějakou dobu zůstává.

 

Ale abych nezůstávala jen u tmy, jsou to jen dvě kapitoly v této knize, první pobyt a druhý pobyt ve tmě a mezi nimi plynulé myšlenkové pochody autora, které jsou ale trošku jiné, než v jeho předchozí knize Země (recenze ZDE). Jakoby se Jaroslav Dušek zjemnil, už se tolik nerozčiluje nad stavem světa, ale odchází do svého vlastního světa, cestuje, mluví s kameny, a ze svého vnitřního světa  pozoruje okolí. Je to výborný tah, jak v dnešním světě přežít, protože se tím chráníte proti nepříjemným a bolestivým zásahům do duše zvenčí, a zároveň se chováte jinak, tak, že „přesně takhle to vypadá, když má člověk začít měnit svět sám od sebe“. Začít sám od sebe. Zachovává naději, neustále věří v to, že Vesmír má s námi vždy dobré plány, stále intenzivněji nás informuje o svých záměrech a postupně nám vyjevuje cestu, na kterou se máme dát, ale musíme ji vnímat lehce. Jdi za tím, co přichází lehce… Jeho typické motto, které stojí za to si zapamatovat.

 

16825YzF.jpg

 

Knihu pokřtil Tomáš Klus 26. listopadu v divadle Lávka.

 

A vlastně už nějak díky této knize i lépe vnímám ty bubáky okolo nás… Oni nejsou skuteční, my se jim můžeme v rámci možností, které máme, celkem účinně bránit.

 

„Kolik bubáků jsme vytvořili… Miluji fantastické vize o primitivních předcích, kteří dle naší moderní mysli nechápali zákonitosti přírody, a tak stanuli v iracionální hrůze před nepochopitelným běsněním živlů, neboť v podstatě ničemu kloudně nerozuměli. A přitom stavěli pyramidy, tvořily kresby a malby, nad nimiž si lámeme hlavy, vyvinuli písmo, které jsme mnohdy dodnes nerozluštili,  znali překvapivá tajemství akustiky, tavili platinu, Mléčnou dráhu znali jako svůj domov, spolupracovali s rostlinami i se zvířaty… Jak se stalo, že jsme mohli přijmout představu omezených předchůdců? Opravdu k tomu stačilo opakování, omílání nesmyslů, železná košile zvyku?...

 

… Co je to za opakované moudrosti, které nás učí strachu? Tyhle podivné mechanismy, kterým opakovaně nasloucháme, nás demolují. Přitom je nápadné, že v tuhle jedinou chvíli, na téhle planetě, existují všechny druhy počasí, zvířat, plazů, ptáků, hmyzu…

 

…A pouhým „opakováním“, „navykáním“, vzájemnou opětovanou hypnózou si z něj nakonec tvoříme „realitu“, ve které žijeme a trápíme se. A nevíme, co v ní máme dělat…“

 

 

16824MDI.jpg

 

Autorka kniha Pavlína Brzáková

 

Kniha vám nastaví mysl na jakýsi plný záměr, umožňuje vstoupit sám do sebe a poznat své skutečné pohnutky, proč tu na světě jsme.

 

Tvarytmy se mi líbí o moc víc, než předchozí kniha. Jsou svěžejší, lehčí a přitom stále hlubokomyslné. Číst ostatně cokoliv od Jardy Duška je podobné, jako když necháte jeho hlas vejít až do své vlastní duše a hezky něžně a jemně tam přehrabovat myšlenky a pocity a pak je zase stejně opatrně pokládat zpátky. Je to úžasná kniha pro chvíle, kdy řešíte nějaký zásadní životní problém, protože díky pocitu plynutí, toho prolévání života, snáze najdete řešení a hlavně – uvědomíte si svou vlastní cenu. Mě se třeba při čtení této knihy vytříbily činnosti, do kterých budu dál investovat svou energii. A které nechám ladem, protože nemají smysl a negativního z nich je více než pozitivního.

 

Začala jsem tuto knihu číst unavená a bez chuti… a skončila jsem osvěžená a s jasnou myslí: Přesně jsem věděla, co CHCI a budu dělat.

 

A je to už asi dva měsíce, co jsem ji dočetla a musím říci, že energie a směřování stále přetrvává!

 

17193Y2Q.jpg

 

Knihu sepsala jako autorizované vyprávění Jaroslava Duška Pavlína Brzáková

 

Etnoložka, která se zbývá studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala dvě knihy jejich pohádek a příběhů – Goromomo goroló – vyprávění sibiřskejch Evenků (1996) a Jamtana – vyprávění sibiřskejch Něnců (1997). V roce 2000 vyšla její novela Stíny na kupecké stezce a kniha Goromomo goroló – Davnym davno na území Evenckého autonomního okruhu, kterou napsala v ruštině spolu s ruským lovcem Vitalijem Voronovem. Poté nsáledovala mytologie Cesta medvěda (2002), román Dědeček Oge  - Učení sibiřského šamana (2004), obnovené vydání prvních sběrů Až odejdu za horu (2004) a sibiřský cestopis Modřínová duše (2005). V roce 2006 vyšly její příběhy pěti světadílů Co přináší vítr a v roce 2008 volné pokračování románu Dědeček Oge s názvem Dva světy. Je spoluautorkou knih Květa Fialová – štěstí tady a teď (2009) a Květa Fialová – Zákony štěstí (2010). Je také autorkou pohádkových příběhů pro děti Helinda a klekánice (2009). V roce 2012 napsala s Jaroslavem Duškem další knihu, která dostala název Země. Působí jako šéfredaktorka měsíčníku Regenerace.

 

Vydalo nakladatelství Eminent, 2014, www.eminent.cz

Foto: Eminent, foto ze křtu: Kamil Vancoller

 

Renata Petříčková


192NzA.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 13 čtenářů průměrem 4.62 bodů z pěti


Čtěte také:

1.máj : V Praze straší spousta duchů! 
Elysium – blbost s postupným vstřebáváním! 
Osobní kruh bezpečí a „šahací typy“ 
Proč zmizela Jana Svobodová? A kde se zdržela? 
VÁNOCE: Budeme na sebe hodní! A povinně! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
 

Reni ... AwesomeOk

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 23:23
 

Mně směřování pana Duška nikdy k srdci nepřirostlo, ale myšlenky z tohoto článku jsou mi blízké. Z terapie tmou jsem četla snad před 12, i více, lety v Reflexu reportáž a byla jsem z toho vykulená. Já sama bych to asi nedala, ale baví mě číst, jak to tam lidé prožívali. 

 
#136040

post Zaslal: 09.04.2015 10:47

Odpověď na příspěvek #136033
Uživatel: vercini

Asi právě bys takový návrat díky pobytu ve tmě dokázala...
 

No tak snad by to tak bylo, ale znám své návraty z přírody. To jsem taky vždycky strašně nabitá a po hodině v chaosu propadám depce.

 

Hnízdila většinou poslouchám z youtubu. 

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 09:44
 

Holky, pokud některou z Vás zajímá a máte možnost, v 11.00 h. na Čes. roz. 2 : MUDr. Jan Hnízdil. Téma: psychosomatická medicína. .

 

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 09:13

Odpověď na příspěvek #136032
Uživatel:

Ano, je geniální na rodný jazyk, protože výběr slov a...
 

Asi právě bys takový návrat díky pobytu ve tmě dokázala zvládat mnohem lépe..., aspoň i  takhle to chápu.....jiné vnímání všeho po pobytu...

 
#136032

post Zaslal: 09.04.2015 09:05

Odpověď na příspěvek #136030
Uživatel: vercini

Nakopnu Reni!! A potom možná začnu přemýšlet o tom, že se taky...
 

Ano, je geniální na rodný jazyk, protože výběr slov a poskládání... jedinečné.

 

Do tmy chci jít už dávno, otázka peněz. Ale nechci tam jít ani tak kvůli léčbě, jako abych měla konečně klid, TICHO a moct jen tak být. 

Nebojím se, co by to se mnou udělalo, na co bych v sobě přišla a pod. Bojím se, co by se mnou udělal návrat z takového míru do té šílené uspěchané hlučné reality. 

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 09:01

Odpověď na příspěvek #136022
Uživatel: Renata Petříčková

verci, opravdu se nakopni, bude to stát za to. Z mála knih mi vydržela energie...
 

Nakopnu Reni!! A potom možná začnu přemýšlet o tom, že se taky nechám ,,zavřít do tmy"...Wink.., tedy léčit se pobytem ve tmě..

Přesně jak jsi psala minule myslím, čím víc Duška, tím je člověku lépe...!

Nedávno jsem o něm přemýšlela, jak on si hraje se slovy..., abychom se zamýšleli nad tím, co vlastně které slovo znamená....

No tak vem si už jen to jeho jméno...i příjmení...oslava jara a..duše...!, on ani nemůže být jiný...

Poslouchat ho a číst ho mě vždycky nějakým způsobem dojímá a rozněžňuje..zklidňuje..Love it

 
#136029

post Zaslal: 09.04.2015 08:53
 

Úžasný, Duška žeru, dává spoustu k zamyšlení a nikomu nic nenutí. Dá se poslouchat stále dokola, číst stále dokola. Děkuji za tip, musím mít :-)

 

A přiznám se, nevěděla jsem, že Dědečka Oge napsala žena! Pamatuju si, že právě o této knížce mluvil Dušek.

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 08:34
 

Nastotisíckrát děkuju!Ok

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 08:32
 

verci, opravdu se nakopni, bude to stát za to. Z mála knih mi vydržela energie nějak déle, ale tady opravdu řadu dní a jak jsem psala, spoustu věcí jsem si z knihy zapamatovala dodnes. Jasně, tak relita to trochu setře všechno, ale minimálně u toho čtení je člověku krásně a přehodnotí si u toho i svůj vlastní život.

 
Avatar
post Zaslal: 09.04.2015 07:52
 

Obrovské poděkování Renatko, za připomenutí této knihy a nutné nakopnutí mě do mého pozadí!!! Jsem hrozná vostuda OMG, tuto knihu mám od mé vzácné sestry doma již od Vánoc, a doteď  jsem nezačala číst, přitom z předešlé, kterou jsem obdržela také od ní jsem byla tak NADŠENÁ....!! a vřele ji i tady na Popelkách doporučovala...

Snad nikdo na světě nedokáže právě myšlenky Jaroslava Duška doporučit tak trefným a zároveň jemným způsobem, jako právě Ty!!!Ok

Proto Tvůj článek hodnotím nejmíń stovkou hvězdiček!!

Přesně jak píšeš, jak jsi začala číst.... Začala jsem tuto knihu číst unavená a bez chuti…

....tak toto Tvé připomenutí přišlo pro mě v pravý čas!!! Děkuju moc!! Love it

 

 

 

 

 

 

Sobotní příloha

Poslední vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist