Disk z Faistu – Já říkám od středu ven a postupně

V duchu hesla „nikdy neříj nikdy“ a s vědomím, že by klidně mohl mezí vámi být někdo, kdo má z minulého života více vzpomínek, než sám ví, dostanete velký prostor v případě jedné záhady. Přeneseme se do 2. tisíciletí před Kristem a na Krétu. Z této doby a lokality, konkrétně z Mínojského paláce se nám dochovala 15 centimetrů velká, kulatá zvláštnost z pálené hlíny. Od roku 1908, kdy byl disk objeven, se jen dohadujeme a bádáme…

Možná je naše neschopnost rozluštit text i účel této destičky součástí faktu, že toho moc nevíme ani o Mínojské civilizaci.

Třeba byl někdo z vás v minulém životě Mínojcem a vzpomene si na dobu, kdy byl součásti společnosti, která patřila mezi:

Celkem zdatné mořeplavce, kteří se obchodně pohybovali po celém středomoří.

Vyspělé zemědělce, kteří nejenže zpracovávali, ale vyváželi kupříkladu víno a olivy.

Na svazích hor pásli Mínojci ovce, jejichž vlnu dokázali skvěle využít.

Keramičtí mistři uměli vyrábět překrásné nádoby, vázy a jiné věci, které opatřili velice líbivými, realistickými malbami, často s motivy žen.

Právě ženy, měly v Mínojské kultuře totiž vysoké postavení a těšily se úctě a uznání.

Určitě i proto, že centrální postavou Mínojské víry, byla Bohyně matka, Matka země. Kultovním a posvátným zvířetem byl býk.

Při slavnostech, jejichž obrázková podoba se nám zachovala na bohatých, krásných malbách, pravděpodobně muži v rámci oslav býky přeskakovali, nebo šlo o nějakou akrobacii, protože z malby je patrné, že jedna osoba býka drží a druhá chytá artistu.

To ovšem nemůžeme potvrdit, protože to nejzásadnější o zajímavé a vyspělé mínojské kultuře nevíme.

Tušíme jen málo o jejím vzniku a nevíme nic o jejím zániku.

Neznáme důvod, proč náhle kolem roku 1700 před Kristem vzala kultura Míniojců takový spád.

Dohadujeme se o zemětřesení, přírodní katastrofě či napadení kupříkladu ze strany Mykéňanů.

Mínojci ovládali obrovské území a jejich království neměla opevnění.

Království tvořily překrásné velké paláce v Knóssu, Mallii, Faistu a Chanii. Byla to také zřejmě hlavní města. Součástí paláců byly sklady obilí a dalších zemědělských produktů a odtud je královští úředníci přerozdělovali.

Mínojci byli gramotní a uměli psát.

A to je další záhada, která nám tvoří vědomostní díru.

Přestože se jejich lineární písmo dochovalo, doposud nebylo rozluštěno.

Zkuste to:

OBRÁZEK LZE KLIKNUTÍM ZVĚTŠIT

Disk z Faistu je diskem z pálené hlíny o průměru kolem 15 cm.

Po obou jeho stranách jsou do spirály otisknuté znaky.

Neznáme účel, význam, obsah sdělení ani původní místo jeho výroby. Jde ovšem o jedinečný archeologický nález.

Roku 1908 jej učinil italský archeolog Luigi Pernier v paláci ve Faistu na jižním pobřeží Kréty.

Tvoří ho 241 znaků. Opakuje se tu 45 symbolů.

Vzhledem k tomu, že jde o vytlačené znaky, nabízí se, že byly vytvořeny pomocí nějakých razítek, což znamená, že byly užívány často, nebo standardně.

Vědci nejsou za jedno ani směrem, kterým se na disku záznam ocitl.

Převládá názor, že text byl vytvořen ve směru hodinových ručiček a cestou z vně do středu.

Nechám na vás, abyste se na věcičku podívali a popřemýšleli.

Doporučuji ale zaujmout spíše přirozený, než vědecký postoj, protože jakmile na něco začneme nahlížet složitě, často z toho složité teprve vytvoříme.

Já se třeba domnívám, ač vás nechci ovlivňovat, že číst bychom měli naopak od středu ven.

A to čistě proto, že jsem si zkusila vytvořit sama dvě varianty.

A neumím si představit, proč by někdo jednal tak složitě, když spirála, nebo text do spirály na kulatém předmětu, se mnohem lépe maluje, nebo píše od středu ven.

Odpovídá tomu také zakončení textu na disku a linek.

Rovněž si myslím, že linky vznikly až po textu.

Prostě něco napíšete a pak to oddělíte linkou pro přehlednost.

Kolikrát jen jsme tohle dělávali jako děti!

Mám za to, že text nevznikl najednou, ale postupně, klidně z odstupem dnů i týdnů a pisatel cosi zaznamenával, při čemž nutně nemusel vědět, kdy a jakou informací text zakončí.

K tomu mě dovedl celkový vzhled, nepravidelnost a čirá logika.

Zkuste třeba napsat do spirály „v úterý hodně pršelo, ve středu bylo polojasno, ve čtvrtek byla bouřka“ uvidíte.

Někde skončíte a před vámi bude ještě pátek, sobota a neděle, a vy zatím nevíte, jaké počasí bude. Nevíte, jak text bude nakonec dlouhý.

Pokud byste záznam psali z vnějšku dovnitř, strašně byste si to zkomplikovali.

Myslím si, že disk je součástí nějakých záznamů, a že bylo disků víc.

S ohledem na fakt, že disk byl nalezen v paláci ve Faistu, nabízí se buďto nějaký interní soupis, záznam nějaké události, nebo soubor věcí, přidávaných postupně, který měl být potom přenosný.

Tedy si ho někdo měl odnést.

Nebo naopak venku, případně cestou někdo něco zaznamenával a do paláce záznam odevzdal.

Nebo obojí.

Stačí si představit, že by to byl soupis prodaného, nebo nakoupeného zboží, který by zahrnoval časové období.

Pisatel by pak třeba každý den, nebo týden, něco zaznamenal (na to měl razítka se symboly) a vždy by událost odděloval svislou čárou.

Disk je oboustranný a na každé straně je na první pohled vidět, že jde o jiné věci nebo soubor informací, přestože některé symboly se opakují.

Jedna strana začíná (od středu) vodou, nebo čímsi, co by člověk označil spíše jako vodu a druhá květinou.

Každá strana obsahuje 18 políček do spirály a 12 po okraji disku.

Zatímco některé symboly se opakují na obou stranách, jiné jsou výjimečné.

Mám za to, že to, co je na okraji disku po obou stranách, zahrnuje statický delší časový úsek, zatímco spirála nějaký vývoj, postup, nebo čas od – do a je to úsek kratší.

Moc se těším na výsledek všeho přemýšlení, protože podvědomě mám dojem, že to není tak složité, jak se to jeví.

Mě prostě napadá seznam nákup a prodej.

Naživo můžete Disk z Faistu spatřit v archeologickém muzeu v Irakliu na Krétě.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]