Cestou vášně se raději nevydám

Ačkoli mi Renča v pátek svým článkem trošku vypálila rybník, přispívám i tak svou troškou do mlýna. Upozorňuji, že nejsem tolik mírná a shovívavá, ale snad pro Vás i tak můj názor na knihu Cesta vášně bude aspoň trosku přínosný.

Nová kniha Davida Deidy, autora bestselleru Cesta pravého muže, vábí na vyprávění o vášnivé lásce, neobyčejném sexu a o tom, jak otevřít svá srdce. Reálně ale nabízí pod rouškou hledání duchovní cesty spíše velmi detailní pornografii.

Slovo nakladatele

V určité fázi života se můžeme dostat do bodu, kdy přes veškerou snahu jen přešlapujeme na místě a k tomu, abychom se posunuli dopředu, potřebujeme pomoc duchovního mistra. Takový učitel musí být dostatečně radikální, aby nám pomohl překonat hranice vlastního strachu a otevřít „srdce dokořán“. Robert, hlavní postava autobiografického románu Davida Deidy, takovým charismatickým učitelem je. Své nekonvenční a provokativní učení nepředává svým žákům v posvátných prostorách šramů, ale po hospodách, v barech a na divokých večírcích. S brutální otevřeností mluví ke všem, kdo mají odvahu slyšet, o cestě k Bohu prostřednictvím lásky a sexu.

David Deida (*1958)   je americký spisovatel, učitel a duchovní vůdce. Narodil se v Clevelandu v Ohiu jako David Greenberg, ale v literárním světě používá jako přídomek svou přezdívku z dětství Deida. Vystudoval psychobiologii na univerzitě na Floridě, a také neurofyziologii na Kalifornské univerzitě. Zabývá se duchovními aspekty sexuality, spiritualitou v partnerství mezi mužem a ženou, sexuální otevřeností i všeobjímající a bezmeznou láskou. Svou prvotinu o intimních vztazích vydal v roce 1995. Zatím nejúspěšnější je jeho titul Cesta pravého muže.

Hodnocení redakce

Nejsem vhodným čtenářem takových knih o duchovní pouti, které vám nevybíravě vnucují svůj názor jako jediný univerzálně platný. Ráda si dělám závěry sama a chci, aby mi to bylo umožněno. Nebylo. A nejen to…
Měla-li bych přistupovat k danému dílu jako k beletrii, bylo by mé hodnocení jednodušší – kniha mě zkrátka nikterak neoslovila, dostatečně jsem nepodchytila dějovou linku, která se kamsi vytrácí, aniž by byla řádně podchycena a hlavně ukončena (nebo alespoň někam nasměrována). A příliš syrové popisy sexuálních zážitků jednotlivých aktérů také nejsou mým šálkem kávy.
Ovšem mám-li se k textu stavět jako k duchovní literatuře, kterou se snaží být (nebo se tak alespoň prezentuje), pak ve svém hodnocení poněkud selhávám.

Je-li daný text skutečně autobiografií autora, pak je mi ho upřímně líto. Nemohu se zbavit dojmu, že se stal obětí zdařilé manipulace domnělého duchovního vůdce. Možná jsem jen příliš přízemní a nechápu složitost této osvícené bytosti, ale podle popisu v knize mi dotyčný Guru přijde jako absolutní hulvát, neurvalec, sexuální loudil a pěkný prase v jedné osobě. Neustále různými způsoby manipulace (mnohdy velmi podobnými psychickému nátlaku) nabádá jednotlivé aktéry včetně autora samého k veřejné onanii, hromadnému sexu, k intimním hrátkám s druhými za přítomnosti jejich partnerů a podobným aktivitám.

Vrcholem všeho je pak dotlačení autora k rozchodu s jeho dlouholetou životní partnerkou, a to vše ve jménu Lásky.
Nemyslím si, že bych byla přehnaně prudérní, ostatně, samotné explicitní popisy sexuálních radovánek hlavních aktérů nejsou důvodem mého kritického postoje. Ale opravdu mi vadí, že jsou zde podobné praktiky představovány jakožto duchovní cesta k dosažení absolutního štěstí a spokojenosti v současném, ale i posmrtném životě.
S autorem jednoduše nemohu a nechci souhlasit, i kdyby to pro mě mělo znamenat posmrtné bloudění ve věčném chaosu – „Prošukat se k Bohu“ bez ohledu na partnera a místo, totiž není můj styl.

Ukázka z knihy

…Layla otevřela oči a dál se rukama dráždila. Dívala se Zeldě do očí a Zelda se stydlivě usmála. Pak se Paula postupně dívala na každého z nás a přitom se dál rukama přiváděla k rozkoši. Otevírala a zase zavírala pusu, dál tiše opakovala: „do píči“ a „kurva“ a zrychlovala pohyb rukou.
„Jo! Píča. Píča tak veliká jako láska sama“, pronesl Robert a očima přitom nepřestával sledovat Laylu, i když hned nato křikl směrem ke kuchyni: „Paco! Co tam sakra děláš?“
„Hledám něco k jídlu“, ozval se Paco z kuchyně.
„Paco, už jsi někdy viděl nějakou ženu, jak celý svý tělo otevírá láskou?“ volal Robert do kuchyně. „Paula už je tak otevřená, že je velká jako celej vesmír! Paco, tadyhle je ženská, která nám ukazuje svoje srdce a z píči jí září Boží světlo!“…

Katka

[sexy_author_bio]