Čeho se obávají slavní? Toho, čeho my!

Napadlo mě, jak tak pořád diskutujeme kolem paní Bartošové, jak říkáme co by měla a neměla, a co dělat proto, aby byla lepší, pro nás, pro diváky, pro veřejnost...jenom mě tak napadlo, kolik lidí si v té chvíli, když vynáší názor taky uvědomuje, že tihle lidé jsou naprosto stejní, jako jejich sousedka, trafikant, řezník, jako oni sami.

6819OGI.jpg

 

Že jejich chování, reakce, chyby i potřeby, nejsou ničím jiné, než ty stejné věci u miliard lidí na zemi.

Kolik novinářů, kritiků a moralistů z řad těch, kdo se pasou, nebo sepisují doslova vědecké rozbory duší známých lidí, si kdy sáhli do té své?

 

To je pak překvapení, když si zpěvák, herec, politik …třeba sáhne na život, protože je nemocný, protože není šťastný, protože nemá peníze…

 

Jak si mohl dovolit se zpít jako motyka a vyřvávat po ulicích?

Jak to vypadala ta, či ona celebrita?

Co to zkombinovala za modely?

 

Docela bych chtěla vidět onu moudrou kritičku, nebo všeznalého kritika po ránu, po litru vína, když jde do kina, když jde ve tři ráno z baru…

 

To bylo ale jenom na úvod.

Tím končím s vážnou tváří a ani vám ji nechci na dnešek vymodelovat.

Já jsem si jenom chtěla připravit půdu.

Zorat pole před osevem Tongue out

 

Když začaly biografy a televize, lidé přikládali hrdinům z pláten vlastnosti postav, které hráli.

Není divu, že se hercům prvních filmů do záporných rolí nechtělo. Davy před takovým filmovým padouchem prchaly, zděšení starci odhazovaly portmonky a ženy křečovitě držely své ratolesti.

 

Dnes už tak přemýšlí jen jen málokdo, i když ty antipatie vůči záporňákům a platonické lásky k agentům 007 a romatickým krasavcům nám asi přece jen někde v koutku zůstaly.

 

Máme pořád tam někde v koutku mysli vepsáno, že ten, kdo se objevuje v televizi, novinách prostě v médiích, žije něco jiného, že sám je jiný, jinde…

 

A ono ne!

Oni zahýbají jako každý, pijí jako každý, nahatí vypadají jako kde kdo… oni i po nocích brečí, sepisují anonymy a …

…a bojí se!

A dokonce úplně stejných, ne-li mnohem triviálnějších věcí, jako všichni ostatní.

 

No fakt!

Tak například takový neohrožený a tvrdý ochránce nebohých Bruce Willis má v civilu hrůzu ze tmy.

A chlastá.

 

6816MGF.jpg

 

Taky se bojím tmy, bez lampičky bych se zbláznila, ale nejsem Bruce Willis. No jo, ale jsem člověk – ženská.

 

Mohla bych já být Madonna?

Coby ne?

 

6823ZjF.jpg

 

Mrňavá jsem, jsem taky ve Lvu, jenom se holt panicky nebojím bakterií a nemyju se pomalu víc než mýval. Zase ale oblizuju mýdlo, takže...Laughing

 

6817OGY.jpgA která z vás by si sebe uměla představit jako Christinu Ricci?

No jasně proč ne každá druhá?

 

Ovšem, musela by pak nahradit všechny své pokojové květiny třeba plyšáky, protože by z kytek měla panickou hrůzu.

 

Kdo z vás se bojí duchů?

No, hodně lidí.

 

I úchvatný Robbie Williams.

Ten vidí duchy všude! A je z nich strachy zelený.

 

Krásná a dokonalá Jennifer Lopez by zase od vás nevzala sklenku vody a na oběd by k vám přišla s nějakou pokusnou krysou. Pokud z nich ovšem nemá taky tak panickou hrůzu jako z toho, že ji chce někdo otrávit.

 

6818MjF.jpg

 

Obdivuji se Stevenu Spielbergovi.

Kdo by se mu neobdivoval? I můj Tomáš ho má rád.


6822OTd.jpg

 

A možná ho bude mít ještě raději, až si teď přečte, že pan Spielberg, jakkoli umí zrežírovat megasaura, vypadá při pohledu na pavouka stejně zkoprněle, jako zrovna Tom.

 

Už to zkrátím…

 

Napoleon Bonaparte se panicky bál černých koček

Nikola Tesla vždy před jídlem vypočetl objem jídla ( no vida, paní Žehrová, Vomáčková, Stehlíková...a další)

Sokrates se obával uhranutí  

Julius Caesar se nepustil do bitvy, pokud se mu předtím zdály zlé sny

Adolf Hitler měl hrůzu z výšek a v místnostech míval zrcadla, která zvětšovala opticky prostor, protože byl hlaustrofobik jako hrom.

 

A mohla bych pokračovat a našla bych tisíce věcí, které spojují obyčejné lidi s…..

 

   …ostatními obyčejnými lidmi.

 

Všichni jsme totiž v jádru úplně stejní lidé.

Možná pošlu tenhle nebo obdobný článek jako výchovný všem těm, kdo se pasují do rolí píšících soudců a kdo si myslí, že mají právo veřejně odsoudit člověka za to, co při pohledu do zrcadla na tuty najde i sám na sobě.

 

I když pochybuji, že ti, kteří se pohoršují nad něčí slabostí, smutkem, strachem nebo jenom kabelkou se z toho kdy vyléčí Wink

 

P.S. - Určitě by slušelo si tyhle věci uvědomit i těm, kteří se shodou okolností právě vyhřívají na výsluní. Protože upadnout v zapomění a vrátit se tam, kde jsou ti "obyčejní", je stejně snadné, jako přitáhnout na chvíli hledáčky fotoaparátů a kamer.

 

Hezký den!

 

Michaela Kudláčková


 

vizitka Kudláčková



Hodnocení článku

Hodnotilo 5 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Kateřina Hejlová by Fimbul patrně přežila...V Anglii našla upršený ráj 
Kouzelný dědeček 
No, stane se. Hlavně zůstat na živu… 
Offroad – Kolik je ve vás z chlapa, holky? 
Velký obrázkový kvíz pro hračičky 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
 

Hezky jsem si početla , pěkný čánek i s diskuzí)

 Popelkové čtení potřebuji každý den)Love it

 
Avatar
post Zaslal: 06.09.2012 12:42

Odpověď na příspěvek #25358
Uživatel: Tomáš Žebrák

Copak je to za fotky? Jsou někde na netu?   Já se chci taky nabít!
 

poslu ti link ;)

 
Avatar
post Zaslal: 06.09.2012 12:29

Odpověď na příspěvek #25352
Uživatel: gira

No ja z nich na zadek nepadam, ve mne spis tzv.celebrity vzbuzuji litost, prave proto, ze se...
 

Copak je to za fotky? Jsou někde na netu?

 

Já se chci taky nabít!

 
post Zaslal: 06.09.2012 11:20
 

Máš pravdu, Míšo. Jsou to taky jen lidi. Ale mnozí se chovají, jako by z nich fakt, že jsou známí, dělal nadlidi a dovoloval jim porušovat zákony, ať už jen morální nebo i právní. Myslíš, že by běžného Oldu napadlo dělat klíště policajtovi? To napadne jen někoho, kdo je přesvědčen, že jemu to projde, protože jeho mají přece všichni rádi.

Měla jsem ráda Jiřinu Šejbalovou, byla to skvělá herečka. Ani ona ale nebyla dáma, bez skrupulí se nechala vydržovat milenci. Jako herečku ji to ale ani v nejmenším nesnižuje. Možná i proto si herce, zpěváky, režiséry, modelky a mediálně profláknuté lidi na piedestal nestavím. Třeba takový Einstein byl v soukromí naprosto nesnesitelný sobecký despota. Nebýt jeho ženy, tak s teorií relativity přišel někdo jiný, ale nikdy jí nepřiznal ani spoluautorství. On totiž matematiku neuměl, tu uměla jeho první žena.

 
Avatar
post Zaslal: 06.09.2012 08:29
 

No ja z nich na zadek nepadam, ve mne spis tzv.celebrity vzbuzuji litost, prave proto, ze se jejich soukromi tak nechutne probira v mediich. Je to asi takova dan a oni vedi, do ceho jdou... Ale i tak. Myslim, ze to musi byt hrozne stresujici.

Asi do toho projektuju svoji vlastni hruzu z toho, ze bych byla v centru pozornosti, kterou mam uz odmala.. :).

Ale jinak se sklanim pred KAZDYM, kdo neco dovede, at uz je slavnej nebo ne... Filmar nebo malir nebo zpevak, nebo treba zednik... Nedavno jsem se napr. shodou okolnosti dostala k amaterskym fotkam krajin, ktere delal muj nekdejsi kolega z prace, a nasla jsem v nich uplnej zdroj energie. Kdyz je mi smutno, naklikam si je a ony me uplne nabijou :).

 
Avatar
post Zaslal: 06.09.2012 08:16
 

Jelikož se stydím, tak tohle napíšu potichu.

Byla jsem vychovávána v tom, že "slavní" či "bohatí", jsou něco jako polobozi nebo poloďáblové, spíš to druhé, protože k penězům přece poctivou prací nelze přijít. Od dětství tak ve mě rostla podprahová představa, že oni herci, politici a jiní slavní, jsou asi tak o pět hlav větší než já.

Uvědomila jsem si to tehdy, když jsem zjistila, že onen slavný člověk je někdy jen o pár cenťáků větší než já, nebo stejný. Že naživo vypadá líp, sympatičtěji, nebo i hůř - prostě že je jenom člověk. A tak jsem se zbavila jednoho dětstvím naočkovaného předsudku :-)

 
Avatar
post Zaslal: 06.09.2012 06:41
 

Čeho se bojíme asi všichni, je pomluva a zlých lidí.

 
post Zaslal: 06.09.2012 04:36

Odpověď na příspěvek #25343
Uživatel:

Já myslím, že tohle si člověk uvědomí hned, jakmile se s někým...
 

To je pravda....

 

já taky dělám to, že se mi objeví v hlavě obrázek a řeknu si - jejda...a musím se přiznat, že někteří lidi mi sednou a i tím, jak je víc poznávám, jimněkdy  i víc toleruji a omlouvám je a některým ne...

 

na druhou stranu jsem schopná se omluvit a změnit názor...když vidím, že jsem se spletla....není to ostuda, prostě se to stát může....

 

většinou se snažím dívat na věci z obou pohledů, ale je pravda, že stejně na 100% do toho nikdy nevidím...mám jen subjektivní názor....holky, musím souhlasit....

 

PS někdy se mi stalo, že jsme si myslela i o zkoušejícím nebo o výš společenskx postaveným člověku, že je třeba přísný, odměřený atd...a v závěru se ukázalo, jak je vtipný, nad věcí a v pohodě..

 

jinak super článek

 
post Zaslal: 06.09.2012 01:56

Odpověď na příspěvek #25343
Uživatel:

Já myslím, že tohle si člověk uvědomí hned, jakmile se s někým...
 

Ok

 
#25343

post Zaslal: 06.09.2012 01:13
 

Já myslím, že tohle si člověk uvědomí hned, jakmile se s někým takto slavným baví. Soustředíš se na obsah a najednou Ti nepřijde, že se bavíš s celebritou, ale prostě s člověkem. A tohle hodně souvisí s posuzováním jako takovým. Když si o někom, koho dobře osobně neznám, něco myslím, jsou to bud informace zístakné, nebo námi odvozené, na základě našich zkušeností. Dokud někoho neznáme dobře, nevíme jak a co prožívá, prostě nechodíme v jeho botách, víme prd a vždy je to jen sdělení našeho názoru. Je to náš názor, který nic nevypovídá o dané osobě.

Kolikrát se nám běžně stává, že jsme něčeho svědky, máme hned posudek, a pak se dozvíme pozadí a zjistíme, jak jsme se mýlili.

A proto se asi říká "nesuď, ať nejsi souzen".

 

Je to těžké, názory aspoň mě naskakují rychle, ale snažím se fakt nesoudit, nedělat pevné závěry.  

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist