A to jako najust nepůjdeš na hřbitov s umělou hmotou? Tě pomluví, ale....

To jako najust nepůjdeš na hřbitov?

NE!

Nemám ráda hřbitovy. Snad jen ten židovský z nějakého důvodu činí výjimku. Ani rádoby Dušičky na tom nic nezmění. Ten komerční svátek, který je předzvěstí vánočního šílenství. Možná namítnete, že to je o úctě k zemřelým, ale namítnu též – já tam na tom kamenném studeném hřbitově úctu nechci. Ani pro sebe, ani pro ty druhé, kteří jsou již "doma"... Právě z úcty k nim samým.

Nemusím vždycky chodit s davem!

Nechtěla bych, aby moje rodina jednou kupovala plastové svícny, plastové svíčky ani ne z vosku, ale cože to je…z ropy???

Fuj!

 

Plastové věnce, plastové kytky a v lepším případě draze zpeněžené chvojí s pár přírodnimama.

Ne… fakt ne.

 

Tyhle svátky mi přijdou morbidní o to víc, že mnozí je chápou tak, že JE to třeba udělat.

Tohle všechno nakoupit, u toho si postěžovat, jakže je to drahý, a vysypat na hřbitov. Tam to nejspíš zase někdo ukradne, co s tím ovšem bude dělat netuším. Snad si s tím vyzdobí byt nebo zahradu, nebo to v horším případě dalšího roku prodá.

 

Napadlo Vás někdy, proč se vlastně tyhle všechny hmotné důkazy úcty kradou? Nějak se mi nad tím ani nechce přemýšlet…

 

A tak jestli opravdu platí, že světlem svíčky v tyto dny usnadňujeme případnou návštěvu našich zemřelých u nás……tak je nemíním volat na hřbitov.

 

Pro někoho je to tam možná hezké, nostalgické a má to svou romantiku. Pro mě ne… Ten nejdůstojnější chrám by měl mít každý uvnitř sebe. A tam můžu pozvat koho chci.

 

popelky snar

Teď třeba ty, na něž chci vzpomínat.

 

Takže vzít hadříky, leštěnky, prachovky a v případě potřeby i pořádně silné lopaty a vyklízet! Vyklízet ten svůj chrám, za celý rok zašpiněný až běda, aby byl připraven na to přijmout ty nejvzácnější návštěvy.

 

Protože adventní a vánoční čas je časem, kdy je duchovno nejblíže našim duším, bude se takový úklid hodit.

 

Poněvadž se může úplně klidně stát, že kolem Vánoc přijde na návštěvu i naše vlastní duše, my sami… že se najdeme a uvidíme se. Ucítíme se, procítíme se. Věřte mi, že taková návštěva zanechá velmi mnoho dojmů a vzpomínek.

 

A letos jsem kdovíproč měla takový pocit, že do ohně stačí dát jen pokornou vzpomínku.

Že dožadování se čehokoliv už není třeba… že ta duše, je už jinde a já jí už  nepotřebuji ke každodennímu žití.

 

A pro mě ty chviličky vzpomínek na babičku jsou krásné a vnitřně silné.

 

K tomu opravdu nepotřebuju klepat kosu na hřbitově a dojímat se nad prací kameníka.

 

A sousedi že mě pomluví?

 

Ať!

 

Renata

 


192NzA.jpg

 



Hodnocení článku

Hodnotili 3 čtenáři průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Babovřesky nezklamaly! 
Po strništi bos – za mě skvělý zážitek! 
Romské gangy na severu Čech: „Není to k žití“, říkají místní 
VELIKONOČNÍ KVÍZ: Jaké pondělí je dnes a jaké bude úterý? Za správné odpovědi nabízím vejce! 
Z Národní na Národní, „more!“ 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 03.11.2011 00:16

Odpověď na příspěvek #8515
Uživatel: Michaela Kudláčková

A napíšeš mi jí do mejlu? prosím :-)
 

Tak a je to tam. Aspoň jsem to zkusila a doufám, že to nějak pěkně vyleze v mailu. Snad se Ti bude příspěvek líbit a když ano a uznáš ho za vhodný vydání, máš mé svolení :-)

Poslala jsem to na popelkovskou mailovou adresu a jako obsah textu mailu, neb tu, jak jsem již zmiňovala, nemám své dokumenty a navíc tu není ani Word... 

 
Avatar
post Zaslal: 03.11.2011 00:03
 

A to já hřbitovy ráda mám,hlavně ten náš - jsou spojené s mým pozdním dětstvím a raným dospíváním.Strávili jsme na nich s kamarádem, který tam měl pochovanou malou neteř, nejednu chvíli a já doted, když mám splín, na hřbitov zajdu .

Jen mě mrzí, že  se na hřbitov přesunulo nějak moc mých blízkých a vrstevníků...chybí mi.  Cry

 
post Zaslal: 02.11.2011 22:51
 

Jako malou mě maminka často brávala na hřbitov, na hrob babičky. Později jsem si uvědomila, že to bývalo tehdy, když si potřebovala srovnat myšlenky a poradit se. Vždycky mi pak vyprávěla o babičce i o ostatních příbuzných a známých, které jsem neměla možnost poznat. Na Dušičky jsme vždycky vzali několik svíček a zapálili je babičce a ještě několika jiným. Ne proto, aby nás někdo nepomluvil. I když nejsme věřící, bylo v tom jakési spojení s těmi, co odešli. Teď na hřbitov nechodím, je to daleko. Určitě si jednou budu chodit popovídat s maminkou na její hrob, až tady nebude. Možná i o Dušičkách, co já vím...

 
post Zaslal: 02.11.2011 22:49

Odpověď na příspěvek #8504
Uživatel: Nestyda

Možná by se někomu mohla líbit i má vzpomínka na Dům, kde bydlela...
 

A napíšeš mi jí do mejlu? prosím :-)

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 22:16

Odpověď na příspěvek #8512
Uživatel: Eset

Renco, jestli na hrbitov v zivote nevlezes, a nebo tam budes taborit den co den, na mem vztahu k...
 

já děkuju tobě......já bych na ten hřbitov snad i vlezla, ale z nějakýho důvodu NAJUST jindy než na tyhle blbý svátky, jež považuju za příliš niterné a intimní, než abych se s nimi capila na veřejnosti s umělýma kytkama v náručí a svíčkama z ropy v rukou....Embarassed

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 22:10

Odpověď na příspěvek #8510
Uživatel: Renata Petříčková

Eset, a mě fascinuje, jak i přesto, že v tomhle se třeba trošku...
 

Renco, jestli na hrbitov v zivote nevlezes, a nebo tam budes taborit den co den, na mem vztahu k tobe nemuze nic zmenit. Dekuju.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 22:04

Odpověď na příspěvek #8498
Uživatel: Nestyda

Eset a Míšo, jsem v krásných rozpacích. Děkuju Vám. 
 

já si břízu v rámci doučení dočetla.. nádherný!!! Moje!!! v tomhle nemám v čem "rebelovat", cítím to stejně. Právě proto nemusím studené hroby. Já taky radši vrostu do břízy.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 22:02

Odpověď na příspěvek #8492
Uživatel: Eset

Renca je "sestra" Misi, a Ty asi zase moje. A to je pro me velka pocta. Nemam problem s tim,...
 

Eset, a mě fascinuje, jak i přesto, že v tomhle se třeba trošku rozcházíme - i když věřím tomu, že osobně bychom si to mezi čtyřma očima vyhladili do jasné krásy - tak si rozumíme na jiné úrovni....ty víš jaké Wink a já ty kořeny už chvíli nehledám, vstřebávám zjištěné a uvědomělé....a tobě přeji hodně sil! Jsi silná žena a budeš ještě silnější!

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 21:46

Odpověď na příspěvek #8504
Uživatel: Nestyda

Možná by se někomu mohla líbit i má vzpomínka na Dům, kde bydlela...
 

A já bych mohla povykládat, jak moje babička přidala do kynutých knedlíků sádru...Když si na pointu vzpomenu, musím se smát. Babička, táta, máma - hlavní aktéři už nežijí.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 21:46

Odpověď na příspěvek #8500
Uživatel: Michaela Kudláčková

To se dá zařídit, Nestyda by jistě nebyla proti :-))
 

No jo, Miso, jenze problem je v tom, KDY se ja dostanu do CR. To je opravdu ve hvezdach...

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 21:33

Odpověď na příspěvek #8470
Uživatel: O.M.B.

Mně se zdá zbytečné vykřikovat, že když (údajně) všichni...
 

Souhlasím! Jinak já na "své" zemřelé ráda vzpomínám i bez chození na hřbitov, ale ten náš, venkovský, má o Dušičkách svou jedinečnou atmosféru, připomíná mi dětství, leckoho tam potkám... Taky moc nechápu postoj "jdu proti davu, koukejte!" - to jsem měla naposledy v pubertě. Cool

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 20:12

Odpověď na příspěvek #8502
Uživatel: Michaela Kudláčková

To vůbec není zač. Skutečně dlouho jsem nečetla něco tak hlubokýho....
 

Možná by se někomu mohla líbit i má vzpomínka na Dům, kde bydlela babička Tonička... 

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 20:03

Odpověď na příspěvek #8502
Uživatel: Michaela Kudláčková

To vůbec není zač. Skutečně dlouho jsem nečetla něco tak hlubokýho....
 

Tak to sem klíďo šoupni. Bohužel teď okupuju protivínský počítač, ve kterém není word, můj notík zůstal v Praze a tam to mám v texťáku. Nebo to zkopírovat a poslat jako text v mailu, ale to by Ti asi dalo práci s úpravou. 

 
post Zaslal: 02.11.2011 19:48

Odpověď na příspěvek #8498
Uživatel: Nestyda

Eset a Míšo, jsem v krásných rozpacích. Děkuju Vám. 
 

To vůbec není zač. Skutečně dlouho jsem nečetla něco tak hlubokýho. Přemýšlím, jak to vydat i  na Popelkách, protože hodně žen tady to nečetlo a myslím, že je to škoda.Wink

 
post Zaslal: 02.11.2011 19:46

Odpověď na příspěvek #8499
Uživatel: Eset

Nestyda je velmi moudra, hluboka, citliva a krasna duse. Moc bych si prala se s ni nekdy setkat v...
 

To se dá zařídit, Nestyda by jistě nebyla proti :-))

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 19:39

Odpověď na příspěvek #8495
Uživatel: Michaela Kudláčková

Tu břízu, tu mám v hlavě taky pořád. Byla jsem z toho u vytržení
 

Nestyda je velmi moudra, hluboka, citliva a krasna duse. Moc bych si prala se s ni nekdy setkat v realu, nejen pres internet. A s Tebou taky, KudlajdoSmile.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 19:37
 

Eset a Míšo, jsem v krásných rozpacích. Děkuju Vám. Love it

 
post Zaslal: 02.11.2011 19:26

Odpověď na příspěvek #8492
Uživatel: Eset

Renca je "sestra" Misi, a Ty asi zase moje. A to je pro me velka pocta. Nemam problem s tim,...
 

Tu břízu, tu mám v hlavě taky pořád. Byla jsem z toho u vytrženíOk

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 19:23

Odpověď na příspěvek #8440
Uživatel: Nestyda

Hřbitovy miluju, chodím na ně pořád, kamkoli se dostanu. Mé výlety...
 

Renca je "sestra" Misi, a Ty asi zase moje. A to je pro me velka pocta. Nemam problem s tim, jit se projit na hrbitov. Aspon si potvrdim, ze usinas proto, aby ses probudil, umiras, abys zil. Davove akce nesnasim. A Tvuj clanek o brize si pamatuju, byla to jedna z nejkrasnejsich a nejprocitenejsich veci, co jsem kdy na ruznych strankach cetla. Tvuj hrabalovsky ladeny clanek ve mne zanechal -i kdyz to ted zni blbe- opravdu hluboky dojem, smutek a takovou zvlastni radost dohromady.

 
post Zaslal: 02.11.2011 16:48

Odpověď na příspěvek #8478
Uživatel: Jarka999

Také zdravím Míšo. Ten internet,ten si nás najde všude....
 

To ano. Také přeji pěkný večer.Smile

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 15:45
 

Také zdravím Míšo. Ten internet,ten si nás najde všude. Hezký večer. J.Sealed

 
post Zaslal: 02.11.2011 15:07

Odpověď na příspěvek #8475
Uživatel: O.M.B.

Míšo, jaký je zde u nás vztah k mrtvým, je vidět i na...
 

Help  přesně.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:57

Odpověď na příspěvek #8473
Uživatel: Michaela Kudláčková

...já se neurazila Olgo. Jen jsem se bála aby sis to nemyslela.  ...
 

Míšo, jaký je zde u nás vztah k mrtvým, je vidět i na pomníkách padlých za světových válek. Ve Francii jsem neviděla žádný zaplevelený, zakopřivovaný. V každé vesnici je udržována vzpomínka na ty, kteří se nevrátili z těchto válek s úctou projevovanou živými pomalu už sto let.

 
post Zaslal: 02.11.2011 14:46

Odpověď na příspěvek #8472
Uživatel: O.M.B.

Míšo, omlouvám se, urazit jsem tě rozhodně nechtěla. Ale k...
 

...já se neurazila Olgo. Jen jsem se bála aby sis to nemyslela.Love it

 

Vidíš, ono možná by takové představy měly mít ti, kteří kteří tu věc klidně vezmou a znova prodají. Anebo by stačila obyčejná slušnost a morální kodex.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:41

Odpověď na příspěvek #8467
Uživatel: Michaela Kudláčková

A Ty máš Olgo pocit, že bych o tom mluvila jen proto, že to řekl někdo...
 

Míšo, omlouvám se, urazit jsem tě rozhodně nechtěla. Ale k pomníkům, hřbitovům i hrobům mám blízko a od mala mi bylo vštěpováno, proč se mrtvým nesmí nic vzít ani na hrobě ani z hrobu. Tebe děsily různé nemoci, já zas měla horrorové představy, jak si ten mrtvý pro tu věc přijde.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:41

Odpověď na příspěvek #8452
Uživatel: Jarka999

Já také nemám ráda hřbitovy, tedy konkrétně ty u...
 

A další zastávka je Krematorium Strašnice..Smile

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:26

Odpověď na příspěvek #8466
Uživatel: Renata Petříčková

myslím, že je to specifický druh reakce a NEJDE aplikovat na všechny...
 

Mně se zdá zbytečné vykřikovat, že když (údajně) všichni něco slaví, tak JÁ to slavit nebudu! Jde mi o to vykřikování, zdůrazňování toho svého postoje proti davu. Vážně se mi to zdá až směšné. Víte ono i v tom dodržování tradic je nějaká ta magie. Ten dav mířící ke hřbitovu, je v ten den naladěn na stejnou strunu, je v tom sounáležitost, a to bez ohledu na to, zda tam někdo jde jen proto, aby ho kdosi nepomluvil. Myslím, že každý má občas potřebu někam patřit, mezi nějaké společenství, byť by to byli ti, kteří také kdysi někoho ztratili, že není ve ztrátě někoho blízkého sám. Někdo neslaví Vánoce, mnoho lidí ani neví, proč jsou Velikonoce, ale Svátek zemřelých se dotýká nás všech, neboť i my zemřeme. A pokud mi někdo na hrobě něco ukradne a i třeba znovu zpeněží, zamrzí mě to, ale já vím, že boží mlýny melou a on, až to nebude čekat, přijde o víc...  

 
post Zaslal: 02.11.2011 14:10

Odpověď na příspěvek #8457
Uživatel: O.M.B.

Míšo, teď jsi mi vyrazila dech. Opravdu zde papouškuješ hlas lidu,...
 

A Ty máš Olgo pocit, že bych o tom mluvila jen proto, že to řekl někdo jiný? A to mě málo znáš. Tak třeba o těch věncích i několikrát prodaných vím přímo z úst člověka, který tak činil u Ďábličáku.

A dělal si z toho srandu.

A veř, že kdyby byl v tu dobu ještě tyhle věci dělal, byla bych první, kdo by to hlásil.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:01

Odpověď na příspěvek #8462
Uživatel: Stara Blazkova

Já tole taky trochu nechápu. Myslím ten princip zrcadlení....
 

myslím, že je to specifický druh reakce a NEJDE aplikovat na všechny situace v životě. Jen je asi umění rozeznat, kdy to JE tahle reakce a kdy je v pozadí něco jiného - byť třeba únava, vzpomínka z minulosti či cokoliv dalšího...

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 14:00

Odpověď na příspěvek #8460
Uživatel: O.M.B.

Tohle je fakt pro důvěrný pohovor s odborníkem, jak to vlastně s tím...
 

to jo... to jsem jako i schopna pochopit, že ve chvílích kdy reaguju nepřiměřeně za tím něco je - a i přesně vím co. POkud to tedy není prostá a ničemná únava, to sama sebe omlouvám.

Ale je pak docela zábava sledovat ostatní, jak se "prozrazují"...

 
post Zaslal: 02.11.2011 13:54

Odpověď na příspěvek #8460
Uživatel: O.M.B.

Tohle je fakt pro důvěrný pohovor s odborníkem, jak to vlastně s tím...
 

Já tole taky trochu nechápu. Myslím ten princip zrcadlení. Některé věci jsou mi jasné (viz když se zlobím, je mi jasné, že problém mám já, ne ten druhý), ale skutečně se tohle dá aplikovat na všechny situace v životě?

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 13:49

Odpověď na příspěvek #8433
Uživatel: Renata Petříčková

já vím, princip zrcadlení. Znám... ale moc nejsem schopna pochopit,...
 

Tohle je fakt pro důvěrný pohovor s odborníkem, jak to vlastně s tím zlobením apod. je. Ale já se opravdu snažím, abych nezvedala hlas, protože, co když tím na sebe něco, co chci skrýt nabonzuju.Surprised

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 13:44

Odpověď na příspěvek #8448
Uživatel: Michaela Kudláčková

Já Renče rozumím. Ne kvůli mému dětství po hřbitovech, a...
 

Míšo,

teď jsi mi vyrazila dech. Opravdu zde papouškuješ hlas lidu, že babka u hřbitova prodá věnec a večer si pro něj dojde a dá ho znovu do prodeje nebo jsi to viděla? Poznala jsi na vlastní oči, že již jednou prodaný věnec byl znovu v prodeji? Nebo si to myslíš, protože ti to někdo říkal a když ti to říkal, podaly jste na tu babku oznámení? Přece pokud jsem to nezažila nebo někdo z mých blízkých, který se následně snažil o postih dotyčného, nemůžeš to šířit a podsouvat dál, ať tam lidé nic nenosí, že ostatní to hned ukradnou! Ale znám případ zlodějny na hřbitově a hlášení na MÚ.  

A pro ostatní: NIKDO VÁM NENAŔIZUJE V DEN SVÁTKU ZEMŘELÝCH NA HŘBITOV ZAJÍT, opravdu nechápu onu demonstraci JÁ NA HŘBITOV NEJDU!

 
post Zaslal: 02.11.2011 13:41

Odpověď na příspěvek #8452
Uživatel: Jarka999

Já také nemám ráda hřbitovy, tedy konkrétně ty u...
 

A jeje - pěkně vítáme Ok

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 13:39

Odpověď na příspěvek #8441
Uživatel: Nestyda

Zase netuším, co Ti v tom brání. Pokud budeš celý...
 

tak možná k tomu časem dojdu, dřív, než budu opravdu sama na LDNce. Ale pokud k tomu má dojít, bude to ještě nějaká cesta, při které budu holt muset zatím dát na potřeby svého okolí a rodiny. I cesta VEN je cesta. Nechci ji přeskakovat...chci nad tím životem uvažovat.

 
Avatar
#8452
Horor na lince 19

Jarka999
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 02.11.2011 13:23
 

Já také nemám ráda hřbitovy, tedy konkrétně ty u zastávek "Mezi Hřbitovy" a "Vinohradské hřbitovy". Moje "neradost" je omezena na dušičky a další podobné akce spojené s tramvajovou linkou 19. To už z dálky vidím osazenstvo nástupního ostrůvku, s tašek čouhající hrábě a metly, svíčky po kapsách atd... Nic proti tomuto svátku, ale je to nářez. Zpoždění na lince více jak 10 minut není vyjímkou. A nejhorší je, že Ti staří lidé stojí ve frontě u jednějch dveří a postupně jeden za druhým nastupují. Ach, jo, jednou budeme staří všichni. To stojí za zamyšlení. 

 
 

Já Renče rozumím. Ne kvůli mému dětství po hřbitovech, a rozhodně nic proti těm, kdo jsou nastaveni jako Nestyda, která to skutečně bytostně cítí jinak. (.., model klasicky její, je to hluboká duše).

 

Vím přesně o čem mluví Renata.

 

Stačí se rozhlédnout. Co je pietního na vysloveném kupčení právě s Dušičkami? Báby před hřibitovy prodají věnec klidně třikrát, protože si pro ten prodaný večer zas dojdou, neb vědí, že mnozí se celý rok na hřbitov zas nevrátí.

Ani obchodníci nevědí, co by za ty svíčky chtěli. A lidi je koupí, protože, soused to tam bude mít vyšperkovaný.

 

Kolik z lidí, šolichajících hroby myslí skutečně na ono zesnulého a kolik na ty, kterým patří hroby vedlejší?

 

A model "Ježiši voni sou Dušičky já musim na hřbitov" je špatně už od základu.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 12:09

Odpověď na příspěvek #8439
Uživatel: Renata Petříčková

NO tak já jsem fakt divnej morous, protože konkrétně na Silvestra bych si...
 

Zase netuším, co Ti v tom brání. Pokud budeš celý život  jen přemýšlet, co bys ráda udělala, nakonec možná budeš ve světlejších chvílích na LDNce litovat, že jsi nic z toho "svého" neudělala, ale pořád jen pindala, proč to nejde... Proč by to asi nešlo??? 

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 12:07
 

Hřbitovy miluju, chodím na ně pořád, kamkoli se dostanu. Mé výlety po neznámých vesnicích a městech téměř vždy začínají či končí na místním hřbitově. Cítím tam klid a bezpečí, takový "důkaz", že životní cesta i ta sebebolestnější má fyzický konec, že si mé kosti odpočinou - ale nejdřív se pořádně prohřejí v ohni, pokud bude někdo tak laskavý a podpálí pode mnou. 

Sama nestojím o hrob, urnu, či nějaké místo, kam mé pozůstatky, zbyde-li něco, pokud mne tento svět nesežere zaživa, odloží a budou chodit vzpomínat a truchlit. Ne, tohle mám jinak. Já bych nejradši tu břízu, jak jsem kdysi psala... tu louku, pohled na les... 

Já se chodím na hřbitov uklidnit a potěšit. U hrobu, kde leží moji předkové, rozsvítím svíčky, aby si mohli eventuelně něco pěkného číst a viděli na to.

 

Sama nejsem fanda davových akcí a "povinností" určených společností. Sama si dovedu najít vhodné datum, kdy co udělat. To samé mám s Vánoci, dárky nekupuji. Nejen proto, že na ně nemám, ale taky proto, že mi přijde zbytečné kupovat nepotřebné věci... Nerada zbytečné věci také dostávám. Cokoli potřebuji, koupím si to během roku, a to jsou mé osobní "Vánoce". 

Když někdo zmíní Vánoce přede mnou, představím si obývák, teplo, za okny sníh, plné ptačí krmítko slunečnice, zvonky a dorazivší sýkorky ze studenějších krajů, i vrabce s hrdličkami, kteří při hodování odhazují slunečnicové slupky do bílého sněhu pod krmítkem. 

Dále je to procházka do lesa a vůbec do přírody.

Pak pohádky, koledy, svíčky, prskavky... Žádné honění, žádná křeč, jen pohoda, ale i trochu toho smutku, který tam mám vsunutý... Jenže to je smutek, který je víceméně vsugerovaný, neb od malička člověk slýchal, jak je smutné být na Vánoce sám... a i když je člověk obklopen nejbližšími, nejmilovanějšími, tak tam někde uvnitř pořád má kousek pocitu samoty... já asi ten smuek potřebuju, abych si to užila...

 

Pokud tedy člověk chce žít v souladu sám se sebou, je jenom na něm samotném, jak si to nastaví. Nikdo nenutí nikoho, aby to dělal jako sousedé. Každý z nás máme přece vlastní rozum a dokážeme číst ve svých pocitech, abychom si život zařídili tak, aby nás z větší části těšil.

 

Nevím, Renato, na co pořád hudruješ, vždyť o dění ve svém životě rozhoduješ jen a jen Ty. Jsi svobodná duše, tak se nedej svazovat tím, co určuje okolí. 

 

 

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 11:51

Odpověď na příspěvek #8438
Uživatel: rebelka6666

Jee sem rada že nejsem sama kdo takhle rebeluje!!!stejně tak nemám ráda...
 

NO tak já jsem fakt divnej morous, protože konkrétně na Silvestra bych si nejradši sbalila diáře staré a nové, poznámky, články, knihy, prostě svou roční minulost a zavrtala se někde na půdě na pár hodin a jen  tiše bilancovala...Love it

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 11:21
 

Jee sem rada že nejsem sama kdo takhle rebeluje!!!Smart evilstejně tak nemám ráda silvestr...proč se zbořit  31.12 když se můžu zbořit kdykoli jindy třeba dneskaChampagne

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 10:07

Odpověď na příspěvek #8429
Uživatel: rebelka6666

Před lety mi zemřel tatínek a dodnes mi moc chybí,vzpomínám na něj...
 

tak... to je další věc.

Vzpomenout si jeden den v roce na povel...

já s nimi jsem vlastně pořád, cítím je, mám je v sobě jako ty kořeny. Přijde mi to tak lepší.

Stejně jako Vánoce, mít se rádi jeden den v roce na povel? Taky rebeluju!!!!

jsem hroznej rebel Smart evil

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 10:05

Odpověď na příspěvek #8428
Uživatel: O.M.B.

Rozumím. ale někde jsem četla, že když mně něco na jiném vadí,...
 

já vím, princip zrcadlení. Znám... ale moc nejsem schopna pochopit, potřebovala bych někoho, kdo by mi to uměl fakt polopaticky pro blbý vysvětlit. Ale jo, dobrá připomínka... co mi na tom vadí....cinkrlátka a faleš kolem těch, co už jsou "doma"? Jsem tedy plna cinkrlátek a falše k nim? Asi jo,... svým způsobem rebeluju proti zažité morálce? Proč? Protože se vlastně bojím smrti a ignoruju její oslavu? Asi z toho hmotného hlediska ano - realita smrti, pozůstalost a tohle není vůbec příjemné, ale tam někde uvnitř to vnímám hladce, duše odejde, no a... přišla,odejde...a já se na ten svůj odchod svým způsobem taky těším. Já fakt v tuhle chvíli netuším, co by mi tenhle můj postoj mělo zrcadlit, ale dovelda jsi mě na dobrou myšlenku, budu nad tím uvažovat. Jen tak to určitě není....

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 09:36
 

Před lety mi zemřel tatínek a dodnes mi moc chybí,vzpomínám na něj den co den a úctu k mrtvým jistě mám,ale chodit na hřbitov na povel? to se mi příčí...Jsme narozená v Panně ale ascendent Vodnář a zřejmě proto nesnáším plánované akce a když všichni dělají totéž tak já zrovna nemusím....Doma zapálím svíčky a víc než na hřbitově cítím přítomnost dušiček  doma v tichu a teple.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 09:35

Odpověď na příspěvek #8426
Uživatel: Renata Petříčková

Kdo to na hřbitově vnímá duchovně a s úctou - a  opravdu si...
 

Rozumím. ale někde jsem četla, že když mně něco na jiném vadí, mám se zamyslet nad sebou. Prý to ukazuje, že jsem uvnitř stejná a jen mi to ten, na kom mi to vadí, předvádí. Prý je to stejné s křikem na někoho, vlastně křičím na sebe, zlobím se na někoho pro něco, zlobím se na sebe... Tohle umí vysvětlit psycholog. Kdysi mi vadila i komercionalizace svátků, teď si jí nevšímám.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 08:32

Odpověď na příspěvek #8421
Uživatel: O.M.B.

Jestliže OPRAVDU nepotřebuješ klepat kosu na hřbitově a dojímat se nad...
 

Kdo to na hřbitově vnímá duchovně a s úctou - a  opravdu si připomíná své kořeny - ano, to beru. Jako někdo kdo rád maso, někdo zeleninu...

Vadí mi jen ti, o nichž píšu - nakoupí kýče, přičemž do světa hlásají, jak to bylo DRAHÝ - vysypou to na hřbitov a mají čárku! To mi vadí! Vadí mi ta komercializace.

A je mi úplně jedno, že někdo tohle slaví v sobě, někdo u kamene a svíčky. Článek není mířen na ty, kdož to vnímají jako ty, ale na ty, kdož to vnímají třeba jako já a mají z toho špatné svědomí. Aby neměli...Smile

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 07:52

Odpověď na příspěvek #8419
Uživatel: Renata Petříčková

 díky Míšo. Jsem se trochu dala všanc a je to...
 

Jestliže OPRAVDU nepotřebuješ klepat kosu na hřbitově a dojímat se nad prací kameníka, nechápu, proč to vykřikuješ do světa, vždyť je to tvé vnitřní rozhodnutí. Aby všichni slyšeli, že právě ty s mečem plamenným povedeš dav proti po staletí udržované tradici? Nebo obhajuješ nechuť jít na hřbitov? Nikdy tě nenapadlo, že živí jdou na hřbitov pozdravit své mrtvé třeba jen proto, aby si připomněli, že k někomu patřili, že mají kořeny, že jim vděčí za dar života? Že právě  tohle je hmatatelné vědomí, že jsme smrtelní a Svátek mrtvých je zastávkou ve spirále života? Ano, tu zastávku máme udělat, protože je potřebná právě  pro nás samotné! A kdo tam jde  z důvodu, aby ho někdo nepomluvil, tak je to o něm, nikoliv o pomlouvači!

Ano, na mrtvé můžeme vzpomínat s láskou kdekoliv a kdykoliv, ale "pomni, abys den sváteční světil" a tradice mají  hluboký smysl duchovní, jejich komercionalizaci podlehne jen slabý.

Mně tohle vykřikování proti dodržování tradic připadá jako výsměch těm, kteří je s úctou dodržují.

 
Avatar
post Zaslal: 02.11.2011 06:43

Odpověď na příspěvek #8412
Uživatel: Michaela Kudláčková

Renčo, nejsi moje ségra? Mě na hřbitov nedotaneš od dětství a mám...
 

Love it

 díky Míšo.

Jsem se trochu dala všanc a je to nekonvenční názor, já vím...

 
 

Renčo, nejsi moje ségra? Mě na hřbitov nedotaneš od dětství a mám stejný názor jako Ty.

Dík za článek, který je upřímný a mě osobně hodně blízký. 

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist