Velikonoce: Jak koho odrovnat, aby byl klid?

SVÁTEČNÍ PŘÍLOHA

Velikonoce s sebou poslední dobou nesou i jiná rizika než je zrovna cena vajec nebo síla úderu podnapilých koledníků. Myslím především velikonoční prázdniny. Za nás bylo volno maximálně v pondělí. Kdežto posledních pár let mění rodiče barvu v obličeji nad svými dětmi stylově již od zeleného čtvrtka. 

I proto jsem se rozhodla zavést novou tradici a milá dítka po dlouhé zimě umrtvit našimi krásnými památkami a ubezdušit historií.

Už loni je Karlštejn vykrvil víc než vstupné mou peněženku.

A letos padl los na Konopiště.

Mám to sice trochu z ruky, ale když se správně zvolí trasa…..

Jela jsem podle GPS.

Kdo používá, nemusím nic vysvětlovat. Kdo nezná, nevěřil by. Když jsem se po téměř třech hodinách vyloupla jak zmatený Yetti z lesů a zahlédla vížky konopišťské, zježila se mi srst blahem.

Jestli jsme tři týdny běhali venku šortkách, musela příroda ukázat smysl pro humor  právě  tento den.

7°C se ukázalo být jen omylem teploměru, který o dva stupně vylepšoval realitu.

Pro zpestření sem tam zapršelo, tu zadul větřík.

Medvědí bratři si ani neškrtli.

Zkrátka to ti večerníčkoví srabi ač v medvědím kožichu vzdali a rozhodli se pro tento den do hradního výběhu nevylejzat.

Čest zvířeně zachránili pávi.

Jaro a neúprosná lavina hormonů s ním spojená je nutila frajeřit se a natřásat okaté vlečky bez ohledu na počasí a četnost či hlučnost čumilů.

kliknutím obrázek zvětšíte

Páv se ukázal být takovým playboyem, že kromě pávic strhl pozornost veškerého potěru při prohlídce.

Děti tak v každém salonu, bez ohledu na vytříbený  vkus rodiny D´Este při rekonstrukci a vybavování interiérů, běžely nejprve k oknu, aby zjistily, jestli to toho ptáka ještě nepřestalo bavit.

Nepřestalo.

Po prohlídce jsme zjistili, že venku je kupodivu větší teplo než uvnitř.

Ani tak nesdílely děti mé nadšení pro zámecký park.

Kyselé ksichty přestaly házet jen za příslib párku v rohlíku z kiosku na parkovišti. 

I tak si neodpustily několik verbálních invektiv ohledně mé soudnosti a mateřské způsobilosti. Nezbylo mi, než rozklížit odboj vyhlášením pravidel, že párky koupím jen dva, ačkoliv jsou hladoví všichni tři. A aby se nenudili, jména vítězů v chování vyhlásím pochopitelně až v cíli.

kliknutím obrázek zvětšíte

Nakonec rozklížili oni mne.

Ačkoliv jsem měla o adeptu na celodenní půst před cílem jasno, dostal mne hlavní rarach prohlášením: „Maminko, děkuju, že jsi nás sem vzala. Bylo to tak krásné…“

Vypadal přitom jak Kája Mařík a nebýt kopýtka, přísahám, že jsem nad jeho kšticí zahlédla svatozář.

I přesto se hot dog ukázal být darem poněkud danajským.

Naštěstí si ti dva starší nakonec vybrali něco jiného. Hot dog se zbylým obsahem žaludku odložil v konopišťských lesích tedy jen junior.

Prohlásil, že už je mu fajn a nasáčkoval se do auta jakoby nic.

Jsem ten typ, co nedokáže jet jen tak z bodu A do bodu B, aniž by mezitím neomrkl ještě Céčko a nepokochal se u Déčka.

Jedna taková hodně ostrá zatáčka, co vynášela, mi poskytla nádherný výhled na sázavský klášter.

Musela jsem zastavit .

Krátká procházka, zdálo se, prospěla i synkovi, který  při další cestě už vesele tláskal zbytek müsli sušenky, kterou našel pod sedačkou.

Poslední zastávkou měly být Žleby.

Impozantní stavba, kterou nejde minout bez zastávky. Ačkoliv teploměr spadl o další stupeň níž k nule, nadchl nás zámek všechny do jednoho. K odjezdu nás nakonec donutilo kňourání synka, že ho zase bolí bříško a já musela uznat, že když už nejsem skřehlou rukou schopná ani vyťukat jednoduchou smsku, je čas na návrat.

Juniora müsli tyčinka opustila kousek od Hradce, kde fakt nebylo, kde zastavit a tak jsem mu alespoň poradila, ať zvrací do čepice.

Potvrzuji, že pozitivní vliv tradice odrovnat rodinu na velikonoční prázdniny prostřednictvím výletu za pamětihodnostmi byl potvrzen.

Poté, co jsem vyderatizovala ohozené auto, sedačku a oblečení, jsem musela odložit do popelnice mé vrcholné kuchařské dílo:velikonoční mazanec, který měl sloužit jako svačinka, ale syn ho měl příliš blízko u sebe.

Potvrzuji, že vykrvená jsem.

Lahev vína a kus syrového hovězího v podobě tataráku sice obnovil základní tělesné funkce, ale slibuji, že pokud někdo pode mnou zítra třeba podpálí gauč, neopustím ho.

Tudíž náš výlet vedl ke zjištění, že, prázdniny jsou pro mne tímto zážitkem snesitelným volnem, protože i potomek s mačetou či sychrhajskou v uchu je pro mne jen přirozeně zvídavým dítětem.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]