Televizní anarchie

Že je prezident Zeman sporná figura našeho národa, o tom asi nebudeme polemizovat. A že je sprosťák, to je fakt. Když si Miloš pustil pusu na špacír, mělo to takovou kadenci, že každý pojal přesvědčení, že se k tomu musí nějakým způsobem vyjádřit a postavit. 

Když jsem přišla z rodičáku, též se můj slovník blížil čtvrté cenové.

Jenomže ulevit si doma nad bramboračkou je holt něco jiného, než si ulevit v celostátním vysílání. Samozřejmě se vyjádřila i rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ježto byla hned po prezidentovi volána k zodpovědnosti.

Ani se nedivím jejímu nemastnému neslanému konání, protože jediným nástrojem je jí v takovém případě pokuta.

Jenomže tu by zasloužil především Miloš a ne ti, kteří jeho hře na tatíčka Masaryka v Lánech posloužili jaksi z rozkazu.

Nicméně mne tento bezzubý akt orgánu, jež má činit dohled nad televizí, která nám dnes a denně vstupuje do života a vyplňuje jeho významnou část, donutil podívat se mu pod pokličku trochu víc.

Sledování televize totiž vede ještě k myšlence, že již propukla naprostá anarchie a vymývání mozků pomocí televizního vysílání je snad zakotveno v zákoně. Pracující člověk náhle upoután na lůžko v dosahu televizního ovladače pak jen nestačí kroutit ochořelou krční páteří, co všechno je možné natočit a kupodivu i odvysílat během dne.

Oproti tomu je nuda na dvaceti kanálech po osmé večer úplný čajíček.

Hledáte li kvalitní zábavu podobnou silvestrům s Bohdalkou a Menšíkem, koukněte se na stránky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

I přes četné a celkem logické dotazy čtenářů je radě fakt jedno, zda moderátor, byť hlavního zpravodajství, používá češtinu nebo mluví jako tatar.

Mimochodem ta čeština není zákonem zakotvená, klidně to může být v maďarštině, když jim to zajistí sledovanost. Chápu, že hovorové a slangové výrazy nemohou být postaveny mimo zákon stejně jako krádež kanálu, ale že jsou radě až takhle šumák, to jsem nevěděla.

Měla jsem za to, že alespoň ve vzdělávacích pořadech, například pro děti nebo během zpravodajství a reportáží žádajících určitou úroveň, snad někdo bdí nad výrazivem moderátora. Možná maminka, ale rada rozhodně ne.

Ale když jsme u těch vzdělávacích pořadů…

Mé děti mají zakázáno sledování více než malého množství pořadů na tzv. Déčku, jelikož jsem při jejich sledování měla nutkání zbít dramaturga, scénáristu i prodejce televizí a poslat na kompetentní místa vážný dotaz, zda tohle bylo míněno vážně a zda je to vysílání pro děti, nesvéprávné delikventy nebo součást trestu pro doživotně odsouzené.

Kompetentní místo je v tomto případě jen docent Chocholoušek, protože rada se distancuje od posuzování úrovně pořadů či jejich kvality jako takové. Natož zjišťovat, zda sledováním pořadu zblbnete, zmoudříte nebo z vás vyroste úspěšný masový vrah.

Zkrátka a dobře, pokud vyhodnotíte čas strávený sledováním televize jako ztracený, ztratili jste si ho sami a sami si ho zase najděte.

I přes všechen marasmus čas od času proběhne médii zpráva, jak ta či ona konkurenční stanice dostala mastnou pokutu. Pravda, nekřičí to moc nahlas. Většinou má máslo na hlavě každý a říká se, že nejvíc křičí, od koho to fičí.

A to je také sranda.

Například skupina CET21,která provozuje televizi NOVA a přidružené programy, překvapila. Zrovna nedávno jsem zaregistrovala, že dostali několik set tisíc za nevhodně rozčtvrcenou mrtvolu v nevhodném čase.

Vzhledem k tomu, že všechny stanice této party postavily vysílání na krimi seriálech od rána do večera, není se co divit, že těch pokut je za poslední roky víc. Tu a tam zkrátka unikne nějaký díl, kde to holt není způsobně otrávená bábinka, ale pěkně realistická saďárna v barvě a v detailech.

I přesto je pokut za násilí a nevhodný obsah jen polovina. Druhá půle je za reklamu. Dlouhou, špatně umístěnou nebo neoznačenou.

Česká televize má mrtvolky pěkně pod kontrolou.

Až na světlé výjimky jsou všechny pokuty za reklamu. Trochu to vysvětluje, proč všechny povedené zahraniční seriály a filmy běží na nemožných programech v nemožnou dobu a nejlépe ve všední den, aby je nikdo nemohl vidět.

Prima FTV jede jak přes kopírák.

Občas uteče nějaká mrtvola kriminalistovi z lopaty, ale jinak šéfinspektor Barnaby vyvraždil Midsummer distingovaně, jak velí britská tradice.

Oproti tomu kontruje zpráva naprosto čerstvá, že slovenský protějšek naší rady udělil jedné televizi pokutu za oblíbenou komedii Srdečný pozdrav ze zeměkoule. Byla totiž chybně označena jako nevhodná pro děti do sedmi a ony by na ní neměly koukat děti do dvanácti let.

No teda….

Takže si to shrňme.

Zpravodajskou relaci si můžete vyslechnout klidně v čínštině s obsahem slangových výrazů kantonského nářečí. V dětském vysílání mohou běhat klidně mutanti, zombíci, ale jen dokud z nich nevypadnou střeva.

Jo a je úplně jedno, že vaše celkem zdravě se rozvíjející dítě začne po pravidelném sledování některých pořadů opět šišlat nebo nepozná žížalu Jůlii od transformera.

Nad tím dohlíží totiž zákon, který nikdo nezná a rodič.

Když se tak pomalu a zákeřně do našich domácností plíží největší a nejdražší svátky roku, počíná mne iritovat nejen všudypřítomný Santa, ale i nekonečná, hlučná reklama v dětských pořadech, která jen dokresluje jejich nízkou úroveň.

A tak mne napadá, že zatímco děti budou smolit dopis Ježíškovi, napíši nějaký seznam přání též. Ale pošlu ho Radě pro rozhlasové vysílání.

Možná jim k tomu přibalím i kabel od televize.

Beztak bych ho překousla vzteky, až mi dají na Štedrý den do Popelky dvacet reklam na jogurt, pemprsky a dluhy z Providentu.

Ale jo, chápu.

Každý máme právo volby, prostě tu bednu vypnout. A asi to bude jediné rozumné, co nám zbývá.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]