Reportáž: Když košík, tak Velký. A proč?

Moje dcera Miška je maniakální a zcela se vymyká trendu této doby. Zatímco totiž 99,9% populace napříč věkovými kategoriemi lepí na své schránky obřími písmeny, „nevhazovat letáky“ a nejraději by k tomu ještě umístili hnízdo afrických včel, ona se na každý těší. Ona miluje letáky.

 

S obrovskou chutí, pílí a nadšením si v nich listuje, kroužkuje a přímo si v nich lebedí. Jsem za to, že by byla nadšená i z letáku prodejce pánských suspenzorů, psaného esperantem. Jistě by ho alespoň nadšeně prolistovala. Celá rodina jí za tuto, vskutku neobyčejnou zálibu miluje, jako nějaké podivné zvířátko a celá rodina se diví.

 

Taky se divím a k letákům mám stejně vřelý vztah, jako ti, kdo mají potřebu zavést do schránky pro tento mnoho voltů.

 

Až na jeden.

 

Přišlo to v době, kdy jsem byla nemocná, což nebývám, takže asi osud, a před třemi lety jsem lapla bacila.

 

Upoutána 48 hodin na lůžko a po té, co jsem z TV programu dostávala už osypky, dopadl mi do postele Velký košík.

 

On to není tak docela leták, je to vlastně klasický katalog.

 

První mě udivilo, že je tlustý a vzpomněla jsem si na Neckermanna, což už dávno není pravda.

 

Záhy jsem se pak musela usmívat sama sobě, při pomyšlení na malou Míšu (je větší, než já, ale prostě je to malá Míša), protože tohle jsem prolistovala se zájmem a …

 

...kroužkovala jsem!

 

Navíc, nezůstala jsem u kroužků, ale fakt jsem se rozhodla, že zakoupím nabízené úchvatné pítko pro ptáčky, síťku s magnety proti komárům a samolepky nad dřez.

 

Shořela jsem ale na své schopnosti vyplnit objednávací kupón.

 

Myslela jsem, že neumím jen vyplnit formulář na přídavky na děti, což jsem před lety vzdala už na první z asi osmi stran, leč u Košíku to bylo stejné. Našla jsem tam ale číslo telefonu.

 

No co, tak mě budou mít za trubici, ale zkusím to.

 

Ochota sama byla ta slečna, co to vzala. Nejenže to se mnou probrala, ale navíc byla moc fajn.

 

Pítko neměli. Vyprodalo se.

 

Ostatní jsem obdržela a myslím, že jsem vám o tom v jedné z ranních káv i okamžitě napsala.

 

Od té doby mám Košíkový rituál, a jakmile mi přistane ve schránce, beru večer koláč, mlíko a fixu.

 

A kroužkuji.

 

Pak zavolám a objednám.

 

Potud to vlastně není ani moc zajímavé, ale já se onehdá nad Velkým košíkem a nabídkou dekorací do zahrady a bytu i hluboce zamyslela.

 

Napadlo mě totiž, že vlastně neznám tady u nás vysloveně takovýto papírový klasický katalog, takhle tlustý, a aby tam bylo pomalu všechno, než tento.

 

Prostě to asi všichni vzdali, protože teď je doba e-shopů, kde to jde všechno přes net.

 

(No jo, ale když chci u toho ležet v posteli…)

 

Napadla mě fůra otázek.

 

  • Například jak to, že tihle to nevzdali a pořád vytrvale tisknou tak, jako dřív.
  • A odkud je vlastně to zboží?
  • A kolik lidí musí ta firma zaměstnávat navíc, když to chce prostě klasickou tiskovou grafiku?
  • A vyplatí se jim to, když katalogy už vlastně nefrčí?

 

Mnozí jistě Velký košík znají a já si řekla, že by třeba nebyl nezajímavý takový rozhovor, reportáž, podívat se, jak se to dělá, zeptat se, jak to vzniklo… jednoduše, co je za Velkým košíkem, že funguje.

 

Připravena, že to vezme nějaký Číňan, jsem zvedla telefon.

 

Čeština, paráda!

 

Velký košík mluví česky, přívětivě a ochotně mě přijal.

 

Hnízdí v centru Prahy nedaleko „Haveláku“, v krásném domě s pavlačemi a přenádhernými stropy. Něco pro mě, vždyť víte…

 

Myslím, že rozhovor, který jsem absolvovala s majitelem firmy a marketérem, bude zajímat i vás.

 

A mám za to, že bude přínosné se i podívat, jak se dělají fotografie do katalogu, protože mluvíme o poctivém focení, o stínítkách, ateliéru, fotografech…

 

Mluvíme o celém týmu lidí a není jich málo.

 

Možná vás pobaví pánská a dámská kancelář, což mě přišlo fakt efektivní.

 

Řekla bych, že zaujme i Košíkový příběh.

 

A rozhodně myslím, že trochu překvapí i původ nabízeného tovaru.

Žádná Čína, milé Popelky!

 


Po mé levé ruce usedl marketér, pan Miroslav a po mé pravé ruce pan majitel a zakladatel, Petr. Přesněji Peter. (u vás je to na fotce opačně, logicky)

 

Obrázky lze kliknutím zvětšit

 

26734OGI.jpg

 

Řekněte mi, to jste se prostě jednou ráno probudil a jako elév si řekl, založím zásilkový obchod s papírovým katalogem, protože mám vizi?

 

(Peter): Ale vůbec ne. Já jsem v roce 1979 odešel jako ten elév do Německa, protože jsem měl tehdy vlastně tři možnosti. Přizpůsobit se době a tomu všemu, co tu bylo, nebo se stát Komunistou, nebo vzít manželku a odejít. Zvolil jsem tu možnost třetí.

 

Uměl jste německy, nebo vaše paní?

 

Uměl jsem částečně, ale i písmem, protože já se vlastně rozhodl už na vojně, kde jsem byl jako absolvent jeden rok a ten jsem věnoval studiu němčiny, připraven pak odejít.

 

Takže jste měl výhodu…

 

No nejen to, opravdu tam ocenili, že umím i německy psát, ale musím říci, že …, a bylo to jistě dobou, dostalo se nám skutečně velmi přátelského přijetí, nikdo na nás nenahlížel jako na přistěhovalce, všichni ochotně pomáhali, skutečně velmi milé přijetí. Záhy jsem založil firmu, ve které jsem zaučil syna.

 

To je chytré…

 

To je v Německu hlavně normální, oni mají jiný systém vzdělávaní. Mají prakticky intenzívní praxe, takže člověk v rámci studia, už vlastně poznává a to velice podrobně a ze všech úhlů firmu a obor, ve kterém bude pracovat. Tam se vyvíjí pak a roste, až je z něho mistr a tak dále.

 

Co to bylo za firmu, kterou jste založil?

 

Zabývala se hudebními nosiči, CD. Tento obor však pomalu upadal a upadá již všude, takže se postupně stávalo podnikání dost náročné, ale pak přišel obrat tady a já se vrátil do vlasti.

 

Jak dlouho jste v Německu žil?

 

Dvacet let.

 

Čili vy jste vlastně využil ty nabyté zkušenosti pak tady?

 

Ano, ještě jsem chvíli setrval u těch hudebních nosičů, ale cítil, jsem, že to chce změnu.

 

A byl Velký košík. Lze říci, že jste všechny ty zkušenosti zužitkoval, při zakládání Košíku?

 

Ano, bezesporu a nejen kontakty. Jezdím tam na veletrhy, nejčastěji do Frankfurtu, což jsou tak obrovské haly o několika patrech, že to jsou třeba tři fotbalové hřiště v každém patře a všechno nabité zbožím, prodejci a firmami…

 

Teď jste mě zarazil…to je německé zboží?

 

Ano, je to zboží určené pro německý trh. A díky tomu, že máme ony kontakty, že umím jazyk, že jezdím na ty veletrhy, odkud pokaždé dovezu nějaký nový obchodní kontakt, nové zboží, dostává se i do našeho katalogu.

 

No a jak z toho obrovského množství, které popisujete, vlastně vybíráte?

 

Těžko. Kolikrát musím jen sám přemýšlet, co by tak asi lidé tady chtěli, co by je zajímalo, co by objednali…

 

To mě napadá… že bychom někdy mohli udělat tady na Popelkách průzkum trhu, třeba by vám to příště pomohlo. Třeba by holky mohly vzít katalog, prolistovat a napsat, co nenašly, co by tam rády měly…

 

Vidíte, to by rozhodně mohly. Kupříkladu teď máme možnosti v takových překrásných, skleněných dekoracích, ale nevíme, co z toho by lidi zajímalo nejvíce … jinak katalog rádi zašleme ihned, jak si o něj požádají.

 

Sem s ním … jsem upřímně tedy překvapená, že to jsou věci německé. To jsem nečekala a je mi to sympatické. Tady se obecně nadává na Němce, ale když má člověk, Čech volit výrobek, hrábne po německém, protože ať je to jak chce, má někde zakódováno, že to bude kvalitní. To vám nepodkuřuji, to si fakt myslím.

 

Ano já si to také myslím, a taky myslím, že nejen v Německu, ale všude, kde myšlení lidí, a to jak obchodní, tak i obecné nepokřivila totalita, se obchoduje a vůbec komunikuje jinak.

 

Jak, jinak?

 

No, Češi se musí naučit dělat to, co říkají. Vidím to na kontaktech tady. Snažím se dohodnout, a onen člověk něco říká, něco jiného si myslí, a něco naprosto jiného pak nakonec udělá. Nemyslím, že za to můžeme… může za to ta minulá doba. A bude to ještě dlouho trvat.

 

Ale Německo, přece taky bylo před tím částečně „rudé“.

 

Ano, vždyť taky dodnes tím zásadním tahounem tam, jsou lidé, kteří byli i dříve Němci západními.

 

Aha… asi vím, jak to myslíte… a co tedy ten katalog pro holky?

 

Samozřejmě… tady na tomto ODKAZU si mohou požádat o katalog a mají ho, než řeknou „borůvkový koláč“.

 

Díky…Zeptám se teď tady vás, Mirku ... je něco, co se úplně nejvíc prodává?

 

Ano, dráčci… všechny tihle dráčci, co se každý tváří jinak, to je aktuálně velký hit.

 

26724OWI.jpg

 

Jéé, já myslela, že pan majitel má nějaký zvláštní vztah k drakům, proto že jsou tady všude a on je to tovar… napadlo mě to, když jsem sem vešla, že se budu muset podívat, abych si na nějakého i nesedla a proletělo mi hlavou, jestli není vedení firmy ve znamení draka.

 

(Peter)… no možná já snad i dokonce ano, když tak nad tím přemýšlím, ale ten důvod přítomnosti dráčků to není.

 

Hmmmm … koukám a opice ani jedna …

 

26725YTc.jpg

 

(Mirek) Opice jsou v katalogu…

 

Tak to je v pořádku. A ještě se zeptám, proč to neděláte, jako jiní? Proč katalog papírový klasický? V čem je to pro vás jiné? A vyplatí se to?

 

(Mirek) Protože chceme, aby to své dostala ta procenta lidí, kteří si zvykli na původní, klasickou formu, chceme jít cestou fyzické, hmatatelné možnosti, právě proto, že všechno je dnes už virtuální. Chceme být takový ostrůvek toho, má, chcete-li více skutečnou podobu.

 

Ano, je to jiné v tom, že to zahrnuje mnohem více pracovních sil, protože tvořit papírový katalog je logicky úplně jiné, než pracovat jen s virtuálním prostředím. Ale nás to taky baví, baví nás to dělat takto, děláme to poctivě a vyplácí se to. Dost možná i proto, že se na to všichni vykašlali, když došli k přesvědčení, že se to nevyplatí. No, opak je teď pravdou.

 

Navíc, a to si myslím, že je hodně důležité … v dnešní době se pomalu vytrácí termín „věrný zákazník“… nákupy přes internet jsou anonymní, virtuální prostředí je neosobní a člověk za pár dnů neví, kde co nakoupil.

 

Cesta, kterou my jsme se vydali, se nám zdá kontaktní a je více o každém člověku. Ti lidé se nám vrací a to pro nás znamená, že takto to cítíme nejen my, ale že ten dojem, ten efekt je oboustranně stejně vnímaný. A to je moc dobře.

 

Mirku, můžeme se teď podívat prosím, jak fyzicky vzniká Velký košík?


Nechala jsem si ateliér nakonec, jako zlatý hřeb, což vás asi nepřekvapí, když sama fotím a první jsme zabrousili ke grafikům.

 

Bylo jich tam požehnaně.

 

„Jéé, to je tady samý chlap“

 

26731Y2M.jpg

 

(Mirek) … „no to je pánská kancelář, což není nijak šovinistický záměr, to je dané tím, že tady vlastně vzniká katalogová grafika, tady je IT, prostě takové víc pragmatické oddělení.

 

"A máte tedy i dámskou kancelář?"

 

Mirek: Jistě…

 

„No jo, samé holky. A tady se dělá co?“

 

26726MmU.jpg

 

Mirek: Tady jste zřejmě tehdy objednávala. Patrně s vámi mluvila tady jedna z dívek, a taky tady vznikají anotace ke zboží, komunikace s klienty, je tu právě ono objednávkové oddělení, reklamační, tady se dělají také překlady návodů a příbalových informací z němčiny.

 

26732NGF.jpg

 

winksmiley

 

A teď tedy ten ateliér…

 

Tak tady se fotí zboží, které člověk vidí v katalogu… a tohle je hlavní duch oněch obrázků a následné grafiky fotografií. Fotograf a zpracovávatel fotografií, Martin.

 

26730ZDA.jpg

 

Na "mole" Martinovi zrovna pózovaly kočky…

 

26728MjV.jpg

 

...o kousek dál mě zaujala taková skleněná soupravička, moc pěkná a v chodbě sousoší … prakticky člověk postupuje kolem zboží, které má občas dojem, že už někde viděl, než mu dojde, že to bylo v posteli u koláče v katalogu.

 

26735NzI.jpg

 

Odjížděla jsem s dobrým pocitem a způsobilo ho hodně věcí.

 

Jednak jsem měla možnost vidět tým lidí, kteří svou práci dělají ještě pořád tak nějak lidsky a ryzím způsobem … mimochodem, ty dámy se na každé nové zboží chodí podívat, aby věděly, o čem vlastně píší, případně o čem se zákazníkem mluví, což je sympatické … , jednak jsem se vyskytovala v interiéru, který mi připomněl a velmi silně, moje dětství v domě na Smetanově nábřeží, jednak jsem vyposlechla velice zajímavý příběh člověka, který navíc pronesl hezkou věc… že totiž věří, že lidi jsou v jádru dobří, … což dnes člověk slyší málokdy, a také pan Miroslav znal Popelky… znal nás a pochválil nás za to, že „máme ducha“. (pozn. Mám stejný pocit z týmu a filozofie Velkého košíku).

 

26729MTE.jpg

 

Dohodla jsem pro vás, holky, nejen ty katalogy, kdo bude chtít, ale taky ceny do „Víte, kdo jsem“, které budou tentokrát hnedle tři. Takže budou tři výherci.

 

Ještě nevím, jaké to budou ceny, ale jistě budou pěkné.

 

No můžete rejdit v katalogu, abyste měly představu, z čeho se bude vybírat.

 

Tak povězte, není to objevné, takhle nahlédnout do duše firmy, která se čímsi liší a dozvědět se proč?

 

P.S. Pokaždé, když jdu do krámu, zapomenu si košík. Tak alespoň, že jeden Košík rozhodně nezapomenu. wink

 

Michaela Kudláčková

 

Za milé přijetí a příjemné povídání oběma pánům i celému týmu Velkého košíku děkuji.

 


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 11 čtenářů průměrem 3.82 bodů z pěti


Čtěte také:

Rovnoprávnost 
Seriál - Matkou po třicítce: Cestování 
Seriál - Matkou po třicítce: Manželkou a matkou na 100%?  
Tibet: Proč matky pouští děti přes Himálaje? 
ToraToraTora - Někdo má pátek 13. Já mám devátý listopad 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 21.08.2018 22:35
 

Ja to slyším poprve .. Jdu na to mrknout :-)

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 10:13
 

Jo Velký košík také znám mám doma i poslední katalog.

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 10:13
 

Jo Velký košík také znám mám doma i poslední katalog.

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 10:04
 

Jj jasný.Sítě do oken mám poprvé letos.Je to výborná věc.Žádné mouchy,vosy... Hodně nakupuji z netu,takže je šance,že si taky z Košíku něco koupímWink.Je to za prvé pohodlné a za druhé kolikrát člověk zamíří například do hračkárny a zjistí,že je z toho třeba drogerie a to mě nebaví.Mějte všichni krásný den.

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 10:00
 

Velký kosik znam, kdysi jsem tam neco objednavala. Ale bylo to pres net, katalog jsem nevidela. 

 
post Zaslal: 19.08.2018 09:16
 

Tak už mám taky objednáno. :-) Vypadá to moooc dobře. Díky za tip.

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 08:15

Odpověď na příspěvek #215887
Uživatel: petulina

Objednáno.Taky ráda kroužkuju i když ne vždy něco koupím,ale o tom to...
 

:) Přesně tak! Já zaškrtávala včera večer ... a i objednám i když to třeba zredukuju ... ale síťka do okna hlavně, protože chci mít v noci otevřeno k rybníku Ok

 
Avatar
post Zaslal: 19.08.2018 01:12
 

Objednáno.Taky ráda kroužkuju i když ne vždy něco koupím,ale o tom to není.Wink

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist