Renesance branné výchovy ve školách?

Tak napřed nevážně. Myslím, si že dnešní školní mládež, pomalu degenerující vysedáváním u PC, tabletů a playstationů, která už ani neví, že hamburger bývala kráva, je značně ochuzena. Netuší totiž, jaké potravy pro duševní vývoj pozbyla, nemá-li možnost …

….natáhnout na sebe holínky, do žebradla dostat housku s máslem a se salámem plus tatranku, a pod velením nejzdatnějších a nervově nejodolnějších kantorů, vyrazit do nejbližšího háje.

 

Zde se 40 minut plazit korytem potoka.

 

Následně, po pauze na svačinu, ze které se záhy stal amaroun, tj, houska, salám, máslo, tatranka a obsah termosky v jednom lívanci, natáhnout na ruce a nohy igelitové sáčky, na obličej plynovou masku, na tělo pláštěnku a v bojové náladě již jen za chrčení vyřvaného kantora zakopávat o větve, protože v té zbroji člověk prd vidí.

 

Pokládám za dílo velice přešťastné náhody, že na tento úchvatný zvyk vychovávat branně způsobilou mládež, nezemřel ani jeden důchodce.

 

25661Mjh.jpg

 

Protože do Ďábličáku, kam pokaždé vyhnali naší třídu, chodí babičky a dědečkové venčit svoje pudlíky, a upřímně, i kdybych nebyla babička, vyběhnout na mě z lesa cosi, co huhlá a vypadá to jako kombinace vetřelce, psa baskervillskýho, Freddyho Kruegera a Jožina z bažin, tak se počůrám, a pak sebou praštim a už nevstanu.

 

Při branných hodinách jsme se pak učili lihem čistit skla u masek, což bylo super, protože je po této činnosti člověk náramně veselý, vedle toho, že má průjem.

 

Kde jinde bych se rovněž naučila, že při atomovém výbuchu je dobře si lehnout nohama k epicentru a přikrýt si hlavu novinama.

 

Jako třeba tohle se mi v životě hodilo už …… no samozřejmě, že pomalu obden.

 

Dále jsem díky branné výchově pochopila, jaký je rozdíl, mezi sarinem, chlorem, yperitem a fosgenem.

 

Což se hodí, protože až budu zasažena, budu vědět, čím.

 

25660NDU.jpg

 

Úplně ze všeho nejlepší jsou ale cvičné poplachy a evakuace školy.

 

V rámci této kratochvíle a nastalého chaosu, může člověk nepozorovaně uštědřit neoblíbenému učiteli i štulec, protože prostě při náletu jde o životy a ne o nějaké žebro matikáře.

 

Jako je to fakt škoda, že ty dnešní děti nemají noční můry z toho, že bude atomová válka, že budou otráveny či poleptány, protože zrovna neměly u sebe čtyři pytlíky, a že nemají schýzu, že se v případě náletu nestihnou evakuovat z horního patra paláce Flora, když budou zrovna v kině na 3D dinosaurech.

 

No…

 

A teď vážně…

 

25662NzU.jpg

 

Fakt má paní Ministryně obrany Karla Šlechtová pocit, že tohle ty děti, potažmo svět v rámci obrany vlasti nějak spasí?

 

Co spíš vrátit alespoň na rok povinnou vojenskou službu, aby nám z chlapců nerostli metrosexuálové, co jim povolí svěrač, když na ně zaštěká maltézský pinč?

 

25665MTk.jpg

 

Co třeba učit děti ve školách, jak se mají chovat v přírodě, než je tam honit s igelity, které se tam budou pak válet?

 

Co je tam vzít sbírat igelity, které už tam jsou a vysvětlit jim proč?

 

Co je učit, jak se mají chovat ve společnosti, kdo koho první zdraví, komu kdo první podá ruku, kdo kam vstupuje první, a kde a kdy je vůbec únosné mluvit „jak jim zobák narost“?

 

Michaela Kudláčková


vizitka Kudláčková


foto: mistnikultura.cz

rajce.net (jenda)


Hodnocení článku

Hodnotilo 18 čtenářů průměrem 4.56 bodů z pěti


Čtěte také:

Balada o plastové misce 
Jsem mimo 
Kdyby nebyla těhotná, dala bych jí pěstí!  
Nočník. Na hlavu, na kolena, na záda, jen ne pod zadek! 
Ukazovala jsem DVĚ SLOVA! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
#212865
Přežít....?

Say
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 14.02.2018 13:49
 

Doba je taková, že jsme v riziku pomalé i rychlé možnosti apokalypsy. Na jedne straně jsme práškováni chemtrailsem a léky s širším záběrem, než je deklarovaný, na straně druhé tlačítkem, které umí zničit vše na lusknutí.

Pravdou však zůstává, že na branná cvičení mám ambivalentní vzpomínky. Věk, který mi už kopíruje hnědé uhlí, pamatuje 2 letou vojnu, pracovní soboty a bezpočet prvomájových průvodů a branných cvičení. 

U branných cvičení jsem prožívala děs z připomenutí rizik...Když mi upadl pytlík z končetiny, prožívala jsem peklo simulované budoucí smrti. Z druhé strany radost, kterou byl "školní" pobyt venku, neučení se, závěrečné opékání buřtů, zpívání a jiné taškařice.

Mé děti byly již o tenhle zváštní pocit oproštěny...nevím zda jsem ráda, či ne. Syn se vyhnul vojně...

Dodnes však blahořečím každoročnímu specifickému letnímu táboru.

Naučily se "přežít". Zejména "vnitřně"...s vědomím, že stačí používat rozum, že rozdělat oheň a uvařit si, postavit či vydlabat improvizovaný přístřešek, vědět co utrhnout, sebrat a sníst je jen souborem znalostí a praktického použití školních a táborových informací. Dodnes je improvizace jejich silnou stránkou.

Vracely se špinavé, drobně zraněné a s bagáží plnou suvenýrů (jehličí, smola, chybějící kecka, škvor a další brebery)

Cítily se ale šťastné, odolné, silné..

 

 
Avatar
post Zaslal: 11.02.2018 09:11
 

Tohle jsem NENAVIDELA!!! Byl to pro me stres a vzdy, kdyz jsme si museli nasadit tu smradlavou masku s filtrem a bežet, myslela jsem, ze me od smrti deli uz jen vteriny...dusila jsem se, zamlzovaly se mi ty blby skla...no hnus, hnus, hnus. 

Mnohem vic mi dal "pionyrsky" oddil...az po revoluci jsem se dozvedela, ze nas vedouci byl byvaly skaut. Hodne jsme chodili do lesa, uklizeli les, ucili se poznavat stopy zvere, vazat uzly, ucili jsme se zdravovedu atd...no, dodnes nosim v kabelce KPZ ( krabicku posledni zachrany ) . To bylo bezva.

Hm...s povinnou vojnou nesouhlasim, z meho pohledu - ztraceny rok. Ta vojna by ani nahodou nenapravila to, co pokazili vychovou ci nevychovou rodice a vubec dnesni doba. Ze nauci samostatnosti? Jake? Krome fyzičky , kterou by tam kluci mozna na nejakou chvili ziskali , tam nevidim vubec zadne plus... nenauci se tam ani prat, ani varit,a uz vubec ne hospodarit s vyplatou. Zde funguje uplne nejlip vykopnout mladě do sveta....v mem okoli je spousta mladych, kteri v zahranici časek studuju, nebo tam pracuji a pak zjistuji, ze jidlo do lednice nedojde samo, pradlo do skrine taky nenaskace jen tak znicehoz nic a kdyz vyplatu utratim behem 14 dni, tak dalsi dva tydny budu žvykat suchy rohliky. 

 

 

 

 

 
Avatar
post Zaslal: 10.02.2018 01:13

Odpověď na příspěvek #212748
Uživatel: átéčko

Děti byse měly učit občanské nauce, jak si vzájemně pomáhat, jak třeba...
 

To by je meli ucit hlavne doma, ve skole uz je pozde.

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 23:26

Odpověď na příspěvek #212769
Uživatel: mirabelka

Ja do Dablicaku chodila taky hec:-). A musím podotknout,ze zpravidla o pracovních...
 

A když se vylezlo z lesa, tak tam bylo za silnicí, naproti Střelnici, co jsou teď kurty, takový VIP dětský hřiště, co se jako jediný zamykalo, pamatuješ???

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 20:08
 
A s vojnou..aspon rok..bez výhrad souhlasím :D
 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 20:07
 
Ja do Dablicaku chodila taky hec:-). A musím podotknout,ze zpravidla o pracovních sobotách...nasi sup do práce a ja s chlebnikem do háje :-). Jo a k té svacine jsem mela jeste navíc v takovém cervenem pouzdérku dve natvrdo uvařená vejce :D..jinak presne jak to popisujes...jsem se vrátila do dětských let :D
 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 14:38

Odpověď na příspěvek #212748
Uživatel: átéčko

Děti byse měly učit občanské nauce, jak si vzájemně pomáhat, jak třeba...
 

Já docela jo... hlavně abych si nenechala pak někde kartu do foťáku SurprisedWOW

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 14:05
 

Děti byse měly učit občanské nauce, jak si vzájemně pomáhat, jak třeba přežít v lese. Základy první pomoci. Slušnosti. Té základní alespoň. Tomu, že v MHD se musí platit, to, že starých lidí si máme vážit. Že nemáme v přírodě dělat bordel. Když jdeme na procházkum, že nemáme vyhazovat petky a sáčky do lesa. Že si máme vážit všeho živého... těch témat je hodně.

 

To, kde máme bunkr mě nezajímá. Nechtěla bych přežít případnou katastrofu.

 
post Zaslal: 09.02.2018 12:29
 

:-))) to je skvělý nápad. Tvůj článek mne přivedl opět k myšlence na evakuační zavazadlo. Které by člověk měl mít doma. Jsem optimista, ale párkrát mne napadlo, že by bylo fajn mít ho doma. Při povodních se mnohým hodilo... Jenže narvat do něj jídlo na 3 dny, spacák, nějaké oblečení a hlavně vodu... to bych asi neunesla.

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 12:21

Odpověď na příspěvek #212740
Uživatel: Nora

Tak beru zpět, min v Praze jich je docela dost. Zajímavej web. http://pepikov.cz/?p=253...
 

Můžeme tam jako v Šíleně smutné princezně skladovat jablka Wink

 
post Zaslal: 09.02.2018 12:14
 

Tak beru zpět, min v Praze jich je docela dost. Zajímavej web. http://pepikov.cz/?p=253

A narazila jsem i na stránky Prahy 13, která to má úhledně zmapované.

A co teprve Pražský Pentagon, o tom sem netušila nic. A ty kryty ve kterých si hrajou děti:-)) díky za dobré téma.

 

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 11:42

Odpověď na příspěvek #212738
Uživatel: Nora

Já mám pocit, že skoro žádné kryty už nejsou. Nebo já o...
 

Love itOk .. bunkrů je pořád spousta a hrají si tam děti

 
post Zaslal: 09.02.2018 11:41
 

Já mám pocit, že skoro žádné kryty už nejsou. Nebo já o nich netuším. Na vesnici se říkalo, že každý má sklep, tak zaleze tam. V Praze mne napadá Strahovský tunel, metro, Blanka.

Tak hlasuju pro ten les a nácvik jak v něm přežít.

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 11:26

Odpověď na příspěvek #212734
Uživatel: Nora

Sledování a hraní si na válku... kde vyhrávají ti...
 

No jasně.. jak přežít v lese má široké využití a nemá to s válkou nic společného. Je to jak říkáš ... tady nejsme v Sýrii, války se vedou jinde a jinak... a celosvětový konflikt? O tom by děti věděly dřív než učitelé.

 
post Zaslal: 09.02.2018 11:26
 

Zrovna nedávno jsem si tak říkala, v souvislosti s tou událostí na Havaji, co bychom asi tak dělali? Kde je nejblížší kryt? Co dělat? Nebo radši nikam nechodit a zabednit se doma? On by pravděpodobně nešel ani ten internet, možná ani mobily... Stačily povodně, pámbu chraň.

 
post Zaslal: 09.02.2018 11:23

Odpověď na příspěvek #212728
Uživatel: Michaela Kudláčková

Naprosto přesně! Mám pocit, že dnes děti koukají na války v TV a to z...
 

Sledování a hraní si na válku... kde vyhrávají ti dobří, hrdina vyvázne se šrámem a umí si poradit, kdy válka je sice krvavé svinstvo, ale HERO se otřepe a jde dál, případně zastřelí dalšího padoucha, aby mohl jít o level vejš. To vše se dost liší od reality a já si nejsem jistá, že ji ty děti rozlišují. Pro mne byl šok vidět válku v Kuvajtu v přímém přenosu v TV.

Přemýšlím, jestli by k něčemu ta branná výchova byla. V době střel naváděných na Floridě, zasahující v Afghanistánu. (viz film Oko v oblacích). Ale pokud to bude zaměřené na"přežití" a ne na igelitové pytlíky. Proč ne. Nejsem si jistá, že bych v lese obstála já, rozdělat oheň není sranda, orientovat se v něm taky ne. A s množstvím divočáků, kteří se potulují těměř po náměstí to má další level akční hry:-)

 
Avatar
post Zaslal: 09.02.2018 10:47

Odpověď na příspěvek #212721
Uživatel: Nora

Ha ha, Míšo, děkuju za připomenutí těch úchvatných...
 

Naprosto přesně! Mám pocit, že dnes děti koukají na války v TV a to z celého světa, pak na to koukají na netu, hrají téměř realistické "branné" hry, a to celé v zemi, kde je a myslím, že i bude mír.

 

A i kdyby vzniknul takový konflikt, že by bylo nutné tady u nás branně vzdělat školní děti, tak budou ty děti všechno vědět daleko dřív, než to vůbec projde nějakým schvalováním. 

 

Úplně souhlasím, s tím, aby se namísto igelitových dýchánků v lesích učily třeba s tím kompasem, nebo jak přežít v lese. 

 

Protože ztratit se mohou kdekoli i v hlubokém míru. Smile

 
post Zaslal: 09.02.2018 01:20
 

Ha ha, Míšo, děkuju za připomenutí těch úchvatných momentů, kdy jsme takto navlečeni šlapali po školním hřišti - ta lepší variata. Tou horší bylo dopochodovat do lesů, tam na sebe natahnout pytlíky, gumičky, pláštěnky a ještě tu super masku. A zapomněla si na roušku, doma ušitou z kapesníku, která se natahovala, když nebyly masky. A ten stres, když člověk ztratil gumičku a ten pytlík sklouzával. To byly ještě pevné pytlíky, ty tenké ksindly, co mají teď v Bille, ty by byly na nic, že?

Rozdíl mezi yperitem, sarinem a fosgenem ROFL. jo, to byly časy. Ale byly jsme na čerstvém vzduchu.

Ale noční můry o jaderném výbuchu a Reganovi a co budem dělat jsem měla několikrát, děkuju stačilo. Vlastně to byla švanda, takhle s odstupu, tenkrát mně to štvalo, protože když člověk nafasoval učitelku, co to žrala, psala se z toho písemka a ona se tvářila tak, že kdo toto neumí, nepřežije.

V dnešní době by se šiklo, kdyby děti věděly, jak se orientovat v lese, s pomocí kompasu a mapy, bez GPS a mobilu. Uvařily si čaj z maliníku či ostružiníku. I ze smrkového jehličí je dobrej. Věděly, jaké lupení můžou sníst a z výpravy do lesa odnesly i ten bordel, co cestou potkají.

A hláška o svěrači a pinčovi mne dostala do kolen, to je trefné, děkuju za prodloužení života.

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist