Pojď si pro facku, dcero!

V životě jsem ve skutečnosti dostala od mamky jen jednu a to ještě neprávem, což dodnes není schopná akceptovat, přičemž ji podezírám, že jednoduše nechce. Ono je lépe žít v blahé nevědomosti, než s pocitem viny. Hehe.

Šlo o postel.

Měla jsem tehdy na návštěvě kamarádku Blanku, se kterou jsem mínila sdílet lože a do noci hrát kanastu. To ovšem vyžadovalo od mamky oběť, protože by musela ulehnout do mého pokoje a do mé postele a popustit nám dvojlůžko ve své ložnici.

 

A to zase nebylo tak problematické, když si uvědomíme, že otec byl v tu dobu již šestý měsíc v Bangladéži, kde se snažil naučit domorodce naučit stavět cukrovar.

 

„Chi spát ve svý posteli! Je to moje postel!“, pravila tato bývalá vrcholová veslařka s výrazem žulového kvádru.

„…si jí sežer“, konstatovala jsem polohlasem již otočená zády a odcházela jsem směrem na balkon postěžovat si právě se zakuklivší housence běláska.

 

Kuklu jsem si v ten moment prohlédla velice zblízka, neb mi přiletěla facka jako dům.

 

S obličejem nalepeným na zavařovačce a okem obtisknutým na víčku jsem nechápavě vzhlédla. (tím druhým okem).

 

Já ti dám, tak si polib prdel!!!“

„..sem to neřekla“

„Nelži, já jsem tě slyšela“

„..si slyšela blbě“

 

Skutečně slyšela blbě, ovšem já díky tomu jela do Holandska, na dovolenou s monoklem, který jsem utržila o hranu běláskovy líhně.

 

Nemám z toho vůbec žádné trauma, protože to bylo jedinkrát, kdy máma  model typu „pojď si pro facku“, uvedla v reál.

Mimochodem, vždycky jsem se srdnatě a hrdě zdvihla a pro zmíněný tělesný trest si po této větě šla. Pokaždé kvitovala mou statečnost a odvahu čelit osudu a nedala mi ho.

 

Nikdy jsem ovšem neměla sto procentní jistotu, že tak zareaguje.

 

Osobně jsem zásadně proti tělesným trestům

 

1597MGV.jpgMožná, že výchovný pohlavek nikomu neublíží a nemine se účinkem ve chvíli, kdy dítko nechce pochopit, že po dobrém by to bývalo bylo lepší.

Také pověstná vařečka či řemen prý není jako donucovací prostředek k zahození.

 

Ale představte si caparta, který na veřejnosti reflexivně uhne v momentě, kdy jste se prudším pohybem chtěli podrbat.

Co si pomyslíte o rodičích?

 

Škoda rány, která padne vedle.

Tento a podobné názory zastává u nás přes 80 procent rodičů.

 

Je ale výchovný efekt facky, pohlavku či výprasku opravdu tak účinný?

Neučíme náhodou své děti bít druhé v momentě, kdy se nechovají tak, jak si přestavujeme?

Neměli bychom se dívat na úmyslné působení tělesné bolesti jako na něco, co normální není?

 

Veřejnost má asi jasno, někteří politici a většina psychologů se však na věc dívají jinak.

Když se ve Švédsku před lety zaváděl podobný systém, bylo 75 procent rodičů pro občasný tělesný trest. Dnes je koeficient přesně obráceně.

 

 

Prostě mlátit dítě není normální. (Ono, mlátit kohokoli není normální)

Aktuálně mě k tomuto tématu přivedl včerejší vjem, který jsem zaznamenala na parkovišti u Baumaxu. Ano, jsem tam teď častěji, ovšem, poučena z krizového vývoje, již s drobnými na vozík.

 

Jakási mladá maminka, tam před východem řezala zhruba pětiletého chlapečka, což ještě komentovala slovy „Co ty jsi za neskutečně zlobivýho smrada, ještě jednou to uděláš a uvidíš!!“

 

Napadlo mě, co asi uvidí pak, když už teď do něho buší jako hluchej do vrat.


 

1598YzY.jpgBude ho natahovat na skřipec??

 

Nebylo mi to vůbec příjemné, bylo mi dítka strašně líto, a kdybych neměla v ruce řetízky a zámečky, byla bych mezi jeho zadeček a její dlaň strčila ruku.

 

Takhle jsem na ní jen hodila hnusný, pohrdavý a znechucený pohled, který zaregistrovala, nicméně mi ho oplatila pohledem, který říkal, „pípni a zmrskám i tebe“.

 

Prostě ne.

Použít sílu na slabšího a méně rozumného, který navíc chybuje z nevědomosti, se mi nelíbí.

 

S panem doktorem Humhalem jsem za jedno.

 

PhDr.Karel Humhal:

Když jsem byl v roce 1986 v Dánsku, byl jsem tak trochu vedle z toho, že už tehdy, pokud rodič uhodil na ulici dítě, byl za to pokutován. Dnes platí zákaz jakýchkoli fyzických trestů také v Anglii a v Německu. Domnívám se, že bychom neměli za vyspělými demokraciemi zaostávat, a to specielně v této oblasti. Musíme si připustit, že jsme v těchto otázkách 40 let například za Vídní, což je alarmující.

 

1599YWF.jpg

Myslím, že někdy jsou akce, které jsou mnohem účinnější.

Vzpomínám, když si Míša ve věku asi čtyři roky v Tescu lehla na zem mezi regály a vřískala jako lodní siréna, neb se dožadovala zakoupení odrážedla v podobě autíčka ve chvíli, když jsem u sebe měla stěží na veku.

 

Ano, měla jsem v ten moment nutkání vzít svého potomka zmrskat a nacpat o kus dál do regálu k motorovému oleji, ale místo toho jsem se slovy "dobrou noc", odešla.

 

Číhala jsem za avivážemi.

Ještě chvíli sebou mrskala v hysterickém oblouku, jako neonka na linoleu, a pak se zvedla. Její soví oči se rozšířily ještě víc a s bezradným „maminkokamsisla“, bylo po záchvatu.

 

Stačilo pak při náznaku opakování jen říct „dobrou“ a bylo.Tongue out

 

Michaela


 

vizitka Kudláčková



Hodnocení článku

Hodnotilo 5 čtenářů průměrem 4 bodů z pěti


Čtěte také:

Balení... 
BEST OF POPELKY - Být ženou může být někdy i smrtelné! 
Konec prázdnin 
Reportáž: Když košík, tak Velký. A proč? 
Soused zabiják? I tady u nás!? 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 23:19
 

Jojo, to moje mamka si taky hned každýho vodila domu a když byla zrovna vdaná, tak se mi svěřovala, takže těch potenciálních otčímů bylo taky hafo, ale tolik ne...

Já mám s dětma taky krásný vztah, věnuju se jim jak jen to jde, až se divim, že jsme přečkali pubertu skoro bez problémů, vždycky jsme se v pohodě domluvili, asi máme strašně hodný děti. Ta první teda je problematická doteď, asi je to tim. že nevzládla příchod dalších sourozenců, spadla z trůnu... nebo fakt nevim, vychováváme je všecky stejně, nikdy jsem ji nezatěžovala péčí o mladší sourozence nebo svými starostmi, jako to dělala moje mamka, naopak, dělala jsem tu chybu, že jsem jí (ale i ostatní) umetávala cestičku, chovala jsem je jako ve vatě...

 
post Zaslal: 07.10.2011 22:48

Odpověď na příspěvek #7060
Uživatel: Quentinová z Montargis

Jéé, chudák malá a chudák i ty...Nevím, zda mám...
 

..Ty jsi Kentánko hodná máma....

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 20:15

Odpověď na příspěvek #7058
Uživatel: martina.ji

Tak to jsem se svými pěti otčími těžkej břídil! To je div, že jsi...
 

Jéé, chudák malá a chudák i ty...Nevím, zda mám štěstí, ale nikdy jsem zatím nezažila fóry v obchodě s malou Kenťou, jen jednou hořce plakala, viděla za výlohou hračku, která byla opravdu předražená, to letos na  lodi, jak jsme pluly do teplých krajin, uviděla v babybutiku hračku, která měla 5násobně vyšší cenu, než v ČR..opravdu jsem si to nemohla dovolit a to jsem skoro brečela s ní, jak ona byla "nebohá" a smutná a valily se jí slzy jak hrachy, ale nijak se nevztekala) na dovče jsem jí to maximálně vynahradila))

 My spolu dost mluvíme a já si pořád užívám to, jak jí otevírám všechna tajemství knih a stále někam jezdíme a chodíme) abychom byly spolu děsně chytré a vzdělané)) a hlavně šťastné)

 

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 20:08

Odpověď na příspěvek #7046
Uživatel: maje

promiň, že se ptám, ale 27 rádobyotců? jak to tvoje mamka zvládala??!!
 

Rozvedla se, když mi byly tři, od té doby pořád s někým chodila, hned si ho stěhovala do bytu...a za týden zas mazal...Frown jen svého mladého manžela, který byl právě nejhorší, si vzala,ale také jí to nedopadlo.Poslední, s kým je, je už dlouho, nemáme společný život a asi toho moc není.

 Každý má v dětství , mládí...nějakého bubáka...já ty její pozdní návraty s někým,rozchody s někým...ale už je to dávno, dávno pryč.

 Držela jsem se hesla-kdo uteče, vyhraje) Utekla jsem včas a navždy)

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 19:57

Odpověď na příspěvek #7043
Uživatel: Quentinová z Montargis

To nic) jsi hodná, už to odvál čas) já tam rušila do 16ti, pak mne...
 

Tak to jsem se svými pěti otčími těžkej břídil! To je div, že jsi vyvázla se zdravým rozumem a že ho máš na rozdávání!Surprised

Já jsem taky proti fyzickým trestům, ale pod vlivem výchovy, kterou jsem prošla, jsem párkrát uplatnila něco málo na zadek...za což se doteď stydim.  Nevěděla jsem si rady s dcerou, která po sebemenší kritice jejího chování (ukliď si, máš tu bordel atd.) se jala bušit pěstičkama do země a s pěnou u pusy řvala a byla bez sebe. Domluvy neslyšela jednak přes svůj vlastní řev a jednak protože byla fakt v transu. Pravda, nepomohlo ani to ono přes zadek. Ani nevšímání si jí. Až studená sprcha zabrala. Když jsem se už byla celá zoufalá radit u psychologa, poradila mi, ať dceru vezmu na procházku, protože i tou sprchou ji ponižuju a to bych neměla. Bla BlaProcházka samozřejmě byla neuskutečnitelná - holce bylo už devět a neunesla jsem ji a dopracovala své výstupy tak daleko, že okusovala i nohy od stolu. Doteď nevim, co jí bylo a jak by se to mělo správně řešit...Are you crazy

 
post Zaslal: 07.10.2011 16:21

Odpověď na příspěvek #7043
Uživatel: Quentinová z Montargis

To nic) jsi hodná, už to odvál čas) já tam rušila do 16ti, pak mne...
 

WOW

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 14:47

Odpověď na příspěvek #7043
Uživatel: Quentinová z Montargis

To nic) jsi hodná, už to odvál čas) já tam rušila do 16ti, pak mne...
 

promiň, že se ptám, ale 27 rádobyotců?OMG jak to tvoje mamka zvládala??!!

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 14:19

Odpověď na příspěvek #7024
Uživatel: Michaela Kudláčková

Kentánko, to mě moc mrzí. Vždycky je mi smutno, když někdo tyhle věci...
 

To nic) jsi hodná, už to odvál čas) já tam rušila do 16ti, pak mne soudně šoupli k biootci, tak jsem pro vyváženost měla ještě macechu a ta byla ještě horší než tento předposlední otčím. falešných fotrů jsem měla 27Frown

 Ale za to jsem měla milionovou babičku a dědu a druhou babičku a dodnes mám moc hodnou tetu a bývalou tchýničku hodnou) a už svou rodinku malinkou, tak my všichni tamti "voni" můžou vlízt na zádíčka)

 
post Zaslal: 07.10.2011 12:51

Odpověď na příspěvek #6974
Uživatel: Quentinová z Montargis

Byla jsem hodně bita od otčíma a od biomatky taktéž, od ní mne to tak...
 

Kentánko, to mě moc mrzí. Vždycky je mi smutno, když někdo tyhle věci říká. Mám z toho kousání u žaludku.

Na mě táta taky nebyl právě hodnej. Naštěstí mě netlouk. Myslela jsem, že to dělá, že nejsem vlastní. Ale byl zlej na všechny a tak jsem byla ráda, že je vlastně většinu roku pryč.

On tím, jak jezdil po těch montážích, vlastně na děti vůbec nebyl zvyklej.

 

Štvali jsme ho. Rušivý element, prostě.

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 06:56
 

já jsem párkrát dceru uhodila. bylo to ve chvíli, kdy např. měla "období vzdoru". hned, jak mohla, tak si na náměstí ustlala v louži, vztekala se a i když jsem odešla, bylo jí to jedno. jakmile jsme přišli domů, byla jako andílek. těch chvilek, kdy se dostala do hysterického záchvatu a já ji musela uhodit, pár bylo. vždycky mě to potom neuvěřitelně mrzelo. na druhou stranu - snažím se s ní vždycky nějak domluvit. ono mi ani nic moc jiného nezbývá - je dost silná osobnost s vlastním názorem na všeSmart evil

 
 

(navíc)

 
 

Byla jsem hodně bita od otčíma a od biomatky taktéž, od ní mne to tak neštvalo, jako od něj. Byla to potupa jak blázen, otčím byl jen o osm a půl roku starší než já. Nepřeklepla jsem se. Nezlobila jsem,nebyla jsem drzá, jen jsem tam holt byla nacíc a jak mohl, tak bouchnul nebo kopnul. Nikdy to dceři neudělám. Bití někoho je vybíjení si vlastní zloby a slabosti.

 Dítě mám celkem klidné a hodné, pokud byl její pokus ke vztekání se nebo zkoušení mne, matičky, kolik vydržím proseb o nějaký předmět v obchodě, který byl nad moje možnosti finanční, počítala jsem do tří, jedna, dva , dva a půl... do tří jsem nikdy nedošla))

Ještě nikdy jsem ji nezbila a nechci právě zažít to, jak k dítěti dáte ruku a ono uhne... Měla jsem sama tyto reflexy.

 

 
Avatar
post Zaslal: 07.10.2011 06:11
 

Na ulici se dítě nesmí uhodit, neboť za to hrpzí pokuta. Doma ho pak mohou seřezat jako žito?  Možná by dítě spoklo jednu na zadek, než nadávky smrade, hajzle apod.

 

Sobotní příloha

Poslední vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist