Detail příspěvku: Nové písanky a staré svačiny

Nové písanky a staré svačiny

autor: | Zář 1, 2016 | Rodina a Drobotina | 0 komentářů

Návštěvy: 28

Včera večer se mi večer z ničeho nic rozbušilo srdce. Bilo na poplach, že mi hrudník nadzvedával dekolt. Chvílemi jsem měla pocit, že mi někdo stojí na krku těžkou vojenskou botou. Dlouhé minuty se mi srdce snažilo roztrhnout hrudník. Jsem jinak zdravá, ale tohle mě vyděsilo. Žádné mžitky, tma před očima, dušení….nic takového. Jen ten zběsilý tlukot, který mi tepal až v uších jak rozladěné staccato amatérského souboru. 

Rodinný lékař mi ani přes osm set stran a barevné ilustrace nedal uspokojivou odpověď. Zapnula jsem internet. Po zvážení anamnézy, mého věku, prokliknutí několika reklam to vypadalo, že jsem diagnóze na stopě.

 

Jsou to nervy.

 

Přemýšlela jsem, co jsem tak za celý den dělala.

 

Po návratu z dovolené dělám hausfrau,  protože jsem se nechtěla tchýni mstít tím, že bych jí i poslední tři dny prázdnin přeorganizovala hlídáním mých třech kousků, kterým ne nadarmo přezdívá škodíci. Takže jsem byla doma a ……s dětmi podnikla nákup školních věcí. Jsem doma.

 

22174MTg.png

 

Byla to panická ataka. Napřed mi málem v supermarketu vystříknul mozek a teď mi rupne srdce.

 

Od loňského roku mám všechny tři dítka školou povinná.

 

Což je super, protože si i junior ledacos přečte a nemusím být pořád jak tlumočnice a číst mu příchutě čínských polévek a cedule u silnice. Vystačí si sám. Aby schopnost převést písmenka v smysluplný text přes prázdniny neochabla, zadala jim paní učitelka prázdninový úkol: přečíst dvě knihy.

 

To jsem se dozvěděla, když jsem si je v půli srpna odvážela z tábora.

 

22175ODg.png

 

Z ničeho nic propukl na zadním sedadle v hysterický pláč, když si na zadaný úkol vzpomněl. „To nevadí, doma najdeme knížku a všechno stihneš. Vyberu ti nějakou, která se ti bude líbit”, uklidňovala jsem ho.

 

Asi minutu bylo ticho a pak spustil znovu vodopád slz: „Když já nic číst nechci.“

 

Dcera samozřejmě musí mít vždycky navrch a to i za cenu, že by musela machrovat na o pět let mladšího bratra. Hrdé sebevědomí jsem jí srazila v zápětí, když jsem jí nechala v atlase najít tiráž. Domnělé město marně hledala půl hodiny u afrického pobřeží, než jsem jí prozradila to sladké tajemství. Nato ohodnotila mou inteligenci a odplula s mobilem do pokoje.

 

Mezi regály jsem statečně bojovala o každou položku.

 

O každé pravítko, které se mi zdálo zbytečné, jelikož jsem jich doma za postelí viděla minimálně deset takových. O obaly na sešity, které vydrží vždy jen a pouze jeden jediný týden, druhý týden školy nevydrží učitelka, napíše dětem do žákovské poznámku, já ji podepíšu a máme pro ten konkrétní rok otázku obalování sešitů uzavřenou.

 

Bila jsem se i za kružítko, které jsem jistojistě kupovala týden před koncem školního roku, a nemohlo se vypařit, rozbít ani vysublimovat do jiné galaxie. Nekomentovala jsem tempery, tuše, protože již léta obdivuji učitelku a její nezlomnou touhu vydolovat z mých dětí talent a umělecké dílo.

 

Když jsme se s nákladem dokodrcali k pokladně, vytahala jsem všechny slevové kupony, poukázky a padesátikorunovou slevu, kterou jsme stihli vykousat z akčního letáku ještě na prodejně. Prodavačka se milosrdně usmívala a být na ní, tak mi to snad dá i zadarmo.

 

Jenomže tržní ekonomika je svině, ale o té se ještě děti neučily, takže se mnou nemluvily, protože jsem nekoupila gumu ve tvaru hrocha ale jenom blbou šedou nudu. A taky budou muset psát perem, co měly loni. Sice ještě píše, ale to přeci není důvod se s ním vláčet i další školní rok.

 

„Miláčku, kdyby se s perem dal vyměnit i tvůj přístup ke škole, tak ti koupím třeba parkera,“ usadila jsem dceru.

 

Díky ní znám ředitelnu zevnitř líp než uklízečka a školník dohromady, protože sedánky s ředitelem, během kterých popíjíme kávu a bezradně krčíme rameny nad neřízenou střelou jménem Markéta, jsou četnější než rodinné oslavy u nás doma.

 

Ať se mi to líbí nebo ne, začíná škola.

 

Už se těším na ty poprázdninové ksichty učitelek, kterým první pohled na mne smyje z obličeje ten dovolenkový relaxovaný výraz a nasadí nový ve stylu: „Jo tak vy jste to ještě nevzdala?:

 

Úplně cítím tu vůni nových písanek a starých svačin.

 

A sním o tom, jak si užijeme příští prázdniny, protože tyhle byly …nejvíc nejlepší smiley

 

ToraToraTora


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Avatar
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se v PANNĚ. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Marcela je jméno, jehož původ najdeme v latině. Patrně bylo odvozeno z římského Marcus a zdrobnělé podoby Marcellus, což je zase odvozenina jména boha války Marse. Marcela s ohledem za základ slova by tedy mohla být „malá bojovnice“. V doslovném překladu ale znamená „zasvěcená bohu války”, „zasvěcená Martovi”. V ČR je 61 235 „malých bojovnic“.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Ponechali byste název pásky proti smrti pro reflexní prvky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 14
  • 410
  • 23 205
  • 360 784
  • 2 418 756
  • 3 795
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet