Detail příspěvku: Není kýč, jako kýč a není milionář, jako milionář

Není kýč, jako kýč a není milionář, jako milionář

autor: | Srp 8, 2011 | Rodina a Drobotina | 0 komentářů

Návštěvy: 43

Můžete se čílit, nad nevkusností některých věcí, může vám stokrát připadat, že člověku, který si dá do zahrady sádrového trpaslíka v růžových kalhotkách, zelené čepičce, hnědé vestičce a s fajfkou, nejspíš vypadl mozek, ale poptávka dělá nabídku.

662Y2R.jpg

Kýč

 

Představte si opevněný hrad rozprostírající se na cca deseti čtverečních metrech, vyvedený v červeno, modro, hnědo zelených barvách. Uprostřed hradu zvěřinec s gumovými tygry a nějakými postavičkami. Nechybělo jezírko, v němž plavaly plastové kačenky a také žába. Při srovnání velikosti s realitou, by s ohledem na velikost jezírka a okolních sádrových vrb i gumového vodníka na jedné z nich, byla jedna kachna velká asi tak jako plejtvák.

 

664NjE.jpgDále jsem na zahradě zaznamenala lavičku v podobě kočičky a také přízemní lampičky ve tvaru muchomůrek.

V životě jsem viděla už hodně kýčů a mnohdy člověk žasne, co může někomu připadat pěkné, ale v takové koncentraci to byla moje premiéra.

 

Jednou jsem zase měla možnost vidět zahradu slušně pomateného milionáře.

Kdyby tak své peníze věnoval na nějakou dobrou věc. Ale to on ne. Jeho „palác“ zdobily odlitky antických soch, řada sádrových sloupů, Diskobolos, chrliče a také vodotrysk, kde nechyběl čůrající nahatý chlapeček s flétnou. U vchodu do domu pak stáli dva lvi s otevřenými tlamami. Příšerné.

 

On sám přišel na krátké jednání, které se odehrávalo před naším autem, v jednodílných plavkách (nekecám) s kšandami a s kapsou na hrudi.

 

Pro dokreslení, ten člověk měl asi 165 cm a snad mu nepřidávám když odhadnu 55 kilo.

Vypadal jako karikatura krtečka. Musela jsem se rychle otočit, prchnout do auta a celou dobu předstírat, že cosi hledám pod palubkou, aby nebylo vidět, jak se zcela devótně lámu smíchy.

Jen přemýšlím, jestli ten člověk zblbnul před tím, než přišel k penězům, nebo až pak.

 

Kýč

 

Když jsou věci moocinky přepěknělé, když jsou mooocinky nazdobené, když je někdo moociky rozkošný, nebo jsou jeho slova  jako růžové naducané kraječky, a když se mazlí s každým zájmenem a vypadá to, že se každou chvíli snad rozpustí, je to stejný kýč, jako chrliče a sádrový diskobolové u kočičí lavičky. Znám takové typy.

 

663NGM.jpg

 

Máte rádi kýče?

Vsadím sto ku jedné, že řeknete NE !

 

A přece. Vím o něčem, co snad je už také kýč.
Ale krásný.

 

Kýč?

 

Vzpomněla jsem si včera na příběh, který by nevzali snad ani tvůrci Šeherezády. A vzpomněla jsem si ráda.

 

Její otec ji zneužíval už jako děvčátko.

Matka těžký alkoholik. Vyrostla po dětských zařízeních a týdenních stacionářích. Jediná duše, kterou měla, byla babička. Hodná a dobrá, obětavá babička. Člověk se modlil, aby ta žena byla nesmrtelná, alespoň po nezbytnou dobu, ale nejlépe napořád.

 

Když jí (třeba Janě, nemám její souhlas), bylo sedmnáct, babička ochrnula na obě nohy. Nebylo dne, kdy by s ní Jana nebyla. Nechodila s kamarády ven, nekouřila.

 

Domovem jí tehdy byl nějaký stacionář, pro skoro dospělé dívky.

V osmnácti se přihlásila jako praktikantka na dětský tábor, pořádaný sdružením, které provozovalo i zmíněný stacionář.

Děti ji zbožňovaly. Vedoucí také. Ono to nějak nešlo nemít tuhle čistou duši rád. Navíc, musím říct velmi krásnou i vně. Měla snad nejkrásnější rezavé vlasy, dlouhé pod zadek, jaké jsem kdy viděla.

 

Děti zde byly ubytovány po šesti ve stanech s dřevěnou podsadou. Taková ta napůl chatička a napůl stan.

 

Nikdo dodnes netuší, jak se to stalo, ale kolem půlnoci se vzňal jeden ze stanů.

Byla to Jana, která ještě před příjezdem hasičů, (těžko se tam dostávalo, bylo to v lese), s nasazením vlastního života, když ostatní vylévali na stan kýbly s vodou, vytahala pět dětí z hořícího stanu. Trvalo to pár vteřin.

Utrpěla těžké popáleniny na zádech, rukách, nohách. Do jednoho jí shořely vlasy. (o téhle události se i hodně psalo. Bylo to v roce 1998, nebo 1999).

 

První pomoc jí podávali hasiči. Hlavně jeden.

Převezli ji do nemocnice v Ostravě. Strávila tu asi měsíc. Nebyla sama.

Jasně, ten hasič. A tohle zdaleka není ten kýč.

 

Byl s ní každou volnou chvilku.

 A co víc, tenhle hasič, jezdil i do Prahy pečovat o Janinu babičku, protože tak dlouho sama být nemohla a pečovatelku si už nemohli déle dovolit. Janu propustili, podstoupila několik operací a hasiče si vzala.

 

A teď to začne.

 

Přestěhovali se Prahy a do pronajatého bytu, který ledva stíhali platit, vzali také babičku. Jana byla v sedmém měsíci a babička na kolečkovém křesle, když náš milý hasič zdědil jeden a půl milionu plus nějaké pozemky u Karlových Varů!!

Babička zemřela již v novém domě, když bylo jejímu pravnoučkovi šest měsíců. Měla krásný pohřeb, na kterém mluvila Jana osobně.

 

Jsou spolu stále a žijí v Otravě.
Ke svým dvěma dětem adoptovali tři další z dětského domova. Každý rok nakupují obrovskou spoustu dárků a vozí je do kojeneckých ústavů, pokaždé do jiného. Sponzorují kočičí útulek mojí známé ve Vysočanech. Mají dvě děti adoptované na dálku odněkud z Afriky.

 

Řeknete, že jsem si to vymyslela.
Jenže nevymyslela. Je to pravda.
Řeknete „kýč“.

Možná, ale nádherný.

 

Víc takových kýčů, krásně se to píše.

 

Přeji pěkný den.

 

Michaela


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna ubývá Co to znamená?
a nachází se ve ŠTÍRU. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Soňa, jakkoli to tak nevypadá, má matku v Řecku. Ta se jmenovala Sophia a to znamenalo „moudrá”. Kdybychom chtěli hledat ještě matku matky, museli bychom do hindštiny, kde Sophiaa znamenalo „zlatá“. Ať tak či tak, Soňa je jméno s pořádnými kořeny. V ČR žije v tuto chvíli 19810 žen tohoto jména.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 126
  • 415
  • 17 819
  • 368 911
  • 2 399 107
  • 3 792
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet