Můj sloupek XVIII - Ježíškova vnoučata

Krásné pondělní ráno všem lidem dobré vůle, protože přesně těm dnes věnuji svůj sloupek. Ten měl, jak víme, teď nějakou dobu prázdniny, protože práce je nad hlavu a čas, který zbyde, je spravedlivě rozdělen mezi přátele, rodinu, trapasy a … větší trapasy. Na ty jsem známo nekorunovanou královnou a vězte, že jich mám za ty sloupkové prázdniny na kontě zase o pár stovek víc.

To by člověk netušil, co všechno se může odehrát za pouhého půl roku.

 

Vždycky mě to utvrdí v tom, že každý den je unikátní a ačkoli vykládáme karty nebo mydlíme kyvadlem o zeď, stejně je život úžasným sledem nepředvídatelných událostí.

 

Nejlepší kamarádka Verča, se kterou jsme bujaře oslavovaly její první byt a já vám to tu líčila jako úžasnou událost, se v lednu stěhuje k příteli, kterého, světe div se, po těch našich společných sedmi letech svobody opravdu potkala. Skutečnost, která se zdála být téměř nemožnou, doopravdy zaklepala na dveře.

 

ON bydlí totiž o patro níž.

Ano, zázraky se dějí.

 

Dějí se dokonce tak, že ono známé ironické „…jestli si myslíš, že tady budeš sedět a láska ti zaklepe na dveře…“ dostalo na p*del. cool

 

27204NTM.jpg

Dokonce i ségru už jsem udala a to do nejlepších rukou, které mě věrně plácají po zádech už patnáct let. Né, Verča nechodí se ségrou, ale jeden z mých nejlepších kamarádů, ano.

 

Mám skvělou práci, báječné přátelé, úchylnou, ale báječnou rodinu a štěstí v hlavě.

 

Jsem velmi bohatou osobou. 

 

Když jsem nedávno na čundru s tátou, bráchou, ségrou a jejím Honzou, usínala pod širákem a koukala na hvězdy, v duchu jsem tam někam nahoru za tohle bohatství děkovala.

 

Byla to taková hezká příležitost zamyslet se na tím o trochu víc, než obvykle.

 

27207Yjh.jpg

 

A bylo milé, jak rychle přišla zpětná vazba.

 

Ráno mě táta vzal ešusem po zátylku, protože jsem mu dala karimatku přes obrovskej kmen a on se po probuzení nemohl hýbat. Pravil, že jsem mu jí mohla dát rovnou přes o kus dál stojící balvan. To je člověku hned jasné jaké má štěstí. cheeky

 

Na to, že jsme mu zachránili život, když nám vypadl z raftu, už samozřejmě zapomněl. Spravedlnost! 

 

Joo, léto bylo výživné, ale to vám budu vyprávět v dalším sloupku.

 

Jak velké má člověk štěstí, když je obklopen, rodinou a přáteli nám všem asi nejvíc dochází právě teď.

 

27201ZTQ.jpg

 

S blížícími se svátky, s plánováním štědrovečerní tabule a zasedacím pořádkem, s tvorbou vánočních dárků a představou radosti, kterou jím uděláme.

 

To mě na tomhle čase baví opravdu nejvíc.

 

Proto mojí pozornosti neunikl naprosto báječný projekt, který by pro jeho ryzí lidskost mělo vidět co nejvíce lidí.

 

Startuje právě dnes a i vy se díky němu můžete stát „Ježíškovým vnoučetem“.

 

27199NDk.jpg

 

Když jsem vám posledně představila „Nocleženku“ bylo vás mnoho, kteří jste neváhali a přispěli lidem bez domova na noc v teple.

 

Věřím, že „Ježíškova vnoučata“ vás zase chytí tak, jako mě. (FB ZDE)

 

Jde o to, že staří opuštění lidé si napíší svá vánoční přání.

 

Vy si můžete pak některé z přání vybrat a následně splnit, osobně doručit nebo třeba poslat poštou. Tak nebo tak, rozhodně někomu dáte pocit, že třeba není tak úplně sám a to by neměl být o Vánocích nikdo.

 

27198YjE.jpg

 

Dojemná skromnost oněch přání člověka zkrátka utvrdí v tom, jak velká může být síla třeba jen v obyčejném stisku ruky a povídání.

27203ZTN.jpg

27200YWM.jpg

27202OGN.jpg

 

Zásadní pro nás všechny je uvědomění, co vlastně stačí ke štěstí, když je člověk opravdu sám…

 

Krásný týden. heart

 

Pavlína Sýkorová


25124YzM.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 17 čtenářů průměrem 4.41 bodů z pěti


Čtěte také:

Dneska je to za pět 
Dodávejte svým dětem vitaminy, které potřebují! 
Tábor 
Víc než matka pivní zátka. Proč? 
Zápis - :)) 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
post Zaslal: 14.11.2018 23:10

Odpověď na příspěvek #217001
Uživatel: jameson78

Skromnost oněch přání? Já vám nevím, ale já tam...
 

Protože ty skromný dárky jsou rychle rozebraný, spustili to o půlnoci a  asi do 3 pod náporem kolaboval server... ty drahé dárky často píše personál. vloni bylo hodně elektrických vozíků atd a na to se dá skládat na Slevomatu, přispívá se stovka. Dá se filtrovat a vybírat a přání se průběžně doplňují, takže je dost velká šance, že přání typu, květina, sladkosti, kniha se ještě objeví...

 
post Zaslal: 14.11.2018 21:19
 

Skromnost oněch přání? Já vám nevím, ale já tam vidím samé velké televize, notebooky a další opravdu drahé věci, které nekoupím ani vlastní rodině.

 
Avatar
post Zaslal: 13.11.2018 12:54

Odpověď na příspěvek #216981
Uživatel: monkee

Byla jsem v centru dění. Myšlenka krásná, realita poněkud jinde....
 

Konkrétně - já jsem zase zažila (v komunitním centru) ty Dárkové krabice od bot. Kolegyně to předávaly dětem, ve svých kroužcích a programech, a když viděly, co tam často bylo, tak to pak (v lednu, únoru... hodně jich zbylo), otevřely, vycházely rozbité a nekompletní hračky apod. A teprve pak to rozdaly dětem.

Myšlenka je to super, jak Krabice, tak Vnoučata, ale vždycky to má nějaké mouchy. Snad to ale přinese více radosti a užitku, než kdyby se to nekonalo vůbec.

 
Avatar
post Zaslal: 13.11.2018 00:00
 

Byla jsem v centru dění. Myšlenka krásná, realita poněkud jinde. Dárky dostávají nejen ti osamělí... Osamělým chybí především společnost někoho blízkého a vlídná komunikace. Ale ta je potřebná dnes a denně. Jak se říká, 24 hodin 7 dní v týdnu. Někde pro to personál domova prostor má, někde beznadějně ne.

 
Avatar
post Zaslal: 12.11.2018 19:06

Odpověď na příspěvek #216975
Uživatel: Dagawath

Ale tak to určitě ano. A lidi ,,venku,, si třeba víc uvědomí, že někdo...
 

Ano, je to trvalý příkaz... 100,- měsíčně

 
post Zaslal: 12.11.2018 16:07

Odpověď na příspěvek #216969
Uživatel: Dagawath

Ježíškova vnoučata jsou super projekt. Určitě taky přispěju. Ale.....
 

Dagawash, spoustu těch lidí fakt nikoho nemá, nebo se rozkmotřili, případně se o ně ta rodina nezvládá starat. Kdo jsme, abychom posuzovali a hodnotili, proč to tak je? Znáš ty lidi osobně? víš jak se chovali k vlastním dětem, vnoučatům? Někdy se ty vztahy prostě poserou, tečka. Někdy se to povede napravit a někdy ne. Nebo ty děti žijou v Australii a není tak snadný se sem vracet, třeba i tam pečují o někoho, koho tam nemůžou nechat.  Před lety se psalo o případu kdy matka dávala dceři pít Fridex... myslíš, že ve stáří za ni tahle dcera bude jezdit?

Asi je zbytečné řešit proč a je fajn vědět, že tu jsou Ježíškova vnoučata, která neřeší proč, ale prostě jsou. Navíc z loňského roku se to pěkně rozrostlo, spoustu dárců za "svým dědou a babičkou" jezdí i během roku a podle mne je pořád lepší 1 návštěva za rok, než žádná návštěva. A Rozhlas ten projekt rozšířil právě i na trávení času během roku, jen se o tom tolik nepsalo.

 
post Zaslal: 12.11.2018 15:15

Odpověď na příspěvek #216975
Uživatel: Dagawath

Ale tak to určitě ano. A lidi ,,venku,, si třeba víc uvědomí, že někdo...
 

Jojo, Nocleženku lze sponzorovat celoročně :)

 
Avatar
post Zaslal: 12.11.2018 15:10
 

Ale tak to určitě ano. A lidi ,,venku,, si třeba víc uvědomí, že někdo starý žije vedle nich, a že by mu mohl alespoň takhle udělat radost.

Ale stejně nejdrahocennější je společně strávený čas.

 

Míšo, Noclezenku lze mít nějak celoročně?

 
Avatar
post Zaslal: 12.11.2018 11:33

Odpověď na příspěvek #216970
Uživatel: Dagawath

Ježíškova vnoučata jsou super projekt. Určitě taky přispěju. Ale.....
 

Mě se to taky moc líbí. Nocleženku mám už rok.

 

Tohle je fakt hluboce lidské a zejména, mě to fakt dostalo. 

 

Máš pravdu, že jim to nevyřeší samotu, ale pomůže to rozhodně od pocitu společenské izolace, kterou tihle lidé trpí. 

 

Myslím, že pocit, že někdo venku si to přečetl, je možná silnější, než že to splnil, protože tím pádem to znamená, že jsou součastí i toho světa venku, že o nich ví.

 
Avatar
post Zaslal: 12.11.2018 09:20
 

Ježíškova vnoučata jsou super projekt. Určitě taky přispěju. Ale.. říkám si, kde je rodina těch starých lidí, proč nejsou se svými staroušky?

Jeden dárek na Vánoce potěší, ale je ,,od cizích". Jasně, někdo nemá fakt nikoho. Ale většina není úplně sama... 

V Itálii jsem vídala na dovolených třígenerační rodiny. Kdysi Romové - nikdy by neodlozili svého seniora či dítě (což už bohužel neplatí).

Tak pošleme dárky, ale jejich samota se tím stejně nevyřeší.

 
Avatar
post Zaslal: 12.11.2018 09:20
 

Ježíškova vnoučata jsou super projekt. Určitě taky přispěju. Ale.. říkám si, kde je rodina těch starých lidí, proč nejsou se svými staroušky?

Jeden dárek na Vánoce potěší, ale je ,,od cizích". Jasně, někdo nemá fakt nikoho. Ale většina není úplně sama... 

V Itálii jsem vídala na dovolených třígenerační rodiny. Kdysi Romové - nikdy by neodlozili svého seniora či dítě (což už bohužel neplatí).

Tak pošleme dárky, ale jejich samota se tím stejně nevyřeší.

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist