Detail příspěvku: „Moje mísaly nééé!!“

„Moje mísaly nééé!!“

autor: | Pro 16, 2011 | Rodina a Drobotina | 0 komentářů

Návštěvy: 9

Byla to hrozně příjemná paní. Přivedla s sebou osmiletou holčičku a její o pět a půl roku mladší sestřičku. Mám děti strašně ráda a tyhle dvě princezny vypadaly jako nevinnost sama. Paní přišla na výklad a vypadala, že má poměrně jasno v práci, méně už ve vztahu. O tom to ale dnes nebude. Holčičkám se moc líbily kočky okupující naší kuchyň…

„Jak se jmenuje ta kočička?“, ptala se, ta starší, moje jmenovkyně, Míša

„..hak menuje čička“, zněla ozvěna od malé Lindy.

„To je Besinka“

„Aha, Besinka“

„haha sisinka“

„A ta druhá?“

„Freya“

„Tata ruhá eeeee JA“

 

Strašně mě bavily. Připomínaly mi Hýtu a Batula.

Byla bych se místo výkladu věnovala klidně těm dvěma andílkům.

 

„Mohla bych je pustit na zahradu?“, zeptala se ta paní, a byvše ujištěna, že klidně, že se jim tam nemá co stát, oblékla ty mrňousky a vypustila je před dům.

 

Věnovaly jsme se výkladu a paní občas vykoukla a zkontrolovala princezny.

Seděly u záhonku, kde jsem se nedávno víceméně neúspěšně pokoušela vypěstovat okurky. Urodila se jedna.

 

„Co tam děláte?“

„My si hrajeme“

„Jo,…lajeme“

 

Asi po hodině, právě ve chvíli, když jsme s paní končily, se otevřely dveře.

Do místnosti se vhrnul pes jako hroch, za ním Míša s kyblíčkem plným hmyzu tolika druhů, že pro to snad musely být v ZOO a Linda, která svírala v ručičce hroudy rozmočené hlíny.

Stejné množství zeminy se nacházelo na jejích tvářičkách, vláskách, nožičkách, v uších, na břiše, o zadečku ani nemluvím.

 

3042MDA.jpg„Moje mísaly!!“, hlásila hrdě. (šlo o několik, patrně již ochočených žížal)

 

Paní se dívala klidně, bez emocí, skoro to vypadalo, že stav v jakém se nacházely ty dvě, je stav standartně normální.

 

„Čí to je pes?“

„Nevim, asi je sám. Musíme si ho vzít“

„Jo! zít psa!“

 

„Je to sousedů, odvedu ho zpátky“, povídám.

„Mohla bych s nimi do koupelny?“

 

„Jistě, samozřejmě“, povídám a hlavou mi blesklo, jestli litr tekutého mýdla bude stačit.

 

Vrátila jsem naproti Bernského salašnického obra.

Z koupelny jsem pak zaslechla ještě: „ nééé – mísaly néééééééééé!!!“

 

Smála jsem se v kuchyni celou další půlhodinu, než všechny vylezly.

„Máme doma želvu, potkana, máme myš, králíčka a čas od času, víceméně sezónně i užovky, toulavé kočky, psy, slimáky, hmyz všeho druhu, ježky a často také blechy“, vysvětlila, když vracela „mísaly“ zpět do záhonu.

Já nechápu, po kom ty děti jsou“, pravila a loučila se.

 

„Maminko, máš mě pořád ráda?“, ta Míšina otázka u vchodových dveří, zněla po tom, co ta paní tak láskyplně hovořila, až nepatřičně.

 

„Jistěže mám, Michalko“

„Tak mi kup prosím hada“

 

„Jooo pup hadaaa“, ta malá věrná ozvěna dokonce sepjala ručičky.

 

A já vám něco povím, já bych jim asi koupila i velblouda. Tak byly úchvatné.

 

3043NDE.jpg

 

V tu chvíli mi to došlo.

Došlo mi, kde brala moje maminka trpělivost, a jak je možné, že nás nezavraždila, když na čerstvě vymalované zdi pokojíčku do rána zářily oslizlé koleje od asi tuctu šneků, kteří nám se ségrou utekli z krabice, proč jsme přežily i po nájezdu křečků, bezuzdně se množících v sedací soupravě, jak to, že byla tak klidná, když likvidovala následky prasklého akvária či rozžvýkané nohy kuchyňského stolu od toulavého bígla.

 

Měly jsme snad všechno, co příroda stvořila, a co lze nalézt v tomto klimatickém pásmu.

 

A došlo mi také, proč na živu zůstala rovněž moje Johanka i po tom, co ve Varnsdorfu pietně pohřbila mrtvého krtka, se kterým se také patřičně pietně a láskyplně rozloučila a já pak dlouhou dobu natírala její tělíčko a těla celé rodiny mastmi proti svrabu.

 

Prostě, některé děti, jsou všechny stejné!

 

Hezký den vám, i vašim princům i princeznám!

 

Michaela


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna ubývá Co to znamená?
a nachází se ve ŠTÍRU. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Soňa, jakkoli to tak nevypadá, má matku v Řecku. Ta se jmenovala Sophia a to znamenalo „moudrá”. Kdybychom chtěli hledat ještě matku matky, museli bychom do hindštiny, kde Sophiaa znamenalo „zlatá“. Ať tak či tak, Soňa je jméno s pořádnými kořeny. V ČR žije v tuto chvíli 19810 žen tohoto jména.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 126
  • 415
  • 17 819
  • 368 911
  • 2 399 107
  • 3 792
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet