Mamánek

Určitě znáte ze svého okolí muže, kteří i v produktivním věku nedají dopustit na mamahotel. Chápu, ve dvaceti nemá žádná z nás svíčkovou tak vychytanou a kolikrát ani neštupujeme ponožky bez remcání. Ale i kdyby ano, maminka je prostě maminka. Kolikrát takový mamánek ani nepostřehne, že právě to, je hlavní potíž, proč je jeho nejvěrnější přítelkyní matčina kočka namísto nějaké dvounohé. 

Naštěstí jsem se nikdy nemusela vyrovnávat ve vztahu s mužem závislým na své matce.

Dokonce jsem dokázala razantně utnout snahy porovnávat mé kuchařské výkony s manželovou maminkou.

„Jez, nebo nech bejt,“ říkávala babička.

A pak taky: „ U jídla se nemluví.“

A bylo ticho.

Ženy, které takového synka vychovaly, jsem skrytě litovala a odsuzovala.

Taková nezodpovědnost vůči nám, potenciálním snachám. Možná v tom byl i kus závisti, protože ve stáří se nebudou muset přetahovat o pozornost a péči s vlastními vnoučaty. I když praxe je taková, že většina mamánků o sebe nechává pečovat, aniž by se zvládla naučit pečovat o někoho dalšího, natož aby pochopila, že by to měla někdy dělat.

I když by ty ženy určitě nikdy nenapadlo, že jejich jediná radost jim bude ve vyšším věku přítěží.

Vždycky jsem děti vedla k samostatnosti.

U dcery jsem nikdy strach neměla. Navíc jí pomalu kynou v těle hormony a zdá se, že se velmi těší, až se nás bude moci zříct a odstěhovat se na druhý konec republiky.

Možná světa.

Docela mne překvapilo, že má mé číslo uložené v mobilu.

Do syna jsem vkládala naděje od pohledu.

Už ve druhé třídě má metr padesát a vypadá, že by mohl na jatkách trhat bejky vejpůl holýma rukama.

Oba jsou již velcí a tak čas od času posilujeme jejich samostatnost tím, že je pošleme na malý nákup do večerky, na poštu pro známku, zkrátka malé pochůzky.

Dcera nezapře geny a kvůli rohlíkům nebo koláčům k snídani proběhne i několik obchodů a pohovoří s prodavačkou.

Kdežto syn…

Nedávno ho tatínek poslal do obchodu na konci naší uličky pro baterie do jakéhosi autíčka. Když se syn nevracel ani po půl hodině, tatínek znervózněl. Zavolal tedy paní vedoucí, co se stalo a zda tam vůbec Jiříček dorazil.

„Ne, nikdo tady nebyl a malý chlapec už vůbec ne,“ dosvědčila dotyčná.

Tatínka polilo horko.

„Moment… a nemá na sobě takovou zelenou čepici? Tady venku za výlohou nějaký kluk stojí,“ popis seděl a tak si ho šla ven vyzvednout.

Jak psa.

Měli jít sami do kina.

Byla to speciální předvánoční akce pro děti bez rodičů, aby si tito mohli v klidu poshánět dárky,  zatímco jejich ratolesti zírají na Šmouly.

Dcera s prťousem nejmladším byli touto myšlenkou nadšeni.

Dceru podezřívám z nefalšované radosti, že se mne na hodinu a půl zbaví. Jirka se několikrát zeptal, zda tam opravdu nepůjdu s nimi. Sice už je skoro stejně vysoký jako já a nosí boty pánské velikosti, ale před kinem jsem ho ještě otulila, aby se konečně ode mne odlepil.

Šli.

Zvládli to skvěle.

Při východu z kina jsme si všimli předsilvestrovské premiéry Mrňousků. „Jů, půjdem?“ ukazovala jsem plakát dětem. Jen Jirka kladl podmínky a ždímal slzičku z koutku oka: „ale jen s tebou.“

Jelikož se mi zdálo, že přes svátky vyležely děti na gauči důlek, popadli jsme plavky a vyrazili směr bazén. Na padesátce jsou pánské a dámské šatny zvlášť.

Přeci jen už syn dorostl rozměrů, kdy v dámských šatnách, byť s maminkou, působí poněkud nepatřičně.

Šel tedy sám.

Přeci jen nám to trvalo s dcerou déle, znáte ženský, takže když jsme přišli k bazénu, už tam čekal. Vedle něho stála šatnářka, postarší to dáma s mateřsky laskavým úsměvem. Vida nás přicházet, poplácala chlapce po hlavě: „tak teď už to zvládneš,“ a odplula.

Normálně ji ulovil na ten svůj nevinej kulaťoučkej roztomilej ksichtík.

Smutně koukám, postarej se o mě.

Jasně, že je ještě relativně malé telátko a zbývá několik let naděje, že dospěje v samostatného jedince.

Ovšem jak to tak pozoruji, je i relativně vysoká šance, že ani do čtyřiceti nepřehryzne pupeční šňůru.

Tímto bych se chtěla omluvit všem potenciálním snachám a přísahám, že fakt nevím, kde se to zmrclo.

S matkami mamánků od jisté doby soucítím.

Kolikrát k tomu jeden přijde ani neví jak.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]