I takové jsou "matky"...

Pracovala jsem nějaký čas v sociálním ústavu s dětmi, které rodiče opustili, anebo jim děti byly odebrány z různých důvodů, kde případy týrání dětí nebyly ojedinělé. Z pohledu týraných dětí není žádný rozdíl, ať se jedná o jakoukoliv komunitu, neboť tito "rodiče" (jestli se vůbec rodiči dají nazvat) jsou ke svým dětem stejně krutí a bezcitní. 

Jedním z těchto dětí byl bezmála pětiletý chlapec, pobledlý, s hnědými vlasy, říkejme mu třeba Libor. Z důvodu krutého týrání byl matce odebrán (po těle měl již zahojené jizvy, ale viditelné), po krátkém pobytu v diagnostickém ústavu pak zařazen do ústavní péče a do malé skupiny dětí předškolního věku.

 

Mluvit neuměl, jen kousal

Liborek nemluvil, vydával jen skřeky a kousal všechno, co bylo na dosah. Hlavním objektem kousání bylo oblečení, které měl na sobě. Cestou z diagnostického ústavu měl rukávy a výstřih mikiny samý trhanec. Ráno oblékl trochu nedovedně a s pomocí tety pěknou mikinu a během dne rozkousal a potrhal oba rukávy a lem u krku, který měl oslintaný a na cáry roztrhaný.  

 

S hračkami si neuměl hrát, jen je ničil ohryzáváním. Ke všemu se stavěl negativisticky, válel se po zemi a nespolupracoval, nekomunikoval. Vlastně vůbec nemluvil, vydával jen skřeky. Neuměl jediné slovo, vyjma slovíčka "peš", to byl pes, pejsek (mohli jsme se jen domnívat, kde a jak asi nebohé dítě žilo). Měl radost, když jej viděl na obrázku nebo na vycházce a napodoboval štěkání.

 

3304NTd.jpgMezi dětmi byl spokojený, ony však ne…

Děti měl rád jen tím způsobem, jak to dovedl. Lásku žádnou nepoznal, jen křivdu a ubližování, proto se sám ani jinak chovat nemohl. Vyhovovala mu přítomnost dětí, vše po nich napodoboval, byl mezi nimi rád, ale nedokázal s nimi bez konfliktu žít.. Bral jim hračky, svoje odhazoval, vždy chtěl to, co měli jiní. Děti se své hračky nechtěly jen tak dobrovolně vzdát a bojovaly o ně. Byl to vždy moment, než jsem stačila zasáhnout a dítě v pozici obranáře mělo okamžitě silný otisk zubů na ruce.

 

Jedl co nejvíc, bál se, že pak nic nebude

Libor neměl stravovací návyky, ale všechno, co dostal k jídlu, mu chutnalo. Jak všichni známe z rodin, tak i tady, se některé děti s jídlem nimrají, ale on jedl s velkou chutí a na talíři nic nenechal. Ovšem sám jíst neuměl. Moc se o to snažil, jídlo bylo pro něj zážitkem, ale než se strefil lžící do pusy, držel jí tak nedovedně, že veškerý obsah vyklopil zpět do talíře. A tak, co mohlo být lepšího, než se nechat krmit?

 

Sladké pohlazení

Nevydržel u žádné činnosti, při prohlížení knížky jsem si ho posadila na kolena, ale svezl se dolů a válel se po zemi. Slovo táta a máma neznal. Ukazovala jsem mu obrázky, na slova máma, táta vůbec nereagoval, místo táta říkal teta. Tomuhle  slovu rozuměl, tak nám říkaly všechny děti. Teta byla vlastně jedno z jeho prvních slov, které se u nás naučil. Tety měl rád, obzvlášť jejich pohlazení. Za pohlazení byl schopen udělat cokoliv, přestat se válet po zemi, vzdát se předmětu nebo hračky, které si i surově u dětí vynutil, za příslib pohlazení se dovedl lépe přizpůsobit a na napomenutí poslechl.

 

Měnil se rychle k lepšímu, snad všechno ho bavilo

Libor dělal viditelné pokroky, s kousáním přestal během jednoho týdne v tom smyslu, že už neničil oblečení, ale ve skupince dětí byl stále konfliktní a drobné dětské neshody kousáním řešil, ale bylo to již výjimečné. Během jednoho měsíce znal jména všech dětí a dovedl je používat. Dokázal pojmenovat některé hračky, bavily ho auta, koníčci, a samozřejmě plyšoví pejsci.

Všechny činnosti pro něj byly nové a moc ho bavily, do všech se zapojoval. Zvykl si, že se musí přizpůsobovat a pociťoval s ostatními dětmi jakousi sounáležitost. Naučil se držet tužku a zpočátku nějaký úkol, jako třeba vybarvit hrušku nebo jablíčko nebral moc vážně, jen papír počmáral. Docela brzy pochopil, že se od něj čeká víc a předkreslenou plochu dokázal vybarvit.

Postupně se uměl lépe soustředit, v klidu seděl a poslouchal vyprávěné pohádky, které měl moc rád. Rád naslouchal a učil se zpěv za doprovodu hudebního nástroje-klavíru, zpíval si písničky i během dne, aniž by ho k tomu někdo podněcoval. Texty písniček nezvládal, artikulace a zapamatování textu mu dělaly ještě potíže.

 

Na všechno zlé zapomene

Z "vlčího dítěte" se během několika měsíců stal přítulný (pohlazení se jen tak nevzdal a při každém mém denním příchodu si pro něj přiběhl) a vnímavý chlapec. Vzhledem ke svému útlému věku na mámu, která mu ubližovala, zcela určitě zapomene.

 

Až docela zapomene to všechno špatné, které prožil, je docela možné, že slovo máma a táta si zidealizuje, jako všechny tyhle malé děti, které již neví, čím dříve prošly a slovo máma nebo táta vyslovují s velkou pokorou. 

 

3303NjB.jpg

 

Jiřina


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 11 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Balada o plastové misce 
Motáky 
Plnoletáááá… 
Ukončete nástup, dveře se zavírají! Příští stanice důchodová reforma! 
Výběrovka 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
#12205
to je strašný. já mám výčitky svědomí, i když dcera dostala - právem

Jirina Novakova
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 04.01.2012 21:50
 

Vy jste milující matka, to je z obsahu vašich slov patrné a když vám výjimečně "ruply nervy", jak se říká, to nemůže váš vztah s dcerkou ohrozit.

 
post Zaslal: 04.01.2012 20:05
 

To je právě ten problém, naprostá absence mateřského pudu, citu, která je ovlivněna  mnoha aspekty. Mohla něco podobného zažívat, nedostatek pochopení a lásky z dětství, narušená psychika a podobně. Přesto je to neodpustitelné, zrůdné.

 
Avatar
post Zaslal: 04.01.2012 19:57
 

Někdy mívám pocit,že v lidech je zlo zakořeněno daleko hlouběji a potřeba ubližovat malému tvorečkovi je nutkavější než mateřský cit,o kterém jsem se domnívala,že patří k nejsilnějším.Bolí mě srdce z toho,co některé děti musí vytrpět.

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 14:48
 

po tom hrozném trápení si snad klučina užije život pěkný. k ne-rodičům se vyjadřovat nemůžu, byla bych sprostá

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 13:18
 

Chtěla bych vědět, co se musí stát, aby jeden z nejsilnějších pudů, mateřský, dokázaly skutečnosti v nás přetvořit v něco takového. To musí být hrozná síla.

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 11:34

Odpověď na příspěvek #12090
Uživatel: kebulkaevulka

Takové zrůdy,by měly sterilizovat....
 

kebuleeeeeeeeeeeeeeee Big Awesome

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 11:34

Odpověď na příspěvek #12073
Uživatel: O.M.B.

Na souseda jsem šla a slušně se ho zeptala, zda mu nevadí, že je u...
 

degen...

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 11:23
 

Takové zrůdy,by měly sterilizovat....I got it

 
post Zaslal: 03.01.2012 09:33

Odpověď na příspěvek #12073
Uživatel: O.M.B.

Na souseda jsem šla a slušně se ho zeptala, zda mu nevadí, že je u...
 

Nedivím se...

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 09:25

Odpověď na příspěvek #12063
Uživatel: Kaylie

Ani člověk netuší, kolik takových případů (v různém...
 

Na souseda jsem šla a slušně se ho zeptala, zda mu nevadí, že je u nás slyšet každé slovo. Klidně se mě zeptal, zda chci také jednu. Štěstí bylo, že slečně bylo zanedlouho 18 a od táty utekla. Už za ním nikdy nepřišla a bude to cca 25 let.

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 07:53
 

Ani člověk netuší, kolik takových případů (v různém podání) kolem nás je.

Někdy si všimnou učitelky, lékaři - aspoň tak, sousedy nechápu, že by nikdy nikdo  nic netušil, někdy se to stát může, ale...?

Není to třeba ze strachu - v této republice tomu věřím - či co tě nepálí, nehas?Shift

 

Proč til idé nedají děti raději do ústavu, proč si jich někdy pořídí spousty? Je to nemoc?

Někdy i náboženský fanatismus, antikoncepci ne, potrat ne, ale týrat ano?Surprised

 

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 07:33
 

Pro slzy nevidím na klávesnici, pane bože, takový mámy-zrůda je to.Nejvyšší trest bych jí dala i to je málo.

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 07:19
 

Je trestuhodné, že "matka" týrala dítě pět let.

 
Avatar
post Zaslal: 03.01.2012 06:59
 

to je strašný. já mám výčitky svědomí, i když dcera dostala - právem - na zadek a bulela jsem kvůli tomu, jak jsem neschopná. tohle se dít nesmí. každé dítě má právo na nádherné a bezstarostné dětství

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist