Houstone, máme problém!

Já se důchodu patrně nedožiji. Zemřu v pětaosmdesáti cestou do práce v šest ráno v narvaném autobuse. Nepřekročí mne nevšímavě jen proto, že spolucestující budou ještě starší a také na cestě na ranní šichtu. Mohu jen závidět mojí mamince, která se minulý týden šťastně a ve zdraví do svého důchodu dohrabala. Dostavila se dokonce delegace gratulantů z národního výboru.

 

Kytici i fernet obdržela za šera a v nedbalkách, což jí nezabránilo pozvat celou obecní sešlost na panáka.

 

I já se sestrou jsme se vypravily o víkendu oslavit maminčiny kulatiny. 

 

Na papuče a naslouchátko je času dost. Navíc maminka si již více než rok přeje motorovou pilu. A tak jsme na to šly od lesa.

 

Zakoupily jsme notebook.

 

Na úvod musím říct, že mamka si doposud vystačila s ručně psaným, zato krasopisným, projevem a mobil považovala za škodolibé zvířátko, které žije, podobně jako plíseň, svým vlastním životem. 

 

Samozřejmě slyšela z televize o facebooku, instagramu a úchylácích.

 

A říkali to na Nově, tak je vlastně úchyl každý, kdo má na facebooku profil a ona jde radši sekat dříví než zírat do monitoru.

 

Bodrá to žena.

 

Jenže stáří klepe na dveře jak neodbytný jehovista. I maminka věděla, že se díky počítači dá zpříjemnit život a ulehčit si. Jenže takhle by po něm dokázala švidrat očkem ještě patnáct let. Pamatuji si, když se jí po dvaceti letech rozbila pračka, kterou obdrželi s tatínkem coby svatební dar.

 

Ještě deset let jí resuscitovali.

 

Teprve když umřel opravář a oni nenašli dalšího takového dobrodruha, koupili automatku.

 

Otevřeli jsme láhev červeného…pak ještě  jednu …a pak notebook.

 

„Mami, nechci tě děsit. V životě jsi to sice neměla v ruce, ale zítra odjíždím, takže si dolijeme sklenice a ty se za večer pokusíš pochopit základy“.

 

Maminka si mocně lokla a začala štrachat v krabici.

 

„Co hledáš“? optala jsem se.

„Přeci návod k používání…doufám, že je tam i v češtině.“ 

 

Dopila jsem do dna.

 

„Tam není žádný návod. To se prostě zapne a používá.“

 

Předtím jsem jí nainstalovala vše potřebná a upravila uživatelsky veškeré nastavení, aby to tak skutečně bylo. V podstatě bylo naším cílem šéfovat email, a aby si na netu dokázala najít spoj, číslo na doktora nebo prohlídnout fotky vnoučat.

 

V druhé fázi najít televizní program, pročíst zprávy a přes eshop objednat knížky.

 

V rozletu nás zastavila myš.

 

„Najeď si na to myší….“

„A kde je, kam mám jet…jak poznám, že tam dojela….vždyť už to dál nejede…jak jí najdu….kam se schovala…..“

„Najeď na to a klikni ... jednou.“

„Nefunguje to. Jsem tam a klikám.“

„Říkám najeď a klikni, ne cukni. Nesmíš s ní hýbat, musí být v klidu a klikni.“

 

Naštěstí si nějaká herečka nechala přifouknout kozy do explozivní velikosti, tak jsme chvíli projížděly článek a klikaly na všechny možné odkazy a fotky, aby si ujasnila pojmy a naučila se trochu spolupracovat s hlodavcem.

 

„Ještě koukneme na e-mail.“

 

Fikaně jsem jí před časem založila schránku, která byla solidně nadupaná spamy a blbostmi všeho typu, na kterých se dalo dobře trénovat.

 

„Říkalas, že mi ukážeš poštu,“ dotázala se opatrně maminka, když už jsem zase surfovaly na zpravodajských serverech a oťukávaly možné okruhy zájmu.

 

„Vždyť jsme na maily koukaly před chvílí.“

„Na jaký maily? Tys mluvila o poště.“

„To je přece e-mail", nedala jsem se.

„Jak mám vědět, že ten tvůj íííímejl je ten emajl, když už zase nevím, kde ho najdu.“

 

Šla jsem pro další červené víno a přestala počítat prázdné lahve.

 

„No  a když říkají, že se dá na internetu všechno najít, jak to tam mám jako hledat? Nebo když říkají v televizi, že si někdo dělá z někoho na internetu srandu, tak jak mám zjistit, kde to je?“

 

„Hele, koukej,“ najela jsem na vyhledávací okno: “prostě se s tím nemaž a napiš tam, co chceš.“

 

Nacvakala jsem do googlu : Ovčáček, vtipy….srandovní kočky…..vtipná zvířátka…

 

A tak jsme se další dvě hodiny zvládly tlemit jak dvě puberťačky nad internetovými kolážemi. Internet pomalu přestal být je o úchylech, závisících a divných ajťácích.

 

Když jsem druhý den odjížděla, neměla jsem vůbec dobrý pocit z toho, že je tam takhle spolu nechávám.

 

Hned na zítří volala mamka o pomoc:

 

“Houstone, máme problém, počítač se odmítá zapnout.“

„Jak nejde zapnout? Třeba je vybitý, tak ho zkus dát chvíli do zdi ….“

 

To prý zkoušela, ale bylo mi jasné, že se přeci jen rozcházíme poněkud v pojmech, a tak jsem se snažila rekapitulovat situaci:

 

“Takže když otevřeš notebook a tlačítkem ho zapneš, tak nedělá vůbec nic, nebo alespoň něco málo, ale ne dost?“

„Jakým tlačítkem?“  

 

To mě vyděsilo.

 

„Tam nahoře úplně vlevo je tlačítko s piktogramem vypínače, tak to, když zmáčkneš…“ z povzdálí jsem zaslechla zvuk roztáčejícího se hard discu.

 

„No vidíš,“ konstatovala s ulehčením mamka: “já si hned myslela, že to bude nějaká blbost. Myslela jsem, že ho stačí jen otevřít.“

 

Houston volal základnu od té doby každý den.

 

Většina tragédií byla rychle eliminována. Naposledy jsem jí musela osvětlit funkci tlačítka Num Lock.

 

Je úžasné, zvlášť když chcete psát čísla.

 

„Jo a, mami, není to Rum Lock. Rum si zamykej ve špajzu, tímhle zamykáš čísla-numera.“

„Víš, že blbě vidím a anglicky neumím.“

 

Vlastně ji nezávidím.

 

Po šedesáti letech spokojeného života bez větších technologických vymožeností se má najednou naučit všechno to, co my považujeme za samozřejmost a to v mnohdy mladším věku.

 

Stejně jí musím obdivovat.

 

Poctivě usedá k přístroji každý den a kliká a snaží se a vymýšlí. Asi stokrát jsem jí musela ujistit, že ani po třetím blbě zadaném heslu jí to neschroupe myš ani nenafackuje.

 

19243ZmJ.jpg

 

Je zvídavá a to mě fascinuje a ji posouvá dál. 

 

Den za dnem se učí nové a nové věci.

 

A kupodivu: baví ji to.

 

Myslím, že nás babička ještě mile překvapí.

 

19244MGJ.jpg

 

ToraToraTora


9373OTY.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 18 čtenářů průměrem 4.72 bodů z pěti


Čtěte také:

Česko zavádí dlouhodobé ošetřovné, co to znamená? 
Jak poznáte, že je vaše dítě geniální? Dost překvapivě! 
Nakoupeno (?) 
Sbíráte? Co? 
Seriál - Matkou po třicítce: Manželkou a matkou na 100%?  


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 28.11.2015 20:25

Odpověď na příspěvek #167928
Uživatel: SNÍŽEK

šikovná maminka,aspoň se nebude v důchodu nudit.
 

A ty už jsi slyšela o důchodci, který se nudí? Já ne!

 

A začínám to i chápat...ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 28.11.2015 19:36
 

šikovná maminka,aspoň se nebude v důchodu nudit.

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 21:28
 

To je tak hezký článek...

Vlastně ani nevím, jestli je veselý, nebo smutný, nebo dojemný, nebo všechno zároveň. Cry

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 20:10
 

Moc pěkně napsané, moc se mi to líbilo... než jsem zjistila, že maminka bude patrně +- můj ročník, tak jsem sklapla.Surprised

 

Já sice PC jakž takž zvládnu, kamarádce jsem se snažila vysvětlit, že by (ráda peče) měla receptů, že by nevěděla co s nimi, ale nepřesvědčím ji.

 

A tak jsem došla k tomu, že jsem vlastně nevěděla kolik lidí v mých letech PC odmítá a vůbec  nezná.

 

Na druhou stranu znám ženy, které jsou o hodně starší než já a kam se na ně hrabu!

 

Docela jsem se (i když to bylo veselé čtení) musela zamyslet, jak je svět a lidé různorodí.

 

A jak v televizi ukazovali dětem, jaké byly první PC, děti neznaly ani CD !!! čímž jsem vlastně prošla od samého počátku.

 

Tak rychle to letí! Dětem ten testík a ukázkové staré PC ukazovali protože jejich rodiče od nich dochází posměchu, že nestíhají sledovat novinky v oblasti techniky.

 

Prostě to nejde... jsou i jiné věci a tahle obluda nás jednou sežere sama.

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 15:18
 

Toro, úžasný.... připomnělo mi to mojí mamku, té jsme dva roky vysvětlovali, že notebook nemá vypínat vytažením šňůry ze zdi jako žehličku. no a dneska v 70ti zvládá vše, co potřebuje sama.

 
post Zaslal: 27.11.2015 13:00

Odpověď na příspěvek #167805
Uživatel: ToraToraTora

Maminky se drží optimismus a nadšení, mě šediny :)))
 

:)) ono je to, když to člověk čte, současně pro usmání a současně tek hezky, malebně láskyplný... Ok Zahřálo mě to.

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 11:27
 

Maminky se drží optimismus a nadšení, mě šediny :)))

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 09:21
 

Mila Toro, to je krasne !Love it

Pripomnelo mi to, jak jsem mamce kdysi koupila jeji prvni mobil :)).

Mamince preji dodatecne vsechno nejlepsi, hodne zdravi, stesti a trpelivosti s pocitacem.

 

Tak, zaklady mame v malicku a ted - jak se nabourat do ... ?? Smoke

 
Avatar
post Zaslal: 27.11.2015 09:12
 

to je úžasný článek Toro, já se tak nasmála...ať se mamince daří

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist