Detail příspěvku: Stíny

Návštěvy: 20

Tato příloha není prakticky oficiálním článkem tohoto magazínu, je spíše jeho ryze interní součástí, a proto se tento text nebude překlápět například na FB magazínu. Zůstane jen na těchto stránkách, protože se prioritně těchto stránek, ještě lépe části jejich čtenářů týká.

 

Prakticky to ani není text, který by byť setinovou měrou přispíval ke cause, která se v něm prolíná a nemá stran ní sebemenší informační hodnotu.

 

Pokusím se zde osvětlit jiné hodnoty.

 

Především mi jde o hodnoty lidské, hodnotu vložené energie, cenu důvěry, poctivosti, slušnosti a hodnotu i kvalitu charakterů.

 

Je dobře si uvědomit, že virtuální svět nelze brát v plné míře jako svět skutečný, protože je více, či méně pouhou imitací reality.

 

Imitací skutečných lidí, jejichž identita je nejen virtuální, ale také často od skutečnosti zcela odlišná.

 

Můžete být, kým chcete, pokud chcete.

 

A to vám umožní virtuální svět.

 

Můžete, pokud máte tu potřebu, vyrobit lepší klon sebe sama. Dát si vlastnosti, schopnosti, vzdělání, prestiž, inteligenci …. Naprosto cokoli, co byste rádi měli.

 

Vytvoříte dokonalý klon sebe sama, ale bez vad, nedostatků a poklesků.

 

Dáte si jméno a ostatní, kteří třeba udělali totéž, vás budou vnímat přesně tak, jak si přejete.

 

PROTOŽE VE SKUTEČNOSTI VÁS NEZNAJÍ.

VY NEZNÁTE JE.

 

Pokud máte alespoň schopnost zaujmout psanou formou, máte hodně dobré, byť neopravdové zázemí a prostor, kde jste díky gramotnosti a možnostem moderní techniky nalezli přátele.

 

VIRTUÁLNÍ PŘÁTELE PRO VIRTUÁLNÍ OSOBNOST!!

 

Lidi, kterým jste nabídli jen tolik, kolik měli vědět, aby to bylo pro vás efektivní.

 

Nebojte se, oni třeba dělají totéž.

 

Ve skutečném světě si vybíráme přátele a ty, kterým chceme důvěřovat zcela jiným způsobem.

 

Je to složitější, protože tam jsme skuteční, odhalitelní, máme minulost a historii, která ve virtuálním prostředí neexistuje.

 

Pro mnohé je virtuální svět jediným žitelným světem, pro jiné jen zábavou, pro další odlehčením.

 

Někdo si virtuálně vytvoří nového sebe sama, někdo zůstává stejným, protože nemá co by měnil.

 

TO OVŠEM NIKDO VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ NEVÍ!

 

Dokud se se svým novým přítelem nepotkáte osobně, dokud se nepřenesete do světa skutečného, půjde pouze o dvě virtuální osobnosti.

 

VÝROBKY!

 

Své vlastní.

 

Vložíme-li důvěru do virtuální osobnosti, nebude to nic jiného, než důvěra virtuální.

 

Nasadili byste krk ve skutečném světě (tedy ten skutečný) za neskutečného kamaráda?

 

Za bytost, jejíž vlastnosti nejsou ničím jiným, než výrobkem člověka, o kterém nic nevíte?

 

Těžko.

 

Ale ve virtuálním světě?

 

Proč ne?

 

Fikce bojuje za fikci, fiktivními prostředky, ve fiktivním prostoru.

 

Výsledek – Fikce.

 

Ranění – fiktivní.

 

Nula mrtvých.

 

Ten úvod byl potřeba a povím vám proč.

 

Zkuste si teď představit v tom obrovském množství virtuálních osob jednu, nebo dvě tři … které virtuální nejsou.

 

Jsou skutečné.

 

Jejich jméno, život, historie …

 

Je to skutečný člověk a skutečný svět nabídnutý virtuálním lidem ve virtuální prostoru.

 

Oněm virtuálním lidem tento člověk, jehož jméno je zapsané ve skutečné matrice a rodném listě, nechává nahlédnout do vlastního skutečného světa, jehož existence, je na rozdíl od všech ostatních ověřitelná a reálná.

 

Pustí ony výrobky do vlastní rodiny, mezi přátele, zaměstnání, koníčky, pocity…

 

Pracuje pro ně, ačkoli o nich nic neví.

 

Jen tolik, co oni sami vdechli do imitace sebe sama, kterou mohou kdykoli zcela vymazat z virtuálního světa, a pak se ztratit v tom skutečném.

 

Jen dotaz – je takový reálný člověk ve výhodě, nebo není?

 

Jak moc je zranitelný?

 

A jak moc jsou zranitelní ti virtuální?

 

Děkuji, pokud jste dočetli.

 


 

7.7. a ve dnech dalších jsme s osobou, která se z virtuální bytosti stala skutečnou a jejíž opravdový svět, rodina, přátele, domov se propojily s mým skutečným světem, navštívily v Ostravě a Karviné hodně míst.

 

Viděla jsem kostel, který je tak poddolován, že se naklání. Bylo to hodně zajímavé.

 

VŠECHNY OBRÁZKY LZE KLIKNUTÍM ZVĚTŠIT

 

18356ZDM.jpg

 

Starý opuštěný prostor dolů v Heřmanicích působí depresivně, ale pro člověka, který rád fotí je to moc zajímavý materiál.

 

18359OWJ.jpg

 

Chystám článek o Ostravě a také Karviné a tyto fotografie vznikly hlavně proto, že jsem měla mám v plánu tohle město a jeho části představit také trochu jiným úhlem, než tím uhelným.

 

Ale teď se to sem nehodí.

 

Do Ostravy jsem se vydala z jiného důvodu a ten znáte.

 

Můj skutečný svět se se světem výše zmíněné ženy prolnul již dávno.

 

Díky tomu článku – Kolegyně Moniky Kramné: Byla sluníčko, Petr mi přišel jako pavouk

 

A díky její ochotě, odvaze a touze vpustit virtuální osoby do části svého skutečného světa a promluvit o dříve skutečné ženě, kterou skutečně znala.

 

Čemu se vystavovala ze strany virtuálních osob, které nemusí být za svá slova a projev, mířené již na nevirtuálního člověka odpovědné, věděla.

 

Děkuji jí za to.

 

A děkuji, že jsem se mohla stát součástí jejího skutečného světa, který jsem, jako skutečná osoba viděla.

 

Strávila jsem tam moc příjemné chvíle, které mají paradoxně blízko k zážitkům nepříjemným.

 

O to víc si člověk váží toho, když se může se svými pocity po velice náročných chvílích, které jsou reálné, svěřit, opřít o opravdového, ověřeného přítele.

 

K těm nepříjemným chvílím, když vynechám skutečné hodiny u soudního líčení, které jsem se snažila prolnout do virtuálního světa virtuálním (mnohé znám, takže i skutečným) lidem, patřila i návštěva hřbitova.

 

Na tomto místě bych velice ráda předeslala, že právě toto se odehrálo mimo soudní proces, byla to soukromá činnost, pieta, kterou jsem osobně a po rovině citu, nikoli práce měla potřebu udělat.

 

Měly jsme ji obě. (všechny tři i s její dcerou)

 

Obrázky, které vám teď, de facto z donucení a hluboce dotčena ukáži, měly zůstat navždy jen soukromým archívem.

 

A to hned z několika důvodů.

 

I ve skutečném světě jsou zlí lidé. Zákeřní, nepřející, zlobní, nešetrní, bezcitní a neuvěřitelně mstiví.

 

Lidé, kteří se neštítí rozhrabat poslední místo odpočinku malého dítěte a jeho matky a mít u této hyenistické činnosti pocit, že na to mají právo.

 

Druhým důvodem bylo, že návštěva obětí a tichá úcta je soukromou věcí člověka a není třeba právě tohle tahat do virtuálního prostředí právě pro onu anonymitu lidí a tudíž absolutní absenci jakékoli kontroly jejich počínání a psaného slova.

 

Ve skutečném světě žijí také pozůstalí, kteří nejsou virtuální, jejich bolest je skutečná a umí číst!!

 

Jinými slovy ani v zájmu nasycení virtuálních lidí jsem nechtěla případně vystavit ještě většímu možnému utrpení lidi opravdové, nechtěla jsem dát komukoli nad rámec toho, co už se děje, prostor ke zlu a neviděla jsem jediný důvod, proč se babrat v hrobech, květinách, pozornostech …

 

… nechtěla jsem už psát ani vzpomínkové články k výročí.

 

Ano, virtuální lidé by měli co číst, u čeho diskutovat, ale za těmi hroby a plyšáky je skutečný svět skutečných lidí, pozůstalých a já mnohé v soudní síni viděla.

 

… pietu není třeba virtuálně vyvolávat – je skutečná, je otázkou citu reálných lidí a já ji nehodlám organizovat.

 

Návštěvu hřbitova jsem proto v článku „Lidé zapomínají, nebe nikdy“ pouze zmínila s tím, že s prázdnou jsme sem nešly.

 

Doporučuji pročíst diskuzi pod výše zmíněným článkem od 35. strany do 23. a prosím nahlédnout do Popelnice v pravé svislé liště na hlavní straně dole.

 

Je omyl myslet si, že příspěvky v Popelnici nikdo nečte.

 

Řeší se s lidmi přes jejich e-maily a s mnohými jsou problémy řešeny i telefonicky.

 

Z diskuze vám vyplyne, že se 25.7. (doporučuji spárovat data s popelnicí) Carmila po dohodě se mnou snažila nakonec zpřístupnit i naše vlastní soukromí !!

 

Tedy toto:

 

18362MTN.jpg

 

 

což je toto:

 

18360ODN.jpg

 

18361MjB.jpg

 

 

A virtuální svět mnohých imaginárních, dokonale sestavených osobností se nenasytil.

 

Ahoj, zdravím a mám ještě dotaz.

Na tu dekorativní berušku s červenými růžičkami. Je asi keramická?

Je to velmi hezké a vkusné. Ukazuje to, že v hrobě tam spočívá i malé nevinné dítě.

Dostala jsem nápad.

Chtěla bych podobnou berušku koupit na hrob pro mé známé, jimž zemřely jediné 2 děti při autonehodě, (auto x vlak..) ale nemohu ji nikde sehnat.

Můžu se zeptat, kde jste ji koupily?

Ty růžičky se prodávají současně s tou beruškou?Nebo prodávají i nějaké podobné nádoby na kytičkya květníky?S motivy zvířátek nebo něco podobného dětského?

To je něco, co na hrobě i v tom smutku působí tak mile, pohodově.. smile

Budu se těšit na odpověď.

Víš, že už zítra je to přesně 2 roky, co holky zemřely?

Zítra už je 29. července…….

Strašně ten čas letí.

Nenapíše Míša nějaký vzpomínkový článek?

Něco milého, jemného.. ???

Zdravím.

xxxxxxxxxx

 

Ahojky

Ta Beruska je plechová a byla uz s tim květináčkem stalo to kolem 500 Kč a kupovala jsme to u hřbitova. Ten den jak jsme tam byly . Vím že je dneska smutné výročí, pokud už nebylo včera, je to sporné kdy umřely děvčata��, nevím jestli Myška něco bude psát, nepsala mi ,asi ted má starosti s tím e- schopem, ale můžu se zeptat. Na tu berušku taky ,ale nevím jestli ji prodávají i bez kvítka, jestli chceš? něco by napsat mohla, zkusím jí to navrhnout, pokud nechystá, měj se hezky, Carmila

 

Tohle:

 

Ahoj, Míša mě moc a moc zklamala. Myslela jsem, že je jiná. Lepší. A že co slíbí, osobně splní.

bohužel.

Kvůli Monice a Klárce už není ochotná se jakkoli namáhat. 

Už jí nezajímají, nebaví jí to.

Je to smutné.

Ani když byla v Ostravě, ani teď, když uplynuly 2 roky. Raději vymýšlí výmluvy. Dlouhé, složité, komplikované…  strašně komplikované sad

To jí jde dobře. Ale lež se pozná na dálku.

A už jí  věří málokdo.

Myslím, že Ty to víš nejlíp…

Tobě to nevadí??? Hrát s ní její hru??

Myslím, žes říkala, žes Moniku měla ráda.

Ahoj xxxxx

  Ještě děkuji za odpověď. Už jsem berušku také našla,  i prodejce.

Zkusím ji objednat u něj. 

Na Míšu jsem naštvaná. Vím že Popelky jsou její web, ale lhát by neměla, A své sliby by měla plnit.

I za cenu toho, že přemůže svou nechuť, lenost, únavu, vedro ( v Ostravě), nedostatek času ( ted v posledních dnech díky e-shopu)..

Takhle bychom si mohly myslet, že jí záleží jen na sobě, a na nikom jiném už neee… 

Jo, a dobrou pověst má člověk jenom jednou.. 

Byla by škoda o ní přijít.

 Ahoj xxxxx

 

xxxxi,já s tím nemůžu nic dělat,já jen napsala co vím,mrzí mně, že to tak vidíš,ale já žádnou hru nehraji a hádat se už vůbec nechci, přeji ti hezky den a nebuď smutna,i když má Monička a Klárka dneska výročí,je třeba na ně myslet  jen pěkně a nepotlačovat smutek v sobě,  Carmila 

 

Tohle:

 

Ahoj Carmilo, 

ještě by mě zajímalo, jak vysvětlíš, že dle údajů zjistitelných z fotografií, je fotografie Míši s beruškou focená dopoledne a fotografie hrobu s beruškou je focená večer??  A každá v jiný den? 

Ahoj xxxxx

Já se hádat také nechci, ale ruka i jazyk mě hodně svrbí.

Na Moniku i Klárku já myslím pěkně, smutek nepotlačuju.

Potlačuju vztek na Míšu, její lenost a její lži.

Vím, že na hrobě Moniky a Klárky nebyla a nechápu, proč jí pomáháš v jejích lžích.

Vůbec nechápu lháře, když vím, že každá lež nakonec stejně vyplave na povrch. A nakonec člověka dohoní ještě karma… 

Ahoj

xxxxx

 

Ahoj

Bylo to foceni fotakem od Misi, jak sedi Misa v trávě s berusku fotila ma dcera, druhou fotku Misa, jak ma nastaveny foťák nevim ale bylo to ten den a časové rozmezí fotek je 30 minut maximálně , jinak na detaily fotek se musis zeptat Misi, jinak ti muzu nabídnout rozhovor z květinářku u ktere jsme to zakoupily, vic nevim jak ti to vysvětlit , Carmila

 

Ještě jednou se vracím k tvému problému i když stále nechápu oč ti jde? S Míšou jsem přes email komunikovala,jen dvakrát a to teď, co se tyká těch fotek, a to,když sem i prosila,zda by mi poslal fotky berušky a hrobečku s beruškou,že se na to ptáte,po tom co se vám holkám,poslala tu sz, pak, už jsme si psali jen mi dvě, ty a já, emaily mezi námi jsou jen mezi námi,akorát po tom co jsi mi napsala jak ti  vysvětlím ten datum a čas, tak sem Míšu, opět oslovila s tím, že jsem ji napsala co tě trápí,, Míša, mi napsala,že to vyřeší a napíše ti.  Prosím neobviňuj mě, že Míša o všem věděla  s tím,že já jsem jednala v jejím jméně.Ne nevěděla, neměla ponětí, to co mi píšeš mimo ty dvě věci-i ty dva dotazy.

 

To,že píšeš, že tě zklamala,vím jen já a ty a nechci to nějak rozmazávat , šířit dál.Nechci se hádat nebo někomu ubližovat, pokud to ty s Míšou, budeš řešit je čistě jen  to tvoje věc, ale já si stojím za svým,a to  že jsme  7.7 byly v Karviné,já,dcera a Míša,kolem 16.30h do 19.30h, navštívily jsme hřbitov(nový hřbitov) zakoupily jsme kytku v berušce, udělaly jsme fotky jak na hřbitově tak mimo,fotil se při zpáteční cestě šikmý kostel a ještě jsme byly na hranici s Polskem.  Může ti to dosvědčit i má dcera,jela s námi,odřela si ten den ještě patu  z boty, měla nové boty. Víc k tomu nemám co dodat,pokud stále pochybuješ, už bych byla asi unaven cokoliv ti vyvracet. 

Měj se hezky Camila 

 

(pozn. Co znamená screen originál e-mailu, snad ví každý a nebyl by to problém. Ale bylo tam reálné jméno a reálná adresa e-mailové schránky)

 

To  se dělo za mými zády.

 

Mě nikdo o vysvětlení nežádal, nikdo nechtěl jedinou fotografii, údaj, cokoli.

 

Přesto, nebo právě proto, že jsem je měla a mám.

 

Po tom, co jsem se toto dozvěděla, jsem na straně 25 a 26 a dále reagovala už já sama.

 

Nikdy to neskončí, dokud neudělám to, co jsem původně udělat nechtěla.

 

18354Yjk.jpg

 

18357YmR.jpg

 

18355YjA.jpg

 

18358M2V.jpg

 

A to celé kvůli člověku, jehož virtuální obrázek je ve finále stejně špatný, lstivý, úskočný, zlý, manipulativní, domýšlivý a zvrácený, jako jeho skutečná osobnost.

 

Inu spoléhat na kvalitu osobnosti, která existuje pouze v představě toho, kdo ji vytvořil, je naivní.

 

 

Míša K.


[sexy_author_bio]


 

Pozn. Jsou mezi vámi i další, jejichž soukromý život a skutečná realita se staly veřejnou věcí a předmětem i potravou pro mnoho virtuálních charakterů.

 

Slušných lidí, jejichž internetová identita kopíruje skutečnou i bezprecedentních lidských odpadů, kteří ubližují, šikovně ukrytí za svými nicky. 

 

Nechat si v zájmu pravdy a spravedlnosti cupovat vlastní reálný život na cucky anonymními supy, schovanými za nicky, je akt člověka, který minimálně disponuje osobní odvahou.

 

A protože ho osobně znám, je ze skutečného světa, mohu říci, že odvaha je jen střípkem z výčtu jeho charakterových kvalit.

 

Velice děkuji i za Tebe, Petronelo.

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna ubývá Co to znamená?
a nachází se ve ŠTÍRU. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Soňa, jakkoli to tak nevypadá, má matku v Řecku. Ta se jmenovala Sophia a to znamenalo „moudrá”. Kdybychom chtěli hledat ještě matku matky, museli bychom do hindštiny, kde Sophiaa znamenalo „zlatá“. Ať tak či tak, Soňa je jméno s pořádnými kořeny. V ČR žije v tuto chvíli 19810 žen tohoto jména.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Máte nějaký důvod pokládat pátek 13. za nešťastný? Stalo se vám tento den něco zlého?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 182
  • 415
  • 17 875
  • 368 967
  • 2 399 163
  • 3 792
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet