Návštěvy: 11
- Hlásají lásku k bližnímu, ale na druhé straně pohrdají každým, kdo není jejich stoupencem.
- Nemají žádné výčitky svědomí. Ani nemohou!
- Prvotním zájmem učení sekt je vyvolat u členů nebo naverbovaných oveček dojem jakési plošné války, ve které je celé lidstvo.
- Pokud neděláte to, co organizace žádá, pak stojíte na špatné straně. Howk.
- Všichni mimo společenství jsou svedeni a je nebezpečné se s nimi spojovat.
- Děti jsou zpracovávány a často zpracovány těžce na úkor vlastní osobnosti, psychického zdraví, morálních a lidských hodnot….
- Takto “připravené” děti se naučí bát samotného života, ostatních členů rodiny, společnosti, sebe sama…
- I obyčejné věci a skutečnosti jsou překrouceny tak, aby je co možná odloučily od reálného světa.
Nikdo se nemůže divit, že po té, co mladého člověka zpracuje takováto ideologie, stane se téměř paranoidním neurotikem bez názoru a schopnosti samostatně existovat.
Ovce a ovčáci
Kdybychom se ptali, kdo je horší v případě Jehovistů, „Grálistů“ (Kuřim), Imanulelitů (Jan Dvorský), Chrám lidu (Jim Jones), Islámských radikálů, Křesťanských fanatiků, Scientologů a dalších šílenců, po jejichž zásahu zlanaření členové v lepším případě totálně zchudli, v tom horším totálně zblbli, v nejhorším spáchali zločiny, násilí, zavinili smrt, nebo poškození zdraví, zdali vůdci nebo naverbovaní, bylo by to těžké.
To totiž nejde.
Obě strany ale spojuje cosi, co je možné pokládat za patologické a nebezpečné.
Komplex méněcennosti, podhodnocení vlastní osoby, sklon k závislosti, k fanatismu a v případě vůdců, často ještě patologická hamižnost.
Ty dvě osobnosti se vyvíjí se zcela identickým poškozením, ale každé na sebe vezme jinou finální podobu.
Stát se stoupencem sekty, znamená nebýt do určité míry z vlastního pocitu schopen zařadit svou osobnost do společnosti a mít až chorobný strach, že bez cizího dohledu, vlivu, pomoci, opory, někoho, kdo za mě bude myslet, konat a rozhodovat, nepřežiju.
Je to to stejné, jako se stát fanatickým Křesťanem, islámským radikálem, Jehovistou, nebo členem jakékoli extrémní sekty či náboženství.
Upínání se na modlu, ať přímo, nebo zprostředkovaně, znamená poškozenou rozpoznávací schopnost, touhu po berličce v podobě vyšší moci a vlastní odpovědnost delegovat na někoho mocnějšího, potažmo jeho „přáním“ posvětit a vyvinit se jím z nedostatečnosti, chyb, omylů nebo činů, které do budoucna udělám.
Cokoli udělám, řeknu, pak není má vina, ale je to vůle vyšší moci, jejíž rozkazy plním, i když jen myslím, tedy ani za své myšlení NEODPOVÍDÁM.
Jestliže tedy upřu vlastnímu dítěti krevní transfuzi, nebo jinou lékařskou pomoc a ono zemře, není to má vina, ale BŮH TOMU TAK CHTĚL a tedy pokud Bůh nechtěl, aby žilo, pak k tomu měl důvod.
Pakliže vystřílím diskotéku, není to proto, že jsem nemocný člověk, vrah a fanatik, ale jednám z „VŮLE BOŽÍ“, plním příkaz, naslouchám hlasu vyšší moci, tedy nejsem odpovědný, jen rozumím Božímu slovu a dle něho jednám.
V každém případě jde o nemoc duše.
Stanu-li se vůdcem sekty, jsem de facto stejně postižený, také je nade mnou ona vyšší síla, které naslouchám, ale mám díky rozsáhlému komplexu méněcennosti rovněž téměř úměrně přebujelý komplex vícecennosti, který se zrealizuje a nasytí v momentě, kdy je má osoba osobami kolem vnímána jako vícecenná, mající nějakou přidanou hodnotu, ideálně božskou v jakékoli podobě a jakéhokoli jména.
Je jedno, zda potřebuji být uctíván, nebo potřebuji uctívat.
Je jedno, zda oběti vyžaduji, nebo je obětuji.
Má to stejný kořen, jen jinou finální podobu.
Ostatně nejednou a často se ze stoupence stane agilní nástupce.
Pro člověka s přirozenou důvěrou v sebe, s přirozeným vnímáním vlastní hodnoty, s přirozenou dávkou sebevědomí a v neposlední řadě i empatie a odpovědnosti, není možné, stát se ani ovcí, ani ovčákem.
Jsme plně odpovědní za to, jak žijeme, jak konáme, jak mluvíme, co způsobujeme druhým i sobě.
Jsme odpovědní za vlastní život a jeho podobu i hodnotu.
Jediné, za co neodpovídáme je, jak jsme se narodili.
To je odpověď k včerejšímu komplikovanému výkladu, jedné moc smutné paní. (Ale i jiným, kdo si takovou otázku kladou)
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
