Návštěvy: 4
Přeji vám krásné, první letošní letní pondělí. Popravdě, pařáky nás léto právě nepřivítalo, ale to je jedno, protože, za chvíli už zase bude hic. Nehledě na to, že si musí počasí nechat nějakých těch dvacet a víc taky na leden, že…
V sobotu se dopoledne tvářilo nebe jako bychom mu něco udělali, ale aspoň tady u nás se v poledne sluníčko ukázalo a pak i příjemně hřálo.
Rozhodla jsem se, že oslavím slunovrat a budu trhat květiny a vonět se levandulí, i kdyby padaly trakaře vojema napřed.
Naverbovala jsem Johanku nejen do slunovratu, ale taky do trhání třešní. Použila jsem lacinou, leč účinnou lest.
„Umíš lézt po stromech?“
„No dovol, samozřejmě“
„Pche, tak jako já určitě ne, dokaž to, půjdeme česat třešně“
Polechtání ega šestnáctiletého děvčete nezklamalo.
Lezly jsme společně a myslím, že jí to i bavilo. Dokonce odepnula sluchátka a odložila Kluse do trávy.
Ve dvanáct jsem nezapomněla, slezla jsem z větve a přivítala slunovrat.
Moje pohození těla do trávy a tiché, blažené vzývání životadárné sluneční energie okomentovala dcera slovy, že vypadám, jako ten Mayský šaman na té pyramidě v Apokalyptu a jestli jí taky dám ten matroš, co jsem užila. 
Nakonec ale taky čerpala a pak jsme se vrátily na strom, oblaženy o příjemně mystický zážitek, který nakonec pocítila a kvitovala i bez matroše.
Západ slunce, mraky a nebe…to je prostě fascinující krása a namalovat to umí jenom příroda.
Kvůli tomuhle okamžiku a nutnosti ho zvěčnit jsem položila telefon mámě.
Večer jsem uklohnila několik kompotů, bublaninu, ve sklípku máme ještě půlku bedny a na stromě tak tři tuny.
Rádi se v rámci péče o bližní podělíme se špačky.
Ale mám v plánu ještě marmeládu.
Tu jsem si vyzkoušela i včera na rybízu.
Johanka byla sice trochu zklamaná, že po rybízových keřích se nedá lézt, ale proložily jsme trhání debatou na téma: Co všechno ještě potřebuje Johanka koupit do pokojíčku, aby byla spokojená, a já jsem byla svolná, tak jí to bavilo.
Marmeládové seance, která mi trvala půl dne, se už neúčastnila.
Slíbila jsem jí nákup v Poděbradech, až to dodělám.
Vyrobila jsem devět skleniček rybízové marmelády a mám z ní děsnou radost, protože na Vánoce nebudu složitě shánět mazání na linecké, nehledě na to, že tohle bude bez jediného kousku chemie, s nula konzervanty, nula barvivy, nula kyselinami a vůbec je to domácí a bezvadné.
Asi tři kila rybízu mi zbylo.
Už mi ho nebavilo ani jíst a ani tátu už jsem nepřemluvila s ke konzumaci, Tomáš si rovněž nedal a Johanka už má kopřivku.
Tak jsem našla na netu recepis na falešné brusinky a s představou lahodné svíčkové se na to vrhla.
Napadlo, mě, že to asi znáte, ale kdyby ne:
Na kilo rybízu se počítá 65 dkg cukru
10 hřebíčků
3 celé skořice
Trocha rumu
2 a půl deci octa a stejné množství vody.
Rybíz se propláchne svařenou vodou s octem v cedníku.
Ve sběračce vody se svaří všechno koření s cukrem a rumem a pak se přidá rybíz.
Vaří se to asi tak deset minut a pak se to dá do skleniček a otočí víčkem dolů.
Je to strašně dobrý!!
Do slíbených Poděbrad na nákup jsme jely taky.
Vzala jsem si Tomášovo auto.
Asi po tří stech metrech jsme obě uslyšely hlasité mňoukání.
„Ty vole, máme kočku v motoru!!“ 
„Co by tam dělala, mami…?“
„Nevim, tam vlezla, chudák, bože rozšmelcovaly jsme jí klínovým řemenem!!“
„No fuj…“
Sjela jsem ke krajnici, jak nejrychleji to šlo.
Pravda rychleji, než stihli zaznamenat řidiči za mnou.
Obdržela jsem něco hovězích příměrů.
Skoro dvacet minut pak mohli lidé vycházející z protějšího motorestu vidět dvě ženské postavy , jak přehozeny přes okraj kapoty volají do motoru „či či či“ a po kolenou lezou kolem vozu…
Nenašly jsme nic.
Ani kočku, ani zbytek kočky, prostě nic.
„A nebylo to z rádia?“
„To nefunguje, je tam CD“
„Co na tom je?“
„Johanko, Antonín Dvořák. Nevím o žádném jeho díle, kde by bylo součástí mňoukání. Když jsme jely, hrála Novosvětská, tam se fakt nemňouká“
Celou cestu tam i zpět jsme poslouchaly, jestli to nezamňouká a nezamňoukalo. Fakt nevím, kde to bylo.
Doteď nad tím přemýšlím.
Zeptám se ještě Toma, jestli nemá nějakou verzi Dvořáka, kde by se mňoukalo, ale pochybuji, neb je na klasiku.
V každém případě, jsem si konečně za celý hektický minulý týden užila krásný víkend, parádní slunovrat, moc příjemné chvíle se svou ratolestí a do postele jdu sice utahaná, marmeládovo- třešňová, ale děsně spokojená!!
Johanka spí jako zabitá 
Mějte super den!
P.S. Dneska budou i titulky, po dlouhé době 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
