Návštěvy: 18
Já vám nemohla včera Valentýnskou kávu napsat, protože bych se provařila, a tak s ní jdu až dneska, když je „po všem“.
Celý večer jsem tvořila a děsně jsem si vyhrála.
Vedle toho, že jsem nazdobila celé dveře, které jsme nedávno umyli, ale to neva, já je zase umyju, jsem hňoucala hlínu.
Zvolila jsem totiž tentokrát praktický valentýnský dáreček, (vedle drobností a sladkostí) a abych přispěla polovičce k duševnímu zdraví i k úsměvu, vytvořila jsem velice praktický, potřebný a vychytaný, antistresový držák na tužky, pro odlehčení od pracovního vytížení.
Měl radost a již je držák v permanenci.
Néééé, to není žádné voodoo!!
Je to opatřené pozitvní energií, humorem, jenom to maličko šimrá a nemá to jméno.
Při výrobě nezemřelo žádné zvíře a nebyla polita ničí krev.
A proč vlastně Valentýn?
Protože je to přece jedno… není podstatné, jak dlouho se tu slaví, a zda je to svátek či zvyk „z dovozu“.
Důležitá je jeho podstata.
A já si myslím, že existuje –li nějaký svátek, který má za úkol dát někomu najevo něco pěkného, něco, co má pod sebou cosi čistého a upřímného, ryzího, že je těch Valentýnů v roce ještě málo.
Skoro mi přišlo, když jsem jela večer tajně nakoupit (počkala jsem až Tom odejde na noční a všechno instalovala na ráno, až přijde z ráce) …
… jé a to vám musím říct…
To si takhle jedu, tma jako v ranci, ale já jezdím po „staré“ večer ráda, protože tam potkávám zvířátka, když najednou v dálce vidím světýlko, co mává směrem do silnice.
Napadlo, mě, že se tam něco stalo někomu, že třeba naboural a teď se snaží volat o pomoc a hned jsem zabrzdila.
Dumala jsem, kde mám lékárničku, škrtidlo, roušku na umělé dýchání obvazivo a telefon.
No byl to stopař, který měl na rukávu odrazky.
Asi bych přece jenom v průmyslové zóně takhle večer, nezastavila, ale když už jsem stála a chlapík se štosoval do auta, nemohla jsem odjet.
Celou cestu vykládal.
On tu pusu nezastavil…
…myslela jsem, že jsem ukecaná, ale proti němu jsem němá ryba.
Jel se mnou až do podzemních garáží na Čerňáku, ještě i po eskalátoru nahoru, ačkoli říkal, že jede do centra.
No asi to vzal přes halu.
Byl zvláštní… skoro mi to jeho mluvení nepřišlo úplně přirozené, když nad tím tak přemýšlím.
Když se se mnou loučil a přál hodně štěstí, zvážněl a pravil.
„A prosím vás, neberte stopaře“.
Nato se otočil a zmizel.
Byla bych mu odpověděla něco v tom smyslu, že jsem jaksi neměla na výběr, protože než jsem se vzpamatovala, tak mi tam seděl, ale nestihla jsem to.
… no už pokračuji v původní myšlence…
…když jsem tam tak procházela ty obchůdky, které byly všechny vyzdobené srdíčky, přáníčky a láskovými věcmi, napadlo mě, že se mi ten Valentýn v obchodech a vůbec všude kolem, co do atmosféry líbí asi víc, než celé Vánoce.
Nějak mi to přišlo upřímnější, milejší a hezčí, než všichni Santové, stuhy a hromady koulí…
Tak vám přeji krásný den a …
.. jasně…
Hodně lásky !!!
P.S. Dostala jsem fúru sladkostí, i takové ty mušličky, co je mám moc ráda, protože je tam skvělá čkoláda a ještě bonbóny, které jsem nikdy neviděla a mají zlatou krabičku… ty jsem dostala se slovy : “To jsou bonbony z roku 1913”. A fakt jo! Jsou na svůj věk vážně libézní 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
