Návštěvy: 17
To mi zase Tomáš něco včera ukázal. A zrovna tak hezky venku, akorát super počasí na zalehnutí do strategické pozice a započetí zákopové války.
I vzala jsem mikinu, našla jsem starý veliký papíry, fixem jsem namalovala zloducha, kterému jsem nedala ani žádné jméno, protože mě nenapadl nikdo, kdo by byl u mě na tom tak zela, abych po něm střílela a vyrazila jsem.
S čím?
Se vzduchovkou!! A vybavena kovovou škatulkou se střelivem.
Vzpomněla jsem si, jak mě děda na chatě jako malou učil sestřelovat plechovky, což mi celkem šlo, takže jsem pak na pouti nechápala, jak je možné, že se nestrefím ze dvou metrů pomalu ani do té maringotky.
Když mi pak bylo řečeno, že hlavně jsou tu ohnuté, aby provozovatel neprodělal, měla jsem chuť vystřelit si místo růže na památku provozovatele, ale stejně bych se nestrefila.
Včera jsem si mohla vylepšit skóre, což jsem myslím udělala a spát půjdu s blaženým pocitem, že ten zbrojní pas, který jsem si pak udělala v pětadvaceti, a který už dááávno propadl, nebyl z protekce.
Z protekce byla jen pistole.
Protože ta, se kterou se při zkouškách střílelo, mě po každém výstřelu poslala pomalu až na ulici, směla jsem střílet revolverem.
To šlo.
Včera jsem zalehla do pozice skutečného ležícího střelce s parádní vzduchovkou.
Před tím jsem si vyrobila pěknou střílnu z cihel a pod sebe natáhla deku.
Používaje pásmo, odměřovala jsem si pomalu vzdálenost a zvyšovala obtížnost a ego.
Závěr:
Jsem schopna strefit pupík i pravé oko na vzdálenost 25 metrů, což se mi moc líbí s ohledem na velikost pajďukáka, jeho pupíku a jeho očních bulv.
Nakonec jsem se ještě chtěla blýsknout a posunula střílnu na 30 metrů.
Na plot jsem dala plechovky.
Nevím jak, to, ale sestřelila jsem jen jednu a pak mě to přestalo bavit.
Něco vám povím.
Ani tak nešlo o střelbu a upevnění sebevědomí ve smyslu – ještě nejsem tak slepá, jak to vypadá a na dálku je to lepší, než na blízko, jako o to, že se mi děsně líbilo válet se po zemi na zahradě v koberci sedmikrásek a čichat trávu a hlínu a vůbec to všechno, co bylo venku voňavé od jara a od sluníčka.
Teď se mi ani nechce spát.
Možná bych mohla zkusit noční střelbu …
Ba ne, prubnu detektivku a u ní nacpaná sušenkama spokojeně usnu.
Střílení se mi líbí.
Když je do namalovaného paňáka, je to prima.
Přeji vám hezký den, parádní týden a hodně sluníčka!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
