Návštěvy: 5
Jak jste zvládli obklíčení jedniček? Doufám, že všichni jste zdrávi a živi, a že okolí také přežilo. Nevím, jak vy, ale já přišla na to, že rozhodně nejsem vůči těmto energetickým bombám imunní.
Hektičtějšího jedince by pohledal, ale protože jsem byla obeznámena, byla jsem i obezřetná.
Ne tak každý.
Na jednu hodinu jsem se měla sejít v Praze s paní Klárou, abych jí předložila několik zajímavých zjištění, neb jsem za tu dobu, co se kolem námi sledovaného případu na Popelkách nepsalo, rozhodně nezahálela.
Všechno má ale svůj čas.
No na 11.11. zrovna ten čas vyšel, a tak se nedalo nic dělat. (článek bude zítra)
Ještě ve dvanáct jsem měla mokrou hlavu a napadlo mě, že na to, že mám být za hodinu kdesi v Modřanech, jsem celkem partyzán.
Do fénu, který si pamatuji z dětství z výbavy mé babičky, se mi zamotaly vlasy, protože to má takový obrovský větrák, nebo nasávač vzduchu, nebo co to je a není dobře se k tomu přibližovat.
Vyrazila jsem ve čtvrt na jednu a hned na dálnici mi došlo, co je za datum.
Napřed se jeden Polák s tirákem rozhodl, že si udělá z dálnice soukromou cestu, což pro ostatní téměř znamenalo, projet přilehlý remízek stovkou.
Polák odplachtil, zatímco ostatních pět řidičů nejspíš shltlo pár neurolů.
Ufuněná jsem dorazila do zmíněné čtvrti, kde jsem si myslela, naivka, že když už jsem tady jednou na schůzce byla, budu si místo pamatovat.
Nepamatovala.
Zato jsem se naučila nazpaměť jména všech ulic v azimutu asi dvou kilometrů od místa určení. Třikrát jsem se ocitla na stejném parkovišti stejného obchoďáku, než mi došlo, že jsem měla přejet ještě jednu křižovatku.
Nepřijela jsem ani o tolik pozdě, kolik mě to stálo energie.
Schůzka byla super.
Protáhla se do večera.
Ani večer jedničky neskončily.
1. Mužík v Oplu vyrazil od benzínky u paláce kultury v domnění, že je na poli.
2. Nuselák zacpaný. Nesnáším kolony, dělá se mi z nich zle. Na mostě o to hůř.
3. Na poště, kam jsem nutně musela, bylo otevřené jediné okénko a u něj natvrdlá osoba, které dívka za přepážkou marně vysvětlovala, že zde nelze poslat balík. Nepochopila to, vynadala všem a málem vysklila dveře tím balíkem.
4. U benzínové pumpy jsem si za prvé vybrala jediný stojan, který byl nefunkční, a za druhé se zamkla na záchodě, načež mi trvalo pět minut, než jsem zapadlý zámek vyrupmlovala.
5. Na dálnici další pitomec, který maje zánovní značkový vůz vyrazil z řady a pak se ládoval do díry mezi auty, která tam ovšem téměř nebyla. Stálo mě to jednu brzdovou destičku. Pravděpodobně.
6. Ve Vestci policajti, které jsem ukecala. Ani nevím, co jsem provedla, možná jsem jela rychle. Aby ne, s těmi jedničkami.
7. Při zavírání vrat u domu jsem si petlici od brány vetkla do spánku. Ještě teď mě to bolí.
8. Doma Ječmen naštěstí živ i po té, co rozcupoval dvoje ponožky.
9. Před chvilkou jsem si opařila ruku, když jsem zapomněla k teplé přidat z průtokáče také studenou.
10. Ječmen se poblil.
Je jedenáct.
Jdu spát.
Nestihla jsem paní objednanou na šestou. Pochopila. Podle jejího hlasu v telefonu, když jsem se z ucpaného Nuseláku omlouvala, jsem odhadla, že její den také nevypadal o moc jinak.
Ale tak žijem! A to je podstatné.
Je fakt, že jsem toho ale hodně zařídila a dokončila.
P.S. Dvanáctka vedle jedenáctky taky nic moc – to je viselec – znamená OMEZENÍ. A tak se omezím na prostor maximálně deset metrů kolem domu.
Hezký den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
