K ranní kávě: Svět je malý, pane Kramný! Zdraví „holky z Romy“

Návštěvy: 44

Petr Kramný si jistě vzpomene, a já jen dodám, že náhody jsou všelijaké, a že „Čech všude bratra má“. Třeba i v hotelu Roma, který je jen kousek vzdálený od hotelu Sea Garden, kde Petr dle svých slov „pomalu nevycházel z pokoje“. Jiného názoru je jedna z turistek, se kterou jsem se v úterý setkala…

Asi se sluší připomenout, než se začnu zamýšlet nad tím, jak je ten svět malý, a jak prostě k člověku přicházejí informace, i když se po nich vlastně nepídil, kterak Petr Kramný trpěl dobrovolnou izolací v hotelu Sea Garden, kam ho přestěhovali s Titanic Palace po té, co trávil v Egyptě nečekaně a nedobrovolně mnohem delší dovolenou, než si přál.

Přesněji je pravděpodobné, že si přál dovolenou ještě kratší, než byla ta původní, protože věděl, že při úmrtí nebo tragické události je třeba dovolenou přerušit a ihned se vrátit do vlasti.

Bylo toho víc, s čím pan Kramný nepočítal, když v hotelovém pokoji v Hurghadě roku 2013 přišel o manželku a malou dcerku.

Kupříkladu s tím, že Egypťané se zmůžou na nějaké vyšetřování či na fotografie z místa činu, a že následně z důvodu podezření, že tragickou smrt nezpůsobila fatální dietická chyba, ale vražda, odmítnou pustit pana Kramného ze země.

K propuštění se nakonec uvolili, ale podezření pan Petr neujel, jen novým kriminalistům do náruče přilétl.

Česká mordparta tady nelenila prakticky od začátku a to na popud pojišťovny, kterou pan Petr kontaktoval bezprostředně po tom, co nalezl těla, kolem kterých ovšem před tím minimálně deset hodin chodil.

Asi si jich nevšiml.

Po sérii vyšetřovacích procedur a trapném fiasku na detektoru lži, po tom, co se tak nějak ztratil ve vlastních výpovědích a modelu „nevím, netuším“, po neúspěšné anabázi s otravou, kyblíky, koši, papíry, blinkání, hroucení, naředěné cole, poslíčkovi, záhadných telefonech, komunikaci se záhrobím a po tom, co poslední hřebíček zatloukli do rakve Petrových lží dva týmy českých patologů, byl pan Petr prozatím nepravomocně v Ostravě za celou „tu náhodu“ odsouzen na 28 let.

Od té doby nejen čeká na odvolací soud v Olomouci, ale také žehrá na osud, zkorumpovanou justici a jen on ví, že je nevinen a odsouzen jen proto, „že málo plakal“.

Vždyť každý se, slovy pana Kramného, po takové události přece chová jinak a „do mého smutku nikomu nic není“.

Nuž to je fakt.

Každý smutní jinak – smutní-li vůbec.

Někdo se třeba zavře v hotelovém pokoji a tráví tam čas tichým rozjímáním, protože je to přece pár dnů od chvíle, co se mu zcela rozsypal život.

„V rozhovoru pro TV Nova Petr Kramný popsal, že téměř nevychází z pokoje. Že sedí na posteli, kouká do zdi a vzpomíná si na další a další detaily, co se vlastně stalo a jak Monika s Klárkou dovolenou prožívaly.

Redaktoři deníku Blesk ale zjistili, že Kramný čas od času zajde také na pláž. Alespoň to tvrdili lidé z recepce hotelu Sea Garden, když se Kramného snažili novináři kontaktovat“.

Zdroj: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/76305-zahadna-smrt-v-egypte-co-dela-drzeny-muz-v-hurghade/

Kdo ví, s kým si ho spletli!

Asi s jiným turistou, pokud se po něm pídili u hotelu Sea Garden. Není přece trouba, aby se chodil ráchat, chytat bronz a dovádět k hotelu, kde ho znal i poslední egyptský komár.

Zato z hotelu Roma, který je coby kamenem dohodil, nebo si udělal pěknou procházku, nechají pozdravovat dámy z Benešovska.

Náhoda tomu chtěla, že jsem s nimi v úterý mluvila a ony na zajímavého, nijak viditelně zdeptaného hosta z pláže živě vzpomínaly.

„V tom hotelu Sea Garden, jak ho potom ubytovali, bylo spoustu Čechů, kteří věděli, že ho tam potkají. Proto si nemohl dovolit se tam válet na pláži, když do všech médií tvrdil, že nevychází z pokoje.

Ale do hotelu Roma Česi nejezdí. Byly jsme tam jediné dvě přes německou cestovku, tak mu vyhovovalo, že ho nikdo nepozná na pláži, na kterou se nemuselo jít přes hotel, ale rovnou z té ulice.

Tím pádem ho přes den nikdo v Sea garden neviděl, ale v Romě, tam ano.

Navíc v hotelu Roma jsou ubytovaní pouze se snídaní, nebo mají polopenzi nebo all incluziv, a tím pádem každý nemá náramek, takže se tam klidně ztratil v davu a v pohodě se koupal, aniž by to v Sea garden někdo věděl.

To nemohl tušit, že v Romě, kde věděl, že našinec není, někdo přece jen bude”, vzpomínala paní Zdeňka.

“Byl v pohodě, žádný stres a byl tam často. Já si to vůbec nedovedu představit, já bych byla totálně v háji, nechtěla bych mezi lidi, byla bych ve špitále, nebo na práškách. Rozhodně ne na pláži”, dodala.

No jo, Zdeňko, to spousta lidí, to většina lidí, to vlastně každý, mimo pana Petra, ale jak řekl, každý holt smutní jinak.

Ale že to je náhodička, pane Petře, co?

Nic moc podstatná informace, na rozsudku to těžko něco změní, na veřejném mínění už asi také ne, po tom všem lhaní, bajkách, pohádkách a historkách i s přímou řečí na téma zmrzlina, za které by nestyděli ani věhlasní autoři filmových scénářů.

Jen je to prostě zajímavé, jak Vám ten osud nejde ruku vůbec ničím.

No možná jde na ruku těm, kteří už nemohou vyprávět vůbec nic. Už nikdy.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“

Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Komerce18.04.2024Deprese není jenom o antidepresivech: Proč je důležité zabývat se podstatou problému
• Magie03.04.2024Horoskop pro všechna znamení – duben 2024
• Společnost01.04.2024Kde vzal Ježíš vejce a zajíce? Nikde, On je zdědil
• Magie29.03.2024A je to tu zas! Velký pátek. Poznáte Dryádu? Gnoma? Sonogu? Dnes je můžete potkat