Návštěvy: 7
Včera navečer, když jsem z práce na kutání základů pro zahradní domek, byla vysvobozena mou drahou Torou a její rodinou, a po návratu z Prahy, kam jsem musela, ač nerada, jsem dostala horečku.
Patrně z přemíry odvezených drnů, klečení na zemi, rýpání se v hlíně a blahém naivním opomenutí skutečnosti, že léto už není, ač sluníčko vyšlo.
Hned večer se mi neúprosná aktuálnost kalendáře připomněla prostřednictvím Toma, který vykoukl z podkrovního okna, podíval se na mě, jakoby právě viděl ducha a pravil:
„To bych se divil, kdyby dneska v noci někoho nezavraždili“…
„Probůh proč?“
„Se podívej“…
V měsíčním oparu, se všudypřítomně válelo podivně nahnědlé, mlhavé mdlo. Bylo to strašidlené.
Možná jsem tu zimnici a teplotu dostala i z toho.
Nemohla jsem spát a v televizi byly jen horory.
Dívala jsem se na nějakou slečnu, co viděla duchy. Následně jsem nemohla spát další hodinu a půl.
Ráno nebylo o nic líp.
Z okna jsem neviděla zhola nic a zatoužila jsem stát se medvědem.
Viděla jsem z okna pouze Ječmena, jak svou černou figuru vleče kolem plotu a baví se tím, že na nic netušící náhodné kolemjdoucí bafá ze zálohy.
Respektive z mlhy.
Logicky ho neviděli, takže se většinou minimálně připočůrali. Následně mnozí nadávali, jiní prchli.
Odpoledne spadla mlha ještě víc, a když jsem šla pro jablka na zahradu, která mi víc, než to krásné prosluněné místo připomínala blata v Baskervillu, a když tuhle iluzi dokreslila i Ječmenova ploužící se černá postava, navlhly mi za těch pár minut i spoďáry.
Táta za celý den vytrčil pouze špičku bačkory a ulehl.
V této poloze setrval vyjma jídla celý den.
Taky bych setrvala.
Namísto toho, jsem ale střídavě připravovala horoskopy, které budou, hlásím dopředu, hlavně zkraje listopadu vskutku výživné, střídavě se ploužila a vymyslela jsem koláč, perníkovo-jablečný.
K tomu všemu jsem si pustila vraždy v Midsomeru.
Pohled z okna nabízel to samé jako pohled na televizi, ještě s puncem optimismem a smíchem prozářené krajiny kolem Baskervillu, včetně psa.
Když jsem umývala nádobí, říkala jsem si, že by měl Ječmen místo bafání na kolemjdoucí z mlhy začít výt, že by tudy pak už skutečně nikdo nechodil.
Nato jsem si rozřízla ruku.
Tu jsem si pak i spálila při vyndavání toho koláče.
Tu stejnou jsem si o půl hodiny později ještě pro jistotu obrousila o zeď, když jsem na zahradě, kam jsem se vracela pro talíř, uklouzla (napřed jsem myslela, že po lejnu) po rozžvýkané a navlhlé, gumové Ječmenově kosti.
Nedělám si iluze, že jí tam nenastrčil schválně.
Psa BasKersko-villského bychom tedy měli a mě tohle počasí asi zlikviduje.
Každopádně obrázky do horoskopů mám, tentokrát jsem se s nimi vyblbla ve Photoshopu a TopazLabu a v horoskopových charakteristikách jsem se doploužila k Blížencům.
Dopoledne bych to mohla dodělat a hnedky vám to sem šoupnu.
Teď si jdu sebemrskačsky pouštět detektivky.
Ječmen ochraptěl.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
