Návštěvy: 22
Nedá mi to. Protože poslední popis, který jsem včera v noci dávala do e-shopu, který už jsem konečně spustila a máte ho na hlavní straně, byl o selenitu. A v souvislosti s ním vám musím povědět, proč je pro mě tenhle sádrovec tak strašně magickým kamenem…
Je to už strašně dávno, já odhaduji tak dvacet let, možná i víc.
O snech se bavíme často.
Jsou ale i takové, a každý z nás nějaký jistě má, na které nikdy nezapomene.
Jsou pak i takové, které se zvláštním způsobem později prolnou s realitou a to často tak, že to člověk neumí prakticky pojmout.
Mnohdy se tak stane třeba po letech, a protože člověk sen nezapomněl, je to potom zvláštní pocit.
Měla jsem několik takových snů, ale tenhle se tak podivně svázal se skutečností, že je dodnes celá věc pro mě po racionální rovině naprosto nepochopitelná.
Tak jestli dovolíte…
Byla jsem na místě, které neumím popsat, ale bylo to zvláštní, až pohádkové místo. Šlo se tam takovou branou a kdosi mě tam, když jsem požádala, vpustil.
Průvodkyní mi byla překrásná žena.
Ona jako by zářila bledě modře. Její postava mi přišla průsvitná. Byla nadlidsky krásná.
Řekla „něco Ti ukážu“ a já uviděla úžasné, obrovské krystaly všude kolem nás. Bylo to nepředstavitelné. Napřed jsem myslela, že je to led, ale bylo to teplé.
Navíc jsem uslyšela hudbu, kterou, kdybyste mě zabili, nedokážu k ničemu přirovnat. K ničemu, co je na tomhle světě. Žádný nástroj bych nemohla jmenovat.
Ta hudba jako by procházela člověku skrz tělo.
Pak tam byl muž.
Měl dlouhý tmavý plášť a vousy, ale nebyl starý. Vnímala jsem ho jako někoho, kdo k té ženě patří, ale nepřišel mi jako její manžel. Připadal mi autoritativní, silný, ale přátelský. Byli každý úplně odlišný, a přesto něčím patřili k sobě.
Ukázal mi jiné místo a oheň. Prostě různé druhy ohně a já se ho zeptala, k čemu je má. Pravil, že má teplo a oheň rád, že ho sbírá.
Nechtělo se mi od nich.
Když jsem se probudila, připadala jsem si jako v jiném světě, jako by to byl stejný, ale najednou o hodně jiný svět. Tak nějak bohatší, nebo co.
Jako v transu jsem jela do krámu a koupila si barvy a čtvrtky.
Celý den jsem pak malovala ty dva.
Nevěděla jsem, kdo to byl, ale měla jsem pocit, že jsou strašně důležití a že ted už se mnou zůstanou.
Zůstali.
Jednak jsem je namalovala a pověsila do ložnice, a jednak prostě už nikdy neodešli z mojí hlavy. Ani ze života.
Od té doby maluju.
Zvlášť, když je mi smutno, nebo ze sebe potřebuju něco dostat. Hrozně to pomáhá…
Do té doby bych si, věřte, nebo ne, štětcem leda vypíchla oko. Nedokázala jsem předtím nakreslit ani sněhuláka tak, aby nevypadal jako kombajn.
Naučili mě namalovat to, co cítím, a nejen to.
Dali mi mnohem víc.
Předně jsem pak hodně věcí už neměla problém pochopit a přijmout. Mnoho jsem pojmenovala a naučila se s tím vědomě pracovat.
Přestala jsem se bát svých snů a pocitů.
Dlouho jsem nevěděla, kdo to byl a kde jsem byla.
Teď už to asi vím.
Stalo se to několik let po tomhle snu.
Dostalo se ke mě tohle:
“V roce 2000 oběhly celý svět fotografie obřích krystalů sádrovce v jejich původním prostředí, v jeskyni Naica kdesi v mexické poušti. Krystaly jsou největší na světě a dosud ani nevíme, jak je jeskyně veliká.”
Díky rozumu, který se mezi lidmi na téhle planetě stále hledá těžko, když jde o peníze a možnost na něčem vydělat, padlo rozhodnutí, že poloha jeskyně nebude nikdy přesně popsána a již prozkoumané části jsou zabetonovány a znepřístupněny.
To proto, aby zůstaly ušetřeny nájezdům chtivých překupníků, pod jejichž působením by z krystalové nadpozemské krásy brzy nic nezbylo.
Prosím podívejte se …
http://www.naica.com.mx/galeria_pc.htm
Kde jsem patrně byla, mi došlo, jakmile jsem fotky uviděla.
Jak to, že jsem tam byla ve snu v době, kdy jsem o místě ani omylem nevěděla, už neřeším.
Zbývají jen jména těch, kdo se mnou ve snu byli.
Selenit, Selené – Bohyně Měsíce, krásná, průsvitná.
A hádejte, kdo je podle mytologie její bratr a čeho je patronem? (Jasně, bratr, já věděla, že to nebyl manžel. :-))
Helios.
Je ještě hodně moc otázek, které mám, a na které hledám odpovědi. A strašně se na ně těším. Každý den je něčím jiný.
Pro mě má a bude mít selenit vždycky zcela jiný rozměr.
E-shop máte v provozu a já se jdu na to vyspat. 
Míša K
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
