Návštěvy: 13
Dřív než si dnešní ranní kávu osladím a zamíchám, vyslovuji omluvu, že včera žádná nebyla. To by jeden nevěřil, jak odpočinek a sluníčko vyčerpají. Dorazila jsem odpoledne, a měla jsem hned dohodnuté setkání s holčičkami a malou oslavu Johančiných narozenin. Takže od grilu ke grilu od příjemného k příjemnému…
Prostě….
…z campu, kde bych za pohodu a báječnou atmosféru ráda poděkovala všem holkám ze Školy Tarotu,
….rovnou do pohody rodinné.
Ani nevím, jak jsem si večer lehla, ale vstávalo se mi báječně!!
Dnes celý den sekám… a chtěla jsem vám, když teď už sedím doma v chládku, něco zdůraznit…
Holky, i vy, které jste byly v minulém životě Masajové, Křováci či ptáci Ohniváci, jako já, fakt je pařák.
Docela jsem si to sekání užívala, vedro mi nevadí, spálila jsem si nos, takže vypadám, jako klaun, ale přece jenom teď cítím, že mi je trochu blbě.
Nic hrozného, jenom je mi nepřirozená zima, což dobře znám, ale zítra by mělo být snad ještě tepleji, tak pozor. Ono se to evidentně nezdá.
Ale nebudu vás děsit, chci vás pobavit.
Když jsem totiž na sebe koukala, vzpomněla jsem si na parádní historku.
Tedy, je to takový černý humor, ale to se musí zažít.
Jeli jsme s bývalým přítelem nakupovat do Billy na Proseku a on pařáky moc rád nemá. Navíc na sluníčku špatně vidí. Měl však pro ten účel fungl nové sluneční brýle s kovovými obroučkami, které mu výrazně slušely.
Tehdy byl mimořádný pařák!
A na tom parkovišti ještě větší.
V Bille si přítel čvachtal, protože je to tam klimatizované. U chlaďáku se učil nazpaměť příbalové informace, jen aby nemusel do sektoru s drogerií.
Tak jsem ho tam nechala, on se přesunul k mražené zelenině, kde jako pořád něco hledal a já postupně zanášela vozíček.
(…samozřejmě, že šmajdavý. To ani nemusím vzpomínat, to je pravidlo).
Zdrželi jsme se tam něco přes hodinu, protože jsem ještě musela do elektra a taky nahoru, kde bývala galanterie, pomalu už jediná v Praze (ani nevím, jestli tam dnes už není čínské bistro) a pak jsme se pomalu sunuli k autu.
Bylo v něm asi tak stejně, jako v tavící peci.
„To snad není možný“ … huhlal a funěl … přidával katastrofické vize o smrti, vařené krvi, kolapsu, potních koupelích a podobně.
Rozjeli jsme se v tom pojízdném pekle k domovu.
Někde zhruba za křižovatkou, když jsme se otočili, rychle sáhnul na palubní desku pro brýle, kde je nechal.
Rychle si je nasadil…
Rychle je vyhodil z otevřeného okénka a rychle začal velmi nahlas řvát.
Řval jako buvol a byl sprostý.
Než jsme dojeli domů, objevily se mu kolem očí dokonale vypálené pravidelné kruhy tak zřetelné, že zepředu vypadal, jako rozzuřená kobra zezadu a já se smála ještě týden, protože přesně týden mu to tam vydrželo.
Jasně, že to člověk druhému nepřeje, jasně, že jsem jela do lékárny pro mazání, ale to se prostě musí vidět, to se nedá nesmát.
A nebyla jsem jediná.
No, tak dneska hodně pijte, nezapomeňte na klobouček a sluneční brýle, opravdu nenechávejte na palubce!!!
… a já se jdu nořit do horoskopů, ať pak nejsem ve skluzu.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.