Návštěvy: 5
Ještě jsem včera dlouho seděla na zápraží (to je hezký co? …“na zápraží“) a kochala se světýlky. Pak jsem upírala zrak do tmy u pole, kde něco dusalo, ale nevím, co to bylo, možná kanec, a pak ještě přemýšlela, protože to já teď dělám často a hodně.
Neumíte si představit, jakým procesem procházím a ani já si to neuměla představit, když jsem tady psala první kávu a v ní jsem položila otázku, proč se vracím až k nulovému bodu svého života.
Už to vím.
To je ale tak akorát v tuhle chvíli všechno, protože zatím se na mě valí absolutní chaos všeho a mě čeká velice zajímavý a je jasné, že i velice objevný proces.
Prozatím je to o tom, že jsem sem nepřišla umřít.
Pochybuji, že kdy budu plně schopná vysvětlit všechno, k čemu už teď vím, že to spěje, ale vůbec nevím, co z toho nakonec bude, jak z toho vyjdu a s jakým závěrem, nadto efektem.
V každém případě všechno, úplně všechno a nejen to, co se stalo tento rok, má původ na začátku.
Ta výhybka je nade vší pochybnost tady.
Musím říct, že Véna mi nesmírně pomáhá, ona je prostě neskutečná, začínám pochybovat, že je lidská bytost a to, že jsem tady (několik metrů od místa, kde teď jsem, a na to taky dojde), před více, než 40 lety vyjela na tříkolce proti ní, mělo setsakra důvod.
Naše večerní telefonické rozhovory, její vhled a indicie, které mi dává … to je taková nálož!!!
…. pochybuji, že to budu umět kdy potom vypsat, určitě se o to alespoň pokusím.
Zatím si zkuste představit, že se během vašeho úplně raného dětství a dospívání něco stalo, něco hodně zásadního s úplně jiným, ale zásadním člověkem a to stejné se vám pak děje pořád!!!
A zkuste si představit, že na to začínáte přicházet, že to zapadá, má to logiku, chronologii, pragmatický prvek i přesný odraz ve vašem celém dosavadním, především citovém životě.
A teď si představte, že jakýmsi zajímavým řízením Universa, jste dosazeni na místo, kde to začalo, pomohl vám tam člověk, který vás od té chvíle zná, nikdy vás neopustil a ve zlomový den, prostě ZASE byl nablízku.
Člověk, který vám vždycky pomáhal, vždycky za vámi stál, od vašich tří let.
Nikdy vás nechtěl měnit, lámat, přetvářet, formovat, prostě vás má „jen tak obyčejně“ rád … bez jakékoli podmínky.
A že je to člověk, který onoho zásadního člověka, který ve vás kdysi dávno cosi přehodil, zná.
Je o trošičku starší, takže si víc pamatuje z toho, co se vám dělo, jak to působilo a jaký vliv to mělo na vás. A navíc to umí pojmenovat a podá vám to pomalu, zlehka… aby vám neublížil…nabere vaše tempo.
Ne svoje – vaše, protože to dělá pro vás.
Možná je dobře, že to takhle píšu postupně, jak to přichází, protože najednou už bych to pak třeba nedala ani dohromady.
Možná budou jednou tyhle ranní kávy cenné i pro mě.
No nic, každý den přichází nový vhled, posun, každý den zapadne jeden díleček a jednoduché to není.
Občas to bolí, protože to už nelze změnit, jen zpracovat, pojmenovat a zavřít.
A přetavit, v duchu hesla „lépe pozdě, nežli později“.
Když jsem se včera smířila s tím, že kance už nevidím, ač bych ráda, šla jsem si lehnout. V polospánku jsem zaslechla řev a rány, pak zase řev a rány a řekla jsem si, že se asi v poli za mnou pere kanec s medvědem.
Sílu vstát už jsem neměla, a tak jsem se spokojila s tím, že se neprobourali i do chaty a usnula.
Pan Kocour tu ráno nebyl, zato jeho chlupy a chlupy druhého přespolního kocoura na zápraží ano, takže jsem vykonala obchůzku okolí s tím, že ty dva někde posbírám a vyléčím.
Nenašla jsem ani jednoho, zato jsem našla ten ring.
Jasně, chlapci se nutně museli zboxovat u mého nového světýlka, zválet moje meteorologické kytičky (hodinu před deštěm se zavřou jejich kvítka) a rozlehnout ulity.
Mohla bych koupit za pár švestek nové světýlko, ale já ho spravila, slepila a svítí.
No proč bych ho vyhazovala, když jinak je v pořádku? Neplýtvám vodou, nebudu plýtvat ani světlem.
Co ale není v pořádku, je, že můj čerstvě vyrobený záhonek slouží jako aréna.
Myslím, že chlapcům vyrobím nějaké speciální kolbiště, aby měli kde boxovat.
Oba jsou totiž v pořádku.
Pan Kocour přišel normálně na oběd a přespolňáka jsem zahlédla před chvílí, jak tady bloumá a také mu nechybí žádný úd, ocas či boltec.
Zjevně je tedy velice baví se KOČKOVAT, což jim neupírám, nechť se baví dosyta, ale doufám, že si k tomu dnes v noci vyberou jiný plácek.
Světýlko svítí, Kocour číhá a o přespolňákovi, co už kolem brousí, velice dobře ví.
Mám dojem, že se oba snad i těší.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
